Maria Leonia Paradisová Maria Leonia Paradisová 

Kanadská řeholnice Maria Leonia Paradisová bude kanonizována

Papež František uznal zázrak připisovaný kanadské řeholnici Marii Leonii Paradisové a otevřel tak cestu k její kanonizaci.

Joseph Tulloch - Vatican News

Maria Leonia Paradisová, kanadská řeholnice, která založila Institut malých sester Svaté rodiny, bude kanonizována.

Papež František ve středu 24. ledna povolil vyhlášení dekretu, kterým se uznává zázrak, k němuž došlo na její přímluvu.

Zároveň schválil dekrety týkající se mučednické smrti polského kněze Michala Rapacze a hrdinských ctností dalších čtyř osob.

Život zasvěcený podpoře kněží

Marii Leonii Paradisové, která byla blahořečena Janem Pavlem II. 11. září 1984 v Montrealu, se nyní připisuje zásluha o vyléčení novorozené holčičky, která v roce 1986 v Saint-Jean-sur-Richelieu v Quebecu prodělala " prodlouženou perinatální asfyxii s mnohoorgánovým selháním a encefalopatií".

Tato kanadská řeholnice se narodila 12. května 1840 v L'Acadie v Kanadě. Ve třinácti letech vstoupila do kongregace sester Marianitek svatého Kříže, které se věnovaly domácí službě v domech "kněží svatého Kříže" a výchově mládeže.

Žila v různých domech v Kanadě, Francii a USA, než v roce 1880 založila kongregaci "Malých sester Svaté rodiny" s charismatem poskytování služby v řeholních komunitách, na vysokých školách a v seminářích. Její kongregace se nakonec rozšířila i mimo Kanadu a otevřela domy v Itálii, USA a Hondurasu.

Matka Maria Leonia zemřela 3. května 1912 v Sherbrooke v Quebecu ve věku 72 let.

Mučednická smrt v komunistickém Polsku

P. Michał Rapacz se narodil 14. září 1904 v polském Tenczyně. Do krakovského semináře vstoupil v roce 1926 a o pět let později byl vysvěcen na kněze.

Po druhé světové válce byl v Polsku nastolen komunistický režim pod taktovkou Stalinova Sovětského svazu, který zahájil tvrdé represe vůči církvi.

V noci 11. května 1946 vnikla na jeho faru v Płokach skupina ozbrojených mužů, rozhořčených pastorační činností otce Michała, unesla ho a poté zavraždila v nedalekém lese.

Životy hrdinských ctností

Papež František vydal také čtyři další dekrety, kterými ocenil hrdinské ctnosti čtyř osobností:

Biskup Zohrabian, narozený v arménské rodině v Turecku v roce 1881, zasvětil svůj život službě obětem arménské genocidy. V Turecku byl vězněn, mučen a odsouzen k smrti, nakonec byl vyhoštěn a žil nejprve v Řecku, pak v Sýrii a nakonec v Římě, kde v roce 1972 zemřel.

Br. Gianfranco Maria Chiti, italský voják, který se stal řeholníkem, byl papežem uznán za to, že za druhé světové války riskoval pomoc Židům a antifašistickým partyzánům.

Španělský kněz P. Sebastián Gili Vives byl zase známý svou obětavou prací pro chudé, zejména pro děti, a také podporou práv žen.

A konečně sestra Maddalena od Dítěte Ježíše, která zemřela ve věku pouhých 27 let, zasvětila svůj krátký život modlitbě za jednotu křesťanů.

24. ledna 2024, 13:49