Misionářské sestry v Latinské Americe: Odpovědí na Boží lásku je služba bratru
Sr. Regina Häufele O.P.
Před padesáti lety, 8. září 1973, na základě výzvy papeže Pavla VI. adresované řeholním kongregacím misionářů, kteří se věnují evangelizaci Latinské Ameriky, jsme ve třech a tehdy jako mladé řeholní sestry patřící ke Kongregaci dominikánských misionářek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova dorazily na jih Bogoty (Kolumbie), do okrajové a znevýhodněné oblasti s velkými nedostatky v infrastruktuře a sociálním rozvoji.
Práci mezi komunitami v této oblasti jsme zahájily společně s tehdejším farářem a snažily jsme se upevnit „komunitní“ práci, která by lidem umožnila pochopit důstojnost života, celistvou formaci člověka a budování křesťanských komunit. Tak se zrodila FISDECO, Nadace pro sociální integraci a komunitní rozvoj, dílo sociální pastorace ve službách církve vedené sestrami, kterému se v průběhu let podařilo proměnit životy tisíců rodin v oblasti a zároveň zviditelnit a umožnit zkušenost víry a budování Království mezi těmi nejpotřebnějšími.
Reagovat na potřeby
Když jsme přijely do zmíněné oblasti, byly jsme konfrontovány s realitou, která dalece přesahovala naše představy o tom, jak bude nová misie vypadat: velké rodiny, kde se starší děti staraly o ty mladší, zatímco jejich rodiče pracovali v primitivních cihelnách nebo na květinových farmách na severu města. Silnice byly nezpevněné a domy postavené z cihel, dřevěných tyčí a igelitu, bez vody a světla. Rodiny vařily na benzinových vařičích, které dětem velmi často způsobovaly popáleniny. V oblasti nebyla žádná vzdělávací zařízení. Navzdory obtížným podmínkám jsme však u obyvatel našly hlubokou touhu žít svou víru podle tradic, které se na tomto místě naučili.
Tváří v tvář této realitě se skupina sester spolu s některými laiky rozhodla pro změnu počínaje komplexní péčí o děti, mládež, ženy a seniory, nabídkou vzdělávacích, duchovních a zdravotnických služeb a materiální podporou základních potřeb. Toto společné úsilí o vytváření procesů změny, rozvoje a důstojného života bylo od samého počátku podstatou našeho misijního působení, kdy se každý příjemce stal hybatelem svého vlastního rozvoje a spolu s ostatními přispíval k proměně svého okolí a společnosti.
V současné době jsou našimi hlavními misijními závazky mateřská a základní škola (v současnosti pro 500 žáků), péče o ženy a seniory v komunitě a provoz knihoven.
Nadějeplný pohled budoucnosti
Misijní činnost sester prostřednictvím FISDECO v současné době probíhá v oblasti vzdělávání a řízení místní komunity také v šesti Integrálních centrech, která se nacházejí v různých čtvrtích Ciudad Bolívar, hlavního města státu Bolívar ve Venezuele s více než milionem obyvatel. Je třeba připomenout, že v Ciudad Bolívar se odráží obtížná situace, kterou tato země zažívá na politické, ekonomické a sociální úrovni, a proto jsou problémy jako chudoba, vysídlení, migrace, nezaměstnanost, marginalizace, drogy a násilí pro obyvatele této oblasti skutečnou metlou.
Kromě toho je obyvatelstvo poznamenáno vysokou negramotností a nízkou úrovní základního a středního vzdělání, které mu neumožňují vymanit se ze zranitelného stavu. Jednou z našich současných iniciativ zaměřených na řešení této situace je realizace pilotního plánu gramotnosti s využitím metody „IntraAct“ (vyvinuté v Německu), která má zlepšit proces učení se čtení s cílem zlepšit a usnadnit studijní výsledky.
Naší prioritou je rané dětství, dětství a mládež. V průběhu let jsme zjistili, že i v obtížných podmínkách vzdělání mění sociální prostředí a kvalitní vzdělání vede k významným změnám v rodinách a jejich sociálním kontextu. Každý rok absolvuje pětiletý cyklus základního vzdělávání přibližně 100 žáků, kteří odcházejí s dobrým základem pro svůj intelektuální, etický a náboženský růst.
Dnes je naším velkým snem - jak žáků, tak všech, kteří se na projektu FISDECO podílejí - vybudovat domov pro šestou až jedenáctou třídu školy, aby dívky a chlapci mohli pokračovat ve vzdělávacím a výchovném procesu až do ukončení středoškolského vzdělání. Jsme přesvědčeny, že jim to umožní stát se hybateli vlastního individuálního rozvoje i rozvoje svých rodin, a vyvolat tak trvalý dopad na společné dobro jejich komunit.
Středoškolské vzdělání je projekt a velká investice, která zřejmě přesahuje naše současné možnosti. Kdo by si však před padesáti lety dokázal představit, co všechno se nám dosud podařilo vybudovat? A tak - s Boží pomocí - pohleďme do budoucnosti s nadějí a odhodláním pokračovat v proměňování snů ve skutečnost!
