%20ok.jpg/_jcr_content/renditions/cq5dam.thumbnail.cropped.750.422.jpeg "Mozaiky v bazilice Panny Marie Větší")
Santa Maria Maggiore, sněžný zázrak a mariánská úcta
Delphine Allaire a Maria Milvia Morciano - Vatikán
Sněhové vločky na vrcholu léta. V noci ze 4. na 5. srpna 358 n. l. se urozenému patricijovi jménem Jan zjevila ve snu Panna Maria a požádala ho, aby postavil kostel na místě, kde najde čerstvý sníh. A skutečně, následujícího dne se na římském pahorku Eskvilinu stal zázrak a bílá sněhová pokrývka zahalila místo, kde dnes stojí bazilika Santa Maria Maggiore, nejstarší mariánská svatyně na Západě. O sedmnáct století později papež František vyjadřuje svůj hluboký vztah k této bazilice, chodí tam rozjímat před každou apoštolskou cestou a po ní; dokonce si přeje, aby se stala místem jeho posledního odpočinku. V pondělí 5. srpna se papež zúčastní druhých nešpor, kterým bude předsedat arcibiskup koadjutor této baziliky, monsignor Rolandas Makrickas, a poté se zastaví před mariánskou ikonou Salus populi romani ke krátké chvíli osobní modlitby.
Otec Étienne Richer, předseda Société française d'études mariales, v rozhovoru s Vatikánským rozhlasem - Vatican News sleduje historické a duchovní kořeny slavnosti Panny Marie Sněžné, spojené se zvláštním projevem lidové zbožnosti v Římě. "Historici uvádějí legendární příběh předávaný z rukopisu ze 13. století, podle něhož Panna Maria požádala římského patricije, aby postavil chrám na místě, které druhý den najde pokryté sněhem. Římský patricij to šel říci papeži Liberiovi, kterému se dostalo stejného zjevení. Papež tedy nařídil uspořádat všeobecné procesí," vypráví Richer, "a přímo před očima zástupu se sníh rozprostřel a rozdělil se do dlouhých řad a sám nakreslil na zemi půdorys a proporce stavby. Neexistují žádné archeologické důkazy, které by potvrzovaly, že stavba vznikla právě v této době. Staveniště však financoval vizionář, patricij Jan. Druhá verze legendy hovoří o jelenovi, který se údajně na místě záhadně objevil a svými parohy vytyčil půdorys této sakrální stavby," uzavírá otec Richer.
Role Santa Maria Maggiore v mariánském kultu
"Nejstarší latinsky psané martyrologium, Hieronymovo, uvádí 5. srpen jako výročí posvěcení římské baziliky na pahorku Eskvilínu, a to v návaznosti na definici dogmatu o Božím mateřství, Panně Marii Theotokos, Matce Boží, uznaného na koncilu v Efezu v roce 431. V roce 431 byla bazilika zasvěcena Panně Marii. Byl to papež Sixtus III., Petrův nástupce v letech 432 až 441, kdo zasvětil Panně Marii kostel, který byl později znám jako Santa Maria Maggiore, pravděpodobně první na Západě zasvěcený Panně Marii, a tedy mateřský kostel všech kostelů zasvěcených Matce Boží. Papež Sixtus III. byl také objednavatelem velkolepých mozaik s příběhy o tajemství vtělení, poznamenává otec Richer: "Z historického hlediska stojí za zmínku, že křesťané se začali modlit k Panně Marii, prosit ji o přímluvu, mezi koncem 3. a začátkem 4. století".
Rozšíření kultu Panny Marie Sněžné ve Francii
"Především díky zájmu, který vzbudil ke konci středověku, se tento památný svátek 5. srpna těšil mimořádnému úspěchu po celém světě. Zůstal svátkem spojeným s římskou bazilikou, dokud se ve 14. století nerozšířil na Západ. Františkánský řád zavedl od roku 1302 do svého breviáře oficium Sainte Marie aux Neiges. Později, v roce 1568, jej papež svatý Pius V. zařadil do římského kalendáře. Panně Marii Sněžné bylo zasvěceno mnoho kostelů, kaplí, převorství a opatství, jen ve Francii jich bylo asi čtyřicet, samozřejmě včetně cisterciáckého opatství Notre-Dame des Neiges v dnešní diecézi Viviers, známého tím, že zde jako trapistický mnich žil budoucí svatý Charles de Jésus, Charles de Foucauld, než odešel do Sýrie, Palestiny a poté na alžírskou Saharu.
Lidová zbožnost a mariánská slavnost
Legenda se dodnes každoročně připomíná 5. srpna v dnešní bazilice Santa Maria Maggiore, kde se během ranní mše nebo večerních nešpor spouští ze stropu chrámové lodi kaskáda bílých okvětních lístků. Lidová zbožnost stejně jako liturgie nejsou odosobněné, ale probíhají také prostřednictvím gest a výrazů, které tlumočí synovský vztah k té, která je uctívána jako matka církve a matka všech lidí.
Symbol sněhu a Marie
"Sněhový plášť vyjadřuje Mariinu svatost, její čistotu, její panenství. Tento rozměr je zvláště aktuální v roce 2024, kdy si připomínáme 170. výročí definice dogmatu o Neposkvrněném početí, které 8. prosince 1854 vyhlásil blahoslavený papež Pius IX. Letos si také připomínáme 50. výročí apoštolské exhortace papeže Pavla VI. o kultu Panny Marie, Marialis cultus: jako by se jí nabízela 'kytice' výročí," uzavírá otec Richer.
Pouto mezi Marií a Petrem
Mariánská úcta římské diecéze, kterou založil svatý Petr, nabízí duchovní spojení mezi Marií a knížetem apoštolů. Otec Étienne Richer vysvětluje, že "právě tento aspekt," uzavírá, "byl v posledních padesáti letech velmi obohacen, a to především díky švýcarskému teologovi Hansi Urs von Balthasarovi a magisteriu papežů, počínaje svatým Janem Pavlem II. Jde o spojení mezi mariánským principem nebo profilem a petrovským principem. Jan Pavel II. to krásně vyjádřil během apoštolské cesty do Kanady: "Víra církve je vírou Mariinou, jejíž garantem je Petr." To je pozoruhodná syntéza toho, co je třeba pochopit: Maria je skutečně matkou církve. Maria nepatří do apoštolského kolegia, ale je matkou a královnou apoštolů. A apoštolové a dnes nástupci apoštolů spolu s celou církví a všemi věřícími dělají dobře, když na to pamatují".
