Z válečného tunelu do tunelu bratrství

ANDREA TORNIELLI, Vatikán

Existují tunely války a teroru, ty, které slouží k ukrytí vojáků, ozbrojenců a rukojmích. A jsou tunely vytvořené k přátelskému sjednocení lidí různých vyznání. V Jakartě proti sobě stojí mešita Istiqlal, největší v jihovýchodní Asii, a katolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, které jsou blízko sebe, ale odděluje je tříproudá silnice. Starý podchod byl zrestaurován, vyzdoben uměleckými díly a přeměněn v „Tunel bratrství“, aby spojil místo, kde se modlí muslimové, s místem, kde křesťané slaví eucharistii. V rozbouřeném světě, kde se vedou války, o nichž informují média, i ty, na něž se zapomíná, kde se zdá, že převládá násilí a nenávist, je třeba hledat cesty přátelství, sázet na dialog a mír, protože jsme „všichni bratři“. O tom nám svědčí Petrův nástupce, stavitel mostů. Dnes se František vydává na cestu do Asie a Oceánie, na nejdelší cestu svého pontifikátu: z Indonésie - největší muslimské země na světě - na Papuu-Novou Guineu, pak zpět na Východní Timor a nakonec do Singapuru. Pouť do blízkosti křesťanů tam, kde jsou „malým stádem“, jako v Indonésii, nebo kde představují téměř celou populaci, jako ve Východním Timoru. Je to cesta, na které se chce setkat se všemi a znovu potvrdit, že nejsme odsouzeni ke zdem, bariérám, nenávisti a násilí, protože ženy a muži různých vyznání, etnických skupin a kultur mohou žít společně, respektovat se a spolupracovat.

Ačkoli byla návštěva Asie a Oceánie plánována již před čtyřmi lety a poté odložena kvůli pandemii, nabývá dnes prorockého významu. Římský biskup se ve stylu světce z Assisi, jehož jméno nese, představuje beze zbraně, bez záměru dobývat či proselytovat, chce pouze vydat svědectví o kráse evangelia a vydat se až do Vanima, města s devíti tisíci dušemi s výhledem na Tichý oceán. To je to, co pohnulo jeho předchůdce Pavla VI, který 29. listopadu 1970 na palubě malého letadla doletěl do Apie na nezávislé Samoi, aby tu u malého a vratkého oltáře v Leulumoega sloužil mši pro několik stovek ostrovanů. Právě to pohnulo Jana Pavla II. k tomu, aby tuto oblast světa několikrát navštívil, a přimělo ho to 20. listopadu 1986 v Singapuru říci o „pravé podstatě“ Ježíšova učení: „Láska velkoryse odpovídá na potřeby chudých a vyznačuje se soucitem s trpícími. Láska je připravena nabídnout pohostinnost a je věrná v těžkých dobách. Je vždy ochotna odpustit, doufat a oplatit rouhání požehnáním. „Láska nikdy neskončí“ (1 Kor 13,8). Přikázání lásky je jádrem evangelia“.