Mimořádné plenární zasedání o budoucnosti Urbaniany

Gianni Valente

Členové Dikasteria pro evangelizaci (Sekce pro první evangelizaci a nové partikulární církve) - kardinálové, biskupové, řeholníci a misionáři z pěti kontinentů - se dnes a zítra, 29. a 30. srpna, na mimořádném plenárním shromáždění zamýšlejí a diskutují o identitě, poslání, očekáváních a budoucnosti Papežské univerzity Urbaniana, instituce, kterou přibližně před čtyřmi sty lety založil papež Urban VIII. na podporu církví na celém světě v jejich apoštolské práci hlásání evangelia. Toto plenární shromáždění je součástí perspektivy obnovy univerzitních institucí spojených se Svatým stolcem, k níž opakovaně vyzval papež František, a to i prostřednictvím apoštolské konstituce Veritatis gaudium o církevních univerzitách a fakultách.

Práce plenárního shromáždění

Průběh plenárního shromáždění je mezikrokem ve společném církevním rozlišování o současné a budoucí cestě Univerzity Urbaniana. Jde o proces synodální konzultace, který již dlouho iniciuje dikasterium v dialogu s místními církvemi. Dvacet šest biskupských konferencí církví přítomných na misijních územích působnosti dikasteria (zejména z Asie a Afriky) zaslalo své úvahy, návrhy a očekávání ohledně kritérií, kterými je třeba se řídit, a ohledně operativních rozhodnutí, která je třeba učinit, aby služba, kterou Urbaniana poskytuje místním církevním společenstvím, byla stále účinnější. Po úvodním projevu kardinála Luise Antonia Tagleho, proprefekta Misijního dikasteria a velkého kancléře Urbaniany, budou právě příspěvky a přání pocházející z episkopátů středem synodálních pracovních zasedání plenárního shromáždění, které se koná v prostorách univerzity.

Identita, historie a budoucnost

Urbaniana má přesvědčivou a jedinečnou historii, která je od samého počátku niterně spojena s děním v Kongregaci Propaganda Fide (která dnes odpovídá sekci Dikasteria pro evangelizaci vedené kardinálem Tagle). Univerzita na Janiculu je jedinou institucí takového významu, která je po staletí uznávána jako nedílná a strukturální součást dikasteria Svatého stolce, a to i z hlediska nákladů. Dokonce většina studentů navštěvujících kurzy na Urbanianu je podporována stipendii financovanými Misijním dikasteriem. A v intuicích, které vedly k jeho založení, lze stále cítit rysy prozíravosti a proroctví. Urbanova kolej, první zárodek dnešní univerzity na Janiculu, byla založena již v roce 1627, aby připravovala pracovníky místních církví pro poslání hlásat evangelium v jejich církevních oblastech. Cílem bylo poskytnout seminaristům, kněžím a řeholním sestrám intelektuální, pastorační a duchovní nástroje k plnění jejich poslání ve službě příslušným domovským církvím. Již před polovinou sedmnáctého století v sídle historického paláce na Piazza di Spagna (kde dnes sídlí Misijní dikasterium) pobývali studenti z území přímo podléhajících Propagandě Fide a navštěvovali výuku latiny v rozmanitosti jazyků a kulturních vizí původu, sjednoceni ve víře. Svou imanencí v dějinách Kongregace Propaganda Fide získala Papežská univerzita Urbana také genetické konotace, které z ní činí „globální“ instituci. Díky neustálému napětí spojovat jednotu katolické víry s rozmanitostí kultur, politických forem, civilizací a jazyků. Množství studentů, které Urbanova kolej a Papežská univerzita Urbaniana přivedly do Říma ze svých zemí, aniž by narušily jejich kulturu, lze rovněž považovat za mimořádný experiment, „příspěvek ke vzájemnému porozumění a respektu mezi národy a kulturami“ (Gianpaolo Romanato), který začal o několik století dříve než programy „Erasmus“, jež nyní využívají moderní akademické instituce.

