Slova čínských biskupů na synodě: Jsme ve společenství
Andrea Tornielli
„Církev v Číně je stejná jako katolická církev v ostatních zemích světa: patříme ke stejné víře, sdílíme stejný křest a všichni jsme věrni jedné, svaté, katolické a apoštolské církvi“. S těmito slovy přinesl v minulých dnech své pozdravy na synodě Joseph Jang Jung-čchiang, biskup z Chang-čou, hlavního města čínské provincie Če-ťien-kou. Je jedním ze dvou pastýřů z pevninské Číny přítomných na probíhajících pracích ve Vatikánu. Připojil se k němu Vincent Čan S'-lu, biskup z Funing/Mindongu v pobřežní provincii Fu-ťien. Je to již potřetí, co se synody účastní dva biskupové z Čínské lidové republiky: předtím to bylo v letech 2018 a 2023 (synoda o mládeži a první zasedání synody o synodalitě). Před podpisem prozatímní dohody mezi Svatým stolcem a čínskou vládou v září 2018 se žádný pastýř z pevninské Číny nemohl zúčastnit II. vatikánského ekumenického koncilu a následných biskupských synod.
Biskup Jang Jung-čchiang po připomenutí těchto účastí ve společenství s univerzální církví vysvětlil: „Řídíme se evangelijním duchem ‚‘Stát se vším pro všechny lidi‚‘, aktivně se přizpůsobujeme společnosti, sloužíme jí, držíme se směru sinizace katolicismu a hlásáme radostnou zvěst. Katolická církev v Číně zahájila aktivní výměnu návštěv s katolickými komunitami po celém světě na základě zásad rovnosti, přátelství a vzájemného respektu. Vyměňujeme si zkušenosti v otázkách, jako je evangelizace a pastorace v církvi, sociální služby a studium teologie; aktivně se účastníme mezinárodních setkání a modlitebních aktivit náboženství za mír; snažíme se být jako „světlo a sůl“ pro světový mír a podporu společenství, v němž by se lidstvo mohlo těšit ze společného osudu; a podporujeme rozvoj pomocí různých typů projektů. Biskup na závěr „přivítal katolické komunity a náboženské skupiny ze všech zemí, které chtějí navštívit církev v Číně“.
Na historii křesťanství v Číně se více zaměřil pozdrav biskupa Čan S'-lu, který připomněl postavu jezuity Mattea Ricciho a jeho „experiment se snahou ‚modulovat křesťanské evangelium na různé způsoby lidského života‘“. Později však dodal, že „rozlišování mezi kulturními rozdíly a potřebou zachovat autenticitu křesťanské víry bylo pro misionáře v Číně zdrojem zmatku. Tento zmatek vedl ke známému sporu o obřady, který se odehrál v mé diecézi Mindong. Z historického hlediska bylo jednou z příčin tohoto nezdaru to, že církev ignorovala rozdíly a komplementaritu lidských kultur“.
„Být synodální církví, která má v úmyslu evangelizační poslání,“ řekl dále biskup Čan S'-lu, “znamená respektovat a naslouchat hlasům různých historií, kultur a tradic na cestě hledání konečného cíle lidstva, kterým je Bůh. Mezi problémy, které musí čínská církev řešit novým pohledem, uzavřel tento biskup, patří „jak se vypořádat s výzvami, které pro rodinnou výchovu představují smíšená manželství; nebo jak se přizpůsobit místním zákonům a předpisům; nebo jak vyřešit zmatek, který u laiků panuje mezi lidovou vírou a některými aspekty tradiční kultury. Církev v této nové době byla pověřena novým úkolem rozlišování, i když hlas Ducha svatého je vždy tichý a obtížně rozeznatelný. Právě proto je pokorné učení se z historických a současných zkušeností důležitým způsobem evangelizace, tj. rozlišování nové cesty, kterou Bůh církvi ukazuje“.