Belgičtí biskupové vyzývají k solidaritě

Charles de Pechpeyrou – L´Osservatore Romano

V Belgii, zemi obzvláště těžce zasažené pandemií Covidu-19, se nemocnice opětovně ocitly na pokraji kolapsu, obnovuje se distanční studium ve školách a výrobním řetězcům se nedaří držet krok, upozornila biskupská konference ve své nedávné zprávě. Především však dodává, že „se šíří znechucení. Mysleli jsme si, že očkování virus porazí. Ukazuje se však, že virus je silnější a nepředvídatelnější, než se očekávalo“, píší biskupové, podle kterých existuje jediné východisko: „trvalá solidarita, která jediná může nabídnout skutečnou budoucnost“.

Taková solidarita se projevuje též prostřednictvím snahy o důsledné a důvěryplné dodržování bezpečnostních opatření prostřednictvím očkování. Menší počet pacientů přijatých kvůli infekci koronavirem totiž sníží počet odložených operací vážně nemocných pacientů. Belgičtí biskupové si uvědomují, že tato solidarita omezuje osobní svobodu, a proto zdůrazňují: „Neztrácejme v těchto těžkých dnech odvahu“. Dobrovolná práce - v rodině, ve skupinách, ve sdruženích, ve farnostech, v sítích - může mít význam zejména v oblasti péče o děti, pomoci v domácnosti, pomoci starším lidem nebo lidem v karanténě.

Belgický episkopát ve svém poselství rovněž upozorňuje na novou azylovou krizi, které země čelí. „Přijímací střediska jsou přeplněná, desítky lidí spí venku“, uvádějí biskupové, podle nichž je „ponechání člověka na ulici nedůstojné lidské společnosti“. Belgický episkopát se proto obrací na vládu, společnost, farnosti a kláštery, aby zvýšily své úsilí, a také „na všechny, kdo mohou pomoci“. Tato výzva přesahuje rámec vánočních svátků: křesťané jsou vyzýváni, aby se stále více angažovali v modlitbě, slavení eucharistie a „věnovali zvláštní pozornost existenciálním otázkám a duchovním potřebám lidí kolem sebe“, čteme v deníku Svatého stolce.

(jag)