Papež připomíná Benedikta XIII.: pokorný muž, který nepodlehl světskému stylu a kariérismu
Vatican News
Muž modlitby, který první tři dny po svém zvolení setrvával v hluboké modlitbě; pokorný muž, který se nikdy nepřizpůsoboval světským stylům a nepodléhal lichotkám kariéry; „společník chudých“, pro které měl zvláštní zálibu; průvodce kněží, které se zavázal duchovně obnovovat. Papež František připomíná pochvalnými slovy postavu Benedikta XIII., Piera Francesca Orsiniho (1650-1730), doposud posledního papeže původem z jižní Itálie. Pocházel právě z Graviny v Apulii, kde se v těchto dnech řadou oslav a iniciativ slaví třísté výročí zvolení tohoto významného „spoluobčana“ na papežský stolec (29. května 1724).
Lidská a křesťanská zkušenost
Dnes dopoledne, 29. května, v bazilice Nanebevzetí Panny Marie (Santa Maria Assunta), v místě, kde budoucí Benedikt XIII. v mládí pěstoval své povolání ke kněžství a řeholnímu životu, sloužil mši svatou kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro svatořečení. Na závěr liturgie přečetl mons. Giuseppe Russo, biskup z Altamury - Graviny - Acquaviva delle Fonti, poselství papeže Františka, v němž vybízí všechny účastníky oslav Orsiniánského roku, aby „z lidské a křesťanské zkušenosti papeže Orsiniho čerpali příklad k oživení naší cesty“.
Proti prestižním jmenováním
František dále v poselství rozebírá život svého předchůdce: „Člověka víry a dobré duše“, který navzdory tomu, že byl prvorozeným synem z rodiny vysoké šlechty, „měl odvahu všeho nechat a následovat Ježíše Krista a vstoupit do řádu kazatelů“. Zřekl se proto „lichotek kariéry, která mu již byla uzpůsobena“, a i jako zasvěcený muž projevoval nechuť přijímat prestižní jmenování. Přesto „rok po svém kněžském svěcení z poslušnosti,“ jak připomíná papež, „přijal vstup do kardinálského kolegia a později byl jmenován biskupem v tehdejším Sipontu“.
Nástroj k oživení církve
„Místo aby se bouřil nebo se přizpůsoboval tehdejšímu světskému stylu, pěstoval sen stát se pastýřem stáda, a tak proměnil vnitřní rozporuplnost v příležitost,“ zdůrazňuje František, „pochopil, že mu Prozřetelnost nabízí možnost být poslušným nástrojem k uskutečnění obrody církve duší. Orsini si vždy zachovával „horlivost zbožného a pokorného řeholníka“ a ve třech diecézích, v nichž působil (Manfredonia, Cesena a Benevento), „nešetřil silami k plnění svých biskupských povinností, projevoval velkou starost o duchovní obnovu kléru a vycházel vstříc věřícím“.
Soucitná láska k bližnímu
Obdařen „prozíravou inteligencí“ a také „osvědčenou kulturou“, vynikal především „pastorační starostlivostí a dobrotou srdce“. Papež doufá, že tento duchovní odkaz může mezi věřícími gravinské diecéze oživit „stejnou lásku“, jakou jejich spoluobčan „pěstoval k církvi a k miláčkům evangelia, chudým, a vzbudit v nich city láskyplného soucitu s bližním“. Zejména kněžím papež svěřuje „úkol prožívat v kněžské službě stejný zápal, který rozněcoval celou existenci papeže Benedikta XIII.: „napodobujte jeho víru, jeho zápal, jeho ochotu bezvýhradně se vydat k posvěcení svých srdcí“, vybízí.
Úcta k Panně Marii
„Velká oddanost, kterou Orsini choval vůči svaté Matce Boží“, byl naopak aspekt, který ve své homilii zdůraznil kardinál Semeraro. Současníci tohoto papeže totiž nazývali „mariánským pěvcem“. Benedikt XIII. „při zveřejnění svých mariánských kázání, která pronášel každou sobotu v katedrále v Beneventu“, „napsal, že od května 1686 do 13. ledna 1713 pronesl ne méně než dvě stě osmnáct kázání“, připomněl Semeraro. Při korunovaci obrazu Panny Marie milostiplné (Santa Maria delle Grazie) dne 3. dubna 1723 zakončil tento papež z jihoitalské Apulie své poslední mariánské kázání těmito slovy: „Kéž se Ti, Nejmilostivější Paní... zalíbí zapsat mě do Knihy Tvých služebníků, protože tak budu mít jistotu, že budu znovu zapsán do Knihy věčného života... A doufám, že tomu tak bude.“
Koncerty a iniciativy
Mezi účastníky oslav - které začaly včera koncertem a skončí zítra, 30. května, vzpomínkovou akcí Habemus Papam - byli přítomni biskup z Altamury-Graviny-Acquaviva delle Fonti, monsignor Giuseppe Russo, emeritní biskup Giovanni Ricchiuti a monsignor Saverio Paternoster, který se angažuje v kauze beatifikace Benedikta XIII.