VATIKÁN

Zemřel kardinál Dal Corso

Kardinál a emeritní biskup v Benguele, lokalitě na atlantickém pobřeží Angoly, zemřel v neděli 20. října v domě Chudých služebníků Boží prozřetelnosti v Negraru u Verony, kde několik let pobýval. Život strávil ve službě evangelizace „posledních“, také v Latinské Americe.

Edoardo Giribaldi - Vatikán

„Opravdový Boží muž“ zůstal „blízko posledním a zapomenutým“ i po svém jmenování kardinálem a nadále „sloužil jako kaplan ve vzdálené farnosti v Angole, jedné z nejchudších, kde bylo zapotřebí kněží k vykonávání pastorační činnosti“. Takový odkaz zanechal kardinál Eugenio Dal Corso, řeholník z kongregace Chudých služebníků Boží prozřetelnosti (Dona Calabrii) a emeritní biskup v Benguele, městečku na pobřeží Atlantiku v této africké zemi - který zemřel v neděli 20. října kolem deváté hodiny večerní - v paměti současného generálního představeného kongregace, P. Massimiliana Parrelly: byl to „člověk, který až do konce žil v chudobě a naprosté odloučenosti od hmotných statků“.

Jeho poslední roky v Negraru

Mons. Dal Corso - kterého papež František 5. října 2019 jmenoval kardinálem -, jehož zdravotní stav se již několik dní zhoršoval natolik, že přijal svátost pomazání nemocných, zemřel v domě Chudých služebníků Boží prozřetelnosti v Negraru, italské obci v oblasti Verony, kde žil v posledních letech svého života. Pohřeb se bude konat ve čtvrtek 24. října ve 14.30 ve veronské katedrále a celebrovat jej bude biskup Domenico Pompili.

Misionářská práce

Souběh data úmrtí kardinála Dal Corsa se Světovým dnem misií vyjadřuje nejvýraznější odkaz života zasvěceného evangelizaci obyvatelstva v Latinské Americe a poté v takzvané „své“ Angole, jak vzpomíná otec Parrella.

Raná léta

Narodil se 16. května 1939 v malé čtvrti zvané Corso - od níž převzal své příjmení, zatímco jeho jméno je poctou Piu XII, Eugeniovi Pacellimu, zvolenému papežem jen dva a půl měsíce předtím - ve farnosti Lugo Valpantena di Grezzana v diecézi a provincii Verona. Kardinál Dal Corso, druhý ze šesti bratrů, projevil předčasné povolání k misii, které ho již v deseti letech přivedlo ke vstupu jako aspiranta kněžství do domu kongregace Chudých služebníků Boží prozřetelnosti, z níž se jako první člen stane kardinálem.

Argentina a Angola

Po složení prvních slibů 8. září 1959 začala misionářská činnost kardinála Dal Corsa o šestnáct let později, v roce 1975, přičemž první zkušenosti s pastoračním životem získal v Římě, u Madonny di Campagna v provincii Verona a v Neapoli, v San Giacomo degli Italiani v Poggioreale, poblíž věznice. Jedenáct let působil v Argentině, v pohraničním městě Laferrere, kde založil farnost zasvěcenou Nuestra Senhora de la Paz. Poté odchází do Angoly, v době vrcholící občanské války. Nejprve v diecézi Uije na hranicích s Demokratickou republikou Kongo a poté v hlavním městě Luandě, aby vedl základní školu, střední školu a malou nemocnici a také nový dům své kongregace.

Ve službě potřebným

15. prosince 1995 ho Jan Pavel II. jmenoval koadjutorem diecéze Saurimo na severovýchodě země, kde 15. ledna 1997 vystřídal monsignora Ribeira da Costu. Jeho působení, inspirované biskupským heslem Sapientia, trvalo dvanáct let. Poté, 18. února 2008, došlo k přeložení do diecéze Benguela a 26. března 2018 se zřekl pastorační správy z důvodu věkové hranice. Přesto kardinál Dal Corso nepřestal být v popředí svého angažmá v diecézi Menongue, jedné z nejpotřebnějších angolských diecézí, a nadále působil jako kaplan pastoračního centra svaté Josefíny Bakhity v Caiundo, malé komunitě v provincii Kuando Kubango.