Telefonát Zelensky-Parolin: přání uzdravení papeži a žádost o pomoc při hledání míru
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Přání brzkého uzdravení papeži, poděkování za jeho „morální“ podporu ukrajinskému národu a také poděkování za jeho úsilí při usnadňování návratu ukrajinských dětí „nezákonně deportovaných a vysídlených Ruskem“. To jsou témata, která ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj otevřel s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem v telefonickém rozhovoru, který se uskutečnil jen několik dní poté, co Kyjev a Washington během rozhovorů v Džiddě dosáhly dohody o třicetidenním příměří.
Telefonát
O rozhovoru s Parolinem, s nímž se setkal loni v červenci během kardinálovy cesty na Ukrajinu, informoval sám Zelenskyj prostřednictvím příspěvku na svém účtu na X. Rozhovor potvrdil také ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni během každodenního brífinku s novináři. „Mluvil jsem se státním sekretářem Svatého stolce kardinálem Pietrem Parolinem. Popřál jsem papeži Františkovi brzké uzdravení a poděkoval mu za jeho modlitby a morální podporu našeho národa, jakož i za jeho úsilí o usnadnění návratu ukrajinských dětí nezákonně deportovaných a vysídlených z Ruska,“ čteme na X.
„Svatý stolec obdržel seznam Ukrajinců zadržovaných v ruských věznicích a táborech. Počítáme s podporou jejich propuštění,“ píše ukrajinský prezident a zdůrazňuje, že výměna vězňů a třicetidenní příměří by byly „prvními rychlými kroky k přiblížení se spravedlivému a trvalému míru“. „Ukrajina je připravena tyto kroky podniknout, protože ukrajinský lid si přeje mír více než kdokoli jiný,“ tvrdí Zelenskyj, „hlas Svatého stolce je na cestě k míru velmi důležitý.“
Práce pro nezletilé a vězně
Není to poprvé, co kyjevský vůdce veřejně poděkoval Svatému stolci za jeho práci pro mír a zejména v otázce propuštění více než 19 000 ukrajinských nezletilých násilně odvlečených do Ruska a výměny vězňů. Byl prvním, kdo se v těchto otázkách obrátil na vatikánskou diplomatickou síť s prosbou o pomoc. Učinil tak také při první audienci u papeže Františka od vypuknutí války (v roce 2023) i při posledním setkání - třetím ve Vatikánu, čtvrtém s ohledem na bilaterální jednání na zasedání G7 v Apulii - 11. října 2024.
Zuppiho mise
Rovněž v roce 2024 a opět prostřednictvím X, Zelenskij vyjádřil Svatému stolci vděčnost za „úsilí“ vynaložené „na to, aby se domů vrátili“ dva řeholníci redemptoristé, Ivan Levyckij a Bohdan Heleta, zatčení v listopadu 2022 a propuštění Ruskem v rámci výměny vězňů s Ukrajinou 29. června loňského roku. Hlava státu také vyjádřila uspokojení nad misí kardinála Mattea Marii Zuppiho zaměřenou na „zmírnění napětí v konfliktu na Ukrajině“, v jejímž rámci se zastavil nejen v Kyjevě, ale také v Moskvě, Washingtonu a Pekingu, kde se setkal s politickými a církevními představiteli. Právě Zuppiho mise - jak několikrát potvrdil i kardinál Parolin - uvedla do pohybu „mechanismus“ výměny vězňů a repatriace dětí.
To potvrdil i arcibiskup Paul Richard Gallagher, vatikánský sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, během svého projevu na konferenci o mírové dohodě v Montrealu, kterou navrhl sám Zelenskij (říjen 2024). Na programu byl „návrh číslo 4“ z deseti bodů, které tvoří mírový vzorec: „propuštění všech vězňů a deportovaných“. Tato humanitární pomoc pak byla „hlavním cílem mise kardinála Zuppiho do Kyjeva a Moskvy“, ujistil Gallagher. Dodal, že tato mise „vedla k vytvoření rámce pro repatriaci dětí a k pravidelné výměně informací mezi oběma stranami. Její součástí byla také online setkání za účasti apoštolských nunciů v obou zemích,“ Visvalda Kulbokase na Ukrajině a Giovanniho d'Aniella v Rusku.
„Přítomnost obou apoštolských nunciů je užitečná pro usnadnění dialogu,“ vysvětlil arcibiskup Gallagher. Zejména Kulbokas, jak dále informoval, „identifikoval katolické instituce připravené přijmout rodiny s repatriovanými nezletilými“. A to v době, kdy Svatý stolec opakoval „své žádosti o nové seznamy dětí“, předal „tisíce jmen vězňů a požádal o jejich výměnu a propuštění“ a „požádal ruskou stranu o předání zemřelých ukrajinských vojáků“.