První svatá žena Argentiny
Vatican News
V neděli 11. února získá všeobecná církev novou svatou a Argentina první. Jmenuje se María Antonia de San José de Paz y Figueroa (1730-1799), ale katolíci v Argentině ji znají pod mnohem kratším přívlastkem Mama Antula. Zdá se, že toto jméno jí dali lidé, které navštěvovala, z nichž někteří byli domorodého, kečuánského původu. Papež František si budoucí světice velmi váží a domnívá se, že její postava, její spiritualita a způsob jednání v dějinách druhé poloviny 18. století, které musela prožít, mohou dnešní Argentině přinést mnoho dobrého. Důkazů o zálibě argentinského papeže v jeho krajance je mnoho, v neposlední řadě i to, že půjde o první kanonizaci, kterou bude slavit ve Svatopetrské bazilice (namísto tradičního náměstí před ní), a druhou, při níž je po Matce Tereze z Kalkaty v roce 2014 světec - či světice - vyzdvižen k oltářům sám, a nikoliv při pluralitním obřadu.
V dopise krajanům Matky Antuly, obyvatelům provincie Santiago del Estero, kde se narodila a kde se pohybovala v prvních letech svého života, o ní papež František hovořil jako o vášnivé ženě a shrnul tak její mimořádný dynamismus, který ji v roce 1745 přivedl ke složení soukromých slibů a vedení komunitního života s dalšími mladými zasvěcenými ženami, oddanými, stejně jako ona, charitativním dílům spojeným s jezuity v provincii jejího bydliště. Pod vedením jezuitského otce - jmenoval se Gaspar Juárez - se věnovala výchově dětí, péči o nemocné a pomoci chudým. Několik málo dostupných kronik z těch let ukazuje její činnost mezi domorodým obyvatelstvem rodné provincie.
Když král Karel III. nařídil rozpuštění jezuitského řádu, zakázal jeho sociální a duchovní činnost a vyhnal jezuity z území španělské koruny (9. srpna 1767), byla to právě ona, sedmatřicetiletá María Antonia z dobré rodiny, kdo převzal jejich dědictví v Argentině. V bouřlivých letech, která připravovala nezávislost na Španělsku, se mladá žena věnovala kázání duchovních cvičení podle pokynů svatého Ignáce. Dvacet let je kázala v odlehlých a vzdálených oblastech, putovala nehostinnými cestami a vesnicemi s minimem pohodlí. Životopisci zjistili, že ušla bosá po místokrálovství Rio de la Plata přes 4000 kilometrů, aby navzdory královsko-zednářskému zákazu udržela při životě nejtypičtější jezuitský projev. Odhaduje se, že za osm let oslovila sedmdesát tisíc lidí.
Jak sdělila vatikánským médiím postulátorka kanonizační kauzy, papež František ví, co všechno tato světice pro Tovaryšstvo Ježíšovo udělala... V těžkých dobách jezuitského řádu, když přicházely listy Matky Antuly, v nichž jezuitům v Římě sdělovala plody duchovních cvičení, pozvedaly tyto zprávy jezuity, z nichž někteří museli opustit Tovaryšstvo a pracovat jako diecézní kněží, mravně na duchu a udržovaly je v dobré náladě. Dopisy byly překládány a rozesílány dalším spolubratřím po celé Evropě, aby ukázaly, jak Bůh prostřednictvím duchovních cvičení stále dává růst křesťanskému životu.
