Hledejte

Kardinál Parolin Kardinál Parolin  (ANSA)

Kardinál Parolin: Papež na Korsice vyzve k modlitbě, spravedlnosti a odpovědnosti

Cesta za křesťanskou tradicí, svědectvím a setkáním. Takto se vyjádřil vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin v předvečer Františkovy 47. apoštolské cesty, která ho zavede na Korsiku. „Představuji si, zdůraznil kardinál, že Svatý otec znovu potvrdí, že mare nostrum nesmí být ‘náš hřbitov' pro ty, kdo hledají lepší budoucnost a riskují přitom své životy“.

Massimiliano Menichetti - Vatikán

Probíhají závěrečné přípravy v Ajacciu, které zítra přijme Petrova nástupce, prvního papeže, který navštíví francouzský ostrov ve středu Středozemního moře. Biskup korsického města, kardinál François Bustillo, zdůraznil, že Františkova přítomnost „není výsadou, ale odpovědností“. Půjde o krátkou, asi dvanáctihodinovou, ale velmi intenzivní návštěvu, která se vyznačuje krásou a živostí lidové zbožnosti, tématy setkání, přijetí a péče o stvoření.

Zeptali jsme se vatikánského státního sekretáře, kardinála Pietra Parolina, který bude Svatého otce na této cestě doprovázet, jak by mohla místní komunita převést to, co nazývá „odpovědností“, do konkrétních činů pro budoucnost, a to jak na duchovní, tak na sociální úrovni:

Tato cesta Svatého otce se koná v srdci adventu a v bezprostřední blízkosti zahájení Svatého roku 2025, a proto ji můžeme vepsat do doporučení svatého Pavla Titovi: ...žij na tomto světě střízlivě, spravedlivě a milosrdně, očekávaje blaženou naději a zjevení slávy našeho velkého Boha a Spasitele Ježíše Krista... To musíš učit, chválit a kárat se vší autoritou“ (2,12-15). Papež chce svou přítomností v Ajacciu připomenout právě tuto výzvu a odpovědnost, kterou místní církev - biskup, kněží, jáhni, zasvěcení muži a ženy a všichni lidé zapojení na různých úrovních církevního života - najdou způsob, jak ji převést do konkrétních gest a činů. Zdá se mi, že praktická rozhodnutí by se měla inspirovat právě oněmi třemi základními postoji, které připomíná svatý Pavel a které jsou charakteristické pro život a svědectví křesťana ve světě: chovat se rozvážně, spravedlivě a zbožně. Jinými slovy, odpovědnost musí znamenat osobní a komunitní obrácení, návrat k nasměrování našeho ducha k Pánu, který přichází, aby uskutečnil „zázrak“ nového života, nové společnosti a nového světa.

Vaše Eminence, papež uzavře konferenci o lidové zbožnosti ve Středomoří, které se zúčastní biskupové z různých národů; je to jedinečná příležitost k dialogu a jednotě. Jaké plody očekáváte od tohoto setkání, které představuje víru zakořeněnou v tradicích a otevřenou evangelizaci?

Víme, jak důležitý je pro papeže Františka dialog, „kultura setkání“, hledání větší jednoty a harmonie mezi společenstvími, církvemi, věřícími, zeměmi a národy... tedy všeho, za co Pán Ježíš obětoval svůj život: „aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.“ (J 17,23). A jak důležitá je pro něj lidová zbožnost! Právě na těchto dvou stěžejních souřadnicích se konference odehrává a právě na těchto dvou bodech chce přinést ovoce. Dovolte mi připomenout - o lidové zbožnosti - to, co píše Svatý otec v kapitole o hlásání evangelia v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium (č. 122-126). Říká nám, že lidová zbožnost je evangelizační silou, za níž se skrývá hluboká víra, která se vyjadřuje spíše symbolicky než racionálně, ale není bez teologického obsahu. Koneckonců papež František nás vyzývá, abychom v matce, která se modlí růženec za své nemocné dítě, v procesích a poutích, ve spontánní modlitbě ke svatým nebo ke krucifixu, v úctě k Panně Marii ve svatyni ... viděli malá-velká misijní gesta, která svědčí o velké lásce a důvěře v Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého.

Na závěr cesty bude možnost setkání s francouzským prezidentem Macronem na letišti. Jaké otázky se podle vás v tomto dialogu objeví, s cílem budovat mosty a bratrství, ale v tak složitém historickém okamžiku poznamenaném válkami?

Nemohu nyní říci, jaká témata budou v centru setkání Svatého otce s prezidentem republiky, ale dovedu si představit, že téma míru, všude tam, kde je dnes potřebný a očekávaný, bude klíčové. Vzhledem k tomu, že do výročí Vánoc Knížete míru zbývá už jen několik dní, a vzhledem k současným okolnostem ve světě bude jistě myšlenka míru dominantní. Je pak dobře známo, jak moc leží na srdci katolické církvi úcta k lidskému životu od jeho početí až po přirozený konec, a ta neváhá při každé příležitosti apelovat na představitele a vedoucí představitele států, i když ví, že se jim to nemusí líbit. Tedy podle Pavlovy rady Titovi: „To musíš učit, doporučovat a kárat se vší autoritou...“. Setkání se uskuteční na letišti v Ajacciu, tedy uprostřed Středozemního moře. Představuji si, že Svatý otec znovu potvrdí, že mare nostrumnesmí být "naším hřbitovem “ pro ty, kteří hledají lepší budoucnost a riskují své životy. To vždy vyvolává otázku, jak přijmout jako bratry a sestry v lidstvu ty, kteří klepou na dveře a kteří se často podílejí na budování sociálního a hospodářského života našich zemí, a přijmout tak jejich talenty a energii. Tento postoj nám umožňuje stanovit pravidla, vyžadovat respektování našich zákonů a naší sociální a kulturní rovnováhy, ale také a především spolupracovat se zeměmi odchodu, aby jejich děti mohly zůstat a najít to, co potřebují k důstojnému životu jako občané.

František se během své návštěvy setká s duchovními a bude sloužit mši svatou. Jaké poselství očekáváte, že papež adresuje kněžím a laikům?

Obecně, a zvláště na apoštolských cestách, je Svatý otec obzvláště pozorný k historii lidí, které má před sebou, ke kultuře, do níž jsou zasazeni, k otázkám, nadějím a utrpení, které každý z nich nosí ve svém srdci. V tomto smyslu je nejlepším postojem ze strany nás všech „neočekávat“ něco podle svého gusta, ale přijmout jeho slovo, naslouchat jeho magisteriu, abychom si opět nechali pomoci na cestě. Papež František, který se ocitl v srdci Evropy, jistě neopomene povzbudit a podpořit svou blízkostí apoštolské nasazení církve a jejích pastoračních činitelů, kněží a laiků, a vybídnout jak věřící svět, tak občanské a politické instituce k dialogu a spolupráci pro společné dobro společnosti, a zejména těch nejzranitelnějších.

 

 

14. prosince 2024, 16:10