Libanon, Maltézský řád a podpora chudého obyvatelstva

Delphine Allaire - Vatican News

V zemi uvězněné v mnohorozměrné krizi jsou charitativní aktivity, jako je činnost Suverénního maltézského řádu, nezbytné pro přežití obyvatelstