Jak vznikly májové pobožnosti?
Jana Gruberová - Vatikán
Kdo stál za zrodem májových pobožností? To Vatikánskému rozhlasu osvětlil mariolog, profesor Antonio Grasso:
„Za skutečné inspirátory májových pobožností jsou díky svému dílu považováni tři jezuitší otcové: Annibale Dionisi, který pod pseudonymem Mariano Partenio roku 1725 publikoval v Parmě spis pod titulem «Mariánský měsíc neboli měsíc květen zasvěcený Panně Marii skrze ctnostné úkony, které se předkládají jejím pravým ctitelům». Novinkou tohoto textu je, že vnáší mariánskou úctu do každodenního prostoru, tedy nikoli nutně do kostela, aby se tak, jak píše Dionisi, «ona místa posvětila a naše skutky napravily před nejčistšíma očima Nejsvětější Panny». Tento jezuita z veronského šlechtického rodu, který podle svědectví spolubratrů prožil život v trpělivosti, chudobě a laskavosti, také zavedl základní schéma mariánské pobožnosti. Jeho pokračovatelem byl otec Francesco Latomia, který v polovině téhož století (roku 1758) zveřejnil v Palermu spis „Májový měsíc“, ve kterém předkládá meditace na mariánská témata. Obdobné dílo pak o tři desetiletí později v Římě (1785) publikoval poslední z trojice jezuitů, o. Alfonso Muzzarelli. Jeho mariánský měsíc se završuje zasvěcením Panně Marii. V první polovině devatenáctého století se už májové pobožnosti konaly po celé Evropě a také v Americe a začínaly se šířit do misijních oblastí. Papežové Pius VII., Řehoř XVI. a Pius IX. rozhodli, že je při nich možné získávat plnomocné odpustky. Také ve dvacátém století pak kněží a střediska náboženského života – farnosti, svatyně či poutní místa – spatřují v májových pobožnostech vhodnou příležitost ke kázání a řeholní formaci. Rovněž nedávné papežské magisterium v různých dokumentech uznalo důležitost mariánské zbožnosti pro celou katolickou církev.“
uzavírá mariolog Antonio Grasso.
Za všechny papežské dokumenty jmenujme alespoň Mense Maio, encykliku Pavla VI., z 26. dubna 1965. O měsíci květnu se v ní mluví jako o „čase, kdy v chrámech a mezi domácími stěnami stěnách ze srdcí křesťanů stoupá ještě horlivější a láskyplnější hold k Panně Marii v modlitbě a úctě“.
