Beatifikace otce Michała Rapacze v Krakově Beatifikace otce Michała Rapacze v Krakově 

Kardinál Semeraro o beatifikaci otce Michała Rapacze: útěcha v době zraněné válkou

Prefekt Dikasteria pro svatořečení předsedal v sobotu 15. června beatifikaci umučeného diecézního kněze, kterého ve věku 42 let zabil v Krakově komunistický režim: "Šíření lásky ke Kristu pro něj bylo jediným účinným protilékem na ateismus, materialismus a všechny světonázory, které ohrožují lidskou důstojnost".

Isabella Piro - Vatikán

"Znamení Boží útěchy v době, která je stále zraněná násilím a válkou v mnoha částech světa, a dokonce i nedaleko odsud": tak definoval kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro svatořečení, blahořečení otce Michała Rapacze, kterému v sobotu 15. června v polském Krakově předsedal jménem papeže Františka. Tento diecézní kněz byl umučen z nenávisti k víře během komunistického režimu 12. května 1946 v Płokach, kde působil jako farář: skupina ozbrojených mužů vnikla v noci na faru, unesla ho a zabila v nedalekém lese. Bylo mu pouhých 42 let.

Beatifikační slavnost
Beatifikační slavnost

Poselství naděje pro celý svět

Beatifikační slavnost rámovala svatyně v Łagiewnikách, zasvěcená Božímu milosrdenství: sakrální budova s moderním elipsovitým tvarem, kterou 17. srpna 2002 posvětil svatý Jan Pavel II. a v němž jsou uloženy ostatky svaté Faustyny Kowalské, apoštolky této úcty, jejímž šiřitelem byl také papež Wojtyła. V teplém, slunečném dni se uvnitř i vně kostela shromáždilo mnoho věřících. Početní byli také duchovní z krakovské arcidiecéze a dalších polských diecézí. Odtud, řekl kardinál Semeraro, vyzařuje poselství "naděje a útěchy nad celým polským národem a celým světem".

P. Michał Rapacz
P. Michał Rapacz

Tvůrce míru

Kardinál Semeraro se pozastavil nad významem eucharistie jako "svátosti milosrdenství" a v návaznosti na papeže Františka připomněl, že "není odměnou pro dobré, ale je silou pro slabé, pro hříšníky. Je to odpuštění, je to viatikum, které nám pomáhá jít, putovat". V této perspektivě, pokračoval, "živeni eucharistickým chlebem, můžeme i my říci své ano, které je závazkem činit a žít radikální, odvážná, dokonce i nepohodlná rozhodnutí. Je to přitakání jinému způsobu, jak na zlo odpovídat dobrem, stát se tvůrci míru a přijmout ideály oné vysoké míry křesťanského života, kterou nám svým svědectvím dávají nahlédnout svatí", a dát se "s velkorysostí do služeb těch posledních, chudých, marginalizovaných, nejmenších a bezbranných".

Beatifikační slavnost
Beatifikační slavnost

Eucharistie, protilátka proti ateismu a materialismu

Vzorem k následování, dodal prefekt Dikasteria pro kauzy svatých, je P. Rapacz, pro něhož "byla eucharistie základem jeho života Božího člověka". "Šíření lásky ke Kristu přítomnému v konsekrovaném chlebu," řekl kardinál, "pro něj bylo jediným účinným prostředkem proti ateismu, materialismu a všem těm světonázorům, které ohrožují lidskou důstojnost". A právě "z Ježíšova daru na oltáři" čerpal tento farář "tu největší lásku, lásku, která nezůstává ochromena tváří v tvář nenávisti, násilí a všemu, co vyvolává strach". Jako pastýř duší zakořeněný v lásce, připomíná Semeraro, si otec Michał zachoval pevné předsevzetí: "Jsem připraven položit život za své ovce".

Kardinál Semeraro během beatifikační slavnosti
Kardinál Semeraro během beatifikační slavnosti

Vzor pro mladé lidi

V tomto smyslu italský kardinál vyzval mladé lidi, aby se na umučeného kněze dívali jako na "povzbuzení k přijetí Ježíšova evangelia celým srdcem", protože otec Rapacz ve svém životě "dozrál k největší moudrosti: umět rozlišit, komu odevzdat celé své já", vědom si toho, že "odpovědět velkoryse na křesťanské povolání znamená vždy odpovědět na ono volání ke svatosti, které Bůh adresuje každému muži a každé ženě".

Trvalá potřeba spirituality

Prefekt vatikánského dikasteria pak připomněl "neustálou potřebu spirituality", která nového blahoslaveného povzbuzovala a která ho každý večer přiměla vstoupit do kostela a v úkonu prostrace se poklonit před svatostánkem, aby se přimlouval "za rodiny a lidi své komunity". Tak, dodává Semeraro, Michał Rapacz "učí, že eucharistie je nejen zdrojem dobra, ale také jeho naplněním, protože v ní nachází útočiště neklid člověka, jeho hledání, každá jeho potřeba. Adorovat Eucharistii znamená také odevzdat zpět Ježíši Kristu sebe a vše, co potřebuje zakusit její osvobozující a proměňující moc".

Beatifikace v Krakově
Beatifikace v Krakově

Věrné a velkorysé svědectví evangeliu

Stejně tak, zdůraznil kardinál Semeraro, představuje polský kněz výzvu pro všechny kněze, aby "věřili v sílu eucharistie, která je jediná, díky níž se každý z nás může stát, tak jako on, věrným a velkorysým svědkem evangelia až k položení vlastního života". "Lidé, naše společenství, celá církev potřebují naše ano, ochotu nechat svůj život přizpůsobit tajemství, které slavíme u oltáře," řekl dále prefekt dikasteria pro svatořečení.

Pevný ve víře

Při pohledu na nadcházející jubileum, jehož středobodem je motto Poutníci naděje, je prefekt vatikánského dikasteria nakonec definoval jako "zkušenost pravé naděje, zkušenost velkou jako celý svět", jejíž nejpřesvědčivější svědectví podávají právě mučedníci, kteří "pevní ve víře ve vzkříšeného Krista se dokázali zříci samotného života zde na zemi, aby nezradili svého Pána" (Spes non confundit, 20).

Beatifikace v Krakově
Beatifikace v Krakově

Relikviář

Během slavnosti, které se zúčastnili také dva prasynovci o. Michala, jak informuje tiskové sdělení krakovské arcidiecéze, byl k oltáři přinesen relikviář ve tvaru kříže propleteného olivovými ratolestmi, který obsahuje některé ostatky nového blahoslaveného, získané při exhumaci jeho ostatků v dubnu letošního roku. Z rozhodnutí krakovského metropolity, arcibiskupa Marka Jędraszewského, však zbývající exhumované ostatky otce Rapacze spočívají na bočním oltáři farního kostela v Płokách, který bude hlavním místem uctívání nového blahoslaveného.

Relikviář s ostatky nového blahoslaveného
Relikviář s ostatky nového blahoslaveného
16. června 2024, 12:05