Slabý hlas a magisterium o křehkosti
Andrea Tornielli
Dvanácté výročí pontifikátu připadá letos na zvláštní moment pro papeže Františka, který již téměř měsíc žije v nemocničním pokoji v desátém patře nemocnice Gemelli. Zprávy, které přicházejí z posledních lékařských bulletinů, jsou povzbudivé, vyhlídky se zlepšily, je naděje, že se bude moci brzy vrátit do Vatikánu, ale bezpochyby to, co papež v těchto dnech prožívá, je velmi neobvyklé výročí pontifikátu. Právě rok, který byl poznamenán nejdelší mezikontinentální cestou (Indonésie, Papua-Nová Guinea, Východní Timor a Singapur), uzavřením synody o synodalitě a otevřením Svaté brány, které zahájilo jubileum, nyní zaznamenává tento delikátní předěl. Petrův nástupce, nemocný mezi nemocnými, trpí a modlí se za mír, doprovázen sborovou modlitbou mnoha lidí na celém světě. Ten, který za těchto dvanáct let nikdy neukončil setkání, katechezi nebo modlitbu Anděl Páně bez slov „A nezapomeňte se za mě prosím modlit“, dnes zakouší objetí tolika věřících i nevěřících, kteří ho mají rádi.
Je to čas, který odkrývá srdce. Je to čas, kdy se ptáme po povaze církve a poslání římského biskupa, které se tolik liší od poslání generálního ředitele nějaké nadnárodní korporace. Před dvanácti lety promluvil tehdejší kardinál Bergoglio ke generálním kongregacím a citoval to, co Henri De Lubac považoval za „nejhorší zlo“, které může církev utrpět, „duchovní zesvětštění“. Jde o riziko církve, která „věří, že má vlastní světlo“, spoléhá na vlastní síly, vlastní strategie, vlastní efektivitu, a přestává tak být „mysterium lunae“, tedy odrážet světlo Jiného, žít a pracovat podporována a nesena pouze milostí Toho, který řekl: „Beze mne nemůžete dělat nic“.
Znovu si tato slova připomínáme a dnes s láskou a nadějí hledíme na okna v desátém patře Gemelli. Děkujeme papeži Františkovi za toto magisterium o křehkosti, za onen jeho stále ještě slabý hlas, který se v posledních dnech připojil k růženci na Svatopetrském náměstí. Hlas křehký, který však stále prosí o mír, a ne o válku, o dialog, a nikoli o útlak, o soucit, a nikoli o lhostejnost. Vše nejlepší k výročí, tvůj hlas ještě tolik potřebujeme.
