Dopis sestry Paschalis Jahnové v římském památníku nových mučedníků
L’Osservatore Romano
Sestra Paschalis Jahnová (rozená Marie Magdalene) spolu s devíti sestrami z Kongregace sester svaté Alžběty podstoupila v roce 1945 mučednickou smrt při postupu Rudé armády během její ofenzívy proti nacistickému Německu.
Jedná se o dopis z ledna 1944, v němž, varujíc před blížící se bouří, píše svým rodičům: „Kdo ví, co nás teď čeká? Chceme proto všechny své starosti vložit zpět do rukou našeho milovaného Boha“. Dne 11. května 1945 v Sobotíně v dnešní České republice byla s. Paschalis ve věku 29 let zabita sovětským vojákem při pokusu o znásilnění.
Za podobných okolností obětovaly mezi únorem a květnem 1945 svůj život Maria Acutina Goldberg, Maria Adela Schramm, Maria Adelheidis Töpfer, Maria Edelburgis Kubitzki, Maria Felicitas Ellmerer, Maria Melusja Rybka, Maria Rosaria Schilling, Maria Sabina Thienel a Maria Sapientia Heymann. Po vstupu sovětských vojsk na území Dolního Slezska se deset řeholnic - blahořečených 11. června 2022 ve vratislavské katedrále - navzdory všeobecně rozšířené atmosféře teroru a násilí, kdy docházelo k rabování, znásilňování a mstě, rozhodlo zůstat v domech a klášterech, které obývaly, aby se nadále staraly o nemocné a staré lidi, kteří nemohli být evakuováni spolu s ostatním obyvatelstvem.
Včerejšímu slavnostnímu večeru předsedal Daniele Libanori, pomocný římský biskup pro Centrální sektor, za přítomnosti generální kapituly kongregace sester svaté Alžběty, s generální představenou sestrou Rafaelou Fischbachovou a postulátorkou kauzy blahořečení alžbětinských mučednic sestrou Paulou Zaborowskou, spolu s velvyslancem Polska u Svatého stolce Adamem Mariuszem Kwiatkowskim, předsedou komunity Sant'Egidio Marcem Impagliazzem a rektorem baziliky P. Angelem Romanem, členem Komise nových mučedníků - svědků víry, kterou zřídil papež František při Dikasteriu svatořečení s ohledem na jubileum roku 2025.
„Mezi podobenstvím o deseti pannách a příběhem těchto řeholnic můžeme najít paralelu, ale se zásadním rozdílem: nenajdeme mezi nimi pět pošetilých. Všech deset totiž vědělo, jak čelit strašnému okamžiku násilí, pronásledování“, komentoval podobenství o deseti pannách (Mt 25, 1-13) mons. Libanori a pokračoval:
„Když čteme příběhy některých současných mučedníků, překvapí nás, jak dokázali vzdorovat až k položení života? Jsou snad jiní než my, kteří jsme slabí, plní obav a pochybností? Patří snad do zvláštní kategorie mužů a žen? Ne tak docela. Sestra Paschalis, stejně jako ostatní sestry, se od nás nijak nelišily, dokážeme si představit jejich obavy, jejich starosti. Živily však svá srdce Božím slovem, modlitbou, velkorysou ochotou sloužit druhým a učinily starost o druhé středem své existence. V nouzi nacházely hojnost oleje lásky, který jim umožňoval neopouštět nemocné, slabé, mladé ženy, které se uchýlily do jejich klášterů, být věrné svému povolání“, poznamenal pomocný biskup.
Před slavností navštívila generální kapitula alžbětinek památník nových mučedníků, zřízený ve středověké kryptě baziliky svatého Bartoloměje, který umožňuje skutečnou pouť mezi bolestmi křesťanů 20. a 21. století a odhaluje duchovní sílu, která jim umožnila zachovat pevnost ve víře a žít evangelium naplno, a to až do daru vlastního života.
