Panna Maria Bolestná z Chandavily: Schválení Vatikánu

Vatican News

Dikasterium pro nauku víry „s radostí uděluje svůj souhlas“, aby arcibiskup z Méridy-Badajozu, Mons. José Rodríguez Carballo, mohl přistoupit k vyhlášení navrhovaného „nihil obstat“, aby „svatyně Chandavila, která má bohatou historii prostoty, mála slov a velké zbožnosti, mohla i nadále nabízet věřícím, kteří se k ní přejí obracet, místo vnitřního pokoje, útěchy a obrácení“.

Napsal to kardinál prefekt Victor Manuel Fernández v dopise, který včera 22. srpna schválil papež František v reakci na dopis španělského preláta z loňského 28. července týkající se událostí z roku 1945, kdy se ve španělském městě Chandavila v Extremaduře nedaleko hranic s Portugalskem údajně zjevila Panna Maria jako Panna Maria Bolestná.

Podle norem, které 17. května zveřejnilo Dikasterium pro nauku víry, se nulla osta, „i když není vyjádřena jistota o nadpřirozené pravosti jevu, uznávají se mnohá znamení působení Ducha svatého“, pro něž „je diecézní biskup vybízen, aby ocenil pastorační hodnotu a také podporoval šíření tohoto duchovního daru, a to i prostřednictvím případných poutí na posvátné místo“, zatímco věřící jsou oprávněni „obezřetným způsobem poskytnout svou náklonnost“.

Příběh Marceliny a Afry

Úcta k Panně Marii Bolestné v Chandavile se zrodila ke konci druhé světové války díky duchovním zážitkům, které v téže lokalitě od května 1945 odděleně prožívaly dvě dívky, desetiletá Marcelina Barroso Expósito a sedmnáctiletá Afra Brígido Blanco.

„Marcelina,“ píše kardinál Fernández, „říká, že nejprve viděla na obloze tmavý obrazec, který se jindy stále více zesvětloval, a vypadalo to, jako by to byla Panna Marie Bolestná s černým pláštěm plným hvězd na kaštanu. Hlubokým zážitkem této dívky však více než vidění bylo to, že pocítila objetí a polibek, který jí Panna dala na čelo. Toto ujištění o láskyplné blízkosti Panny Marie je možná - poznamenává kardinál - nejkrásnějším poselstvím. Přestože s odstupem času ona i Afra identifikovaly postavu jako Pannu Marii Bolestnou, nejvíce vyniká přítomnost Panny Marie, která vlévá útěchu, povzbuzení a důvěru. Když Panna žádá Marcelinu, aby prošla po kolenou úsekem plným suchých kaštanových slupek, trní a ostrých kamenů, nečiní tak proto, aby jí způsobila utrpení. Naopak, žádá ji o důvěru tváří v tvář této výzvě: 'Neboj se, nic se ti nestane'“.

Mariina laskavost

„Tato výzva Panny Marie k důvěře v její lásku,“ pokračoval kardinál prefekt, „dala tomuto chudému a trpícímu dítěti naději a zkušenost, že se cítí povzneseno ve své důstojnosti. Není snad ten prostý plášť z rákosu a trávy, kterým Panna Maria chránila kolena malého děvčátka, krásným projevem Mariiny něhy? Zároveň to byl zážitek krásy, protože Panna se zjevila obklopena světelnými souhvězdími, podobnými těm, která bylo možné obdivovat v noci na jasné obloze malých vesnic Extremadury“.

Diskrétní život ve službě nemocným, starým lidem a sirotkům

Po údajných viděních vedly obě dívky „diskrétní a vůbec ne nápadný život“ a věnovaly se „charitativním skutkům, pečovaly zejména o nemocné, staré lidi a sirotky, a tak předávaly trpícím sladkou útěchu z lásky Panny Marie, kterou zakusily“.

Mnoho aspektů, které ukazují na působení Ducha

Ze všech těchto důvodů,“ napsal kardinál Fernández arcibiskupovi Rodríguezovi Carballovi, “nelze nic namítat proti této krásné zbožnosti, která představuje stejnou prostotu, jakou můžeme vidět u Marie z Nazareta, naší matky. Existuje mnoho pozitivních aspektů, které ukazují na působení Ducha svatého u tolika poutníků, kteří sem přicházejí, a to jak ze Španělska, tak z Portugalska, v obráceních, uzdraveních a dalších vzácných znameních, ke kterým zde dochází“.

Nakonec kardinál připomíná jubileum roku 2020 u příležitosti 75. výročí duchovních zkušeností, které se odehrály v Chandavile, jubilejní rok, který tehdejší arcibiskup Mérida-Badajoz uznal „jako požehnání pro diecézi“.