Cíle

Zdá se, že smysl existence Papežské univerzity Urbaniana a nekonečný obzor, k němuž vzhlíží její misionářské poslání, se nijak neztenčil ani nezmenšil. Stačí si jen roztržitě uvědomovat neustálé misijní magisterium papeže Františka, neustálou výzvu k „misionářskému obrácení“, kterou soustavně adresuje všem církevním instancím. Právě jeho relevance k misijnímu dynamismu nadále specifickým a „neasimilovatelným“ způsobem poznamenává povahu Papežské univerzity Urbaniana a může také navrhnout vhodnější kritéria a operační volby pro oživení a přesměrování její služby místním církvím, přičemž rozpozná, co je nyní pro jejich poslání nejužitečnější a nejplodnější. Účastníci plenárního shromáždění budou moci diskutovat o kritériích a návrzích na obnovu akademických nástrojů, metodik a postupů a o oblastech studia, které je třeba posílit, aby se zdůraznila a uplatnila v současnosti pozornost ke kontextům a postoj naslouchání místním kulturám, který vždy charakterizoval akademické a vzdělávací nasazení Urbaniany. Rozšíří se počet studijních a výzkumných center zaměřených na konkrétní oblasti a témata výuky podle vzoru Centra čínských a asijských studií, které na Urbanianě funguje již od roku 1975. Nové a někdy latentní zdroje, jako je vztah se sítí ne méně než 106 institutů a studijních středisek přidružených nebo různým způsobem spojených s papežskou univerzitou, budou posíleny a obnoveny v nových formách. Jde o centra a instituty rozptýlené ve 40 zemích světa, které rovněž představují cenné kanály kontaktu a stálého společenství akademické obce Urbaniany s místními církvemi a jejich studijními a vzdělávacími institucemi.

Rekonstrukce, která již byla zahájena

Na pracovních zasedáních se projevily první důsledky fáze obnovy a přeorientování vzdělávací nabídky, která začala již v minulém roce, neboť - v září 2023 - papež František jmenoval profesora Vincenza Buonoma papežským delegátem pro Papežskou univerzitu Urbaniana s funkcí rektora. V dekretu o jmenování profesora Buonoma papež František rovněž poukázal na naléhavost „revize struktury univerzity a uvedení statutu a dalších regulačních ustanovení upravujících život fakult a institutů do souladu s apoštolskou konstitucí ‚Veritatis gaudium‘, jakož i uvedení administrativní organizace do souladu s předpisy platnými pro orgány Svatého stolce“. Papež rovněž připomněl již zahájený proces, jehož „cílem je reorganizace papežských římských akademických institucí, které jsou přímo spravovány Apoštolským stolcem“. Započaté reorganizační práce se promítly do konkrétních opatření výzvy k hledání strukturálních provozních synergií zejména (ale nejen) se sítí dalších papežských athenaeí přítomných v Římě, aby se předešlo riziku rozptýlení drahocenných energií a zdrojů (například aby se zabránilo přetrvávajícímu „zdvojování“ výuky a akademických kurzů, které jsou již přítomny na jiných papežských athenaeích). Tyto pokyny zahrnují mimo jiné posílení misiologické fakulty (jediné, která dosud působí v rámci Papežských římských univerzit) a zaměření kurzů fakulty kanonického práva na oblast „misijního práva“ ve službě mladším církvím. Proces rekonfigurace zahájený v rámci Papežské univerzity Urbana připomínají také některé srovnávací údaje. Na univerzitě působilo na začátku října 2023 62 „stálých“ profesorů a 113 „jmenovaných“ nebo „pozvaných“ profesorů. Počty, které byly po ověření neužitečnosti a nízkého počtu studentů navštěvujících mnohé kurzy výrazně sníženy. Na začátku příštího akademického roku bude na Urbanianě působit 47 „stálých“ profesorů a 40 pověřených nebo přizvaných lektorů. Zatímco pro celkové hospodaření univerzity odhadují výhledové rozpočty na rok 2025 snížení nákladů o 1 514 180 eur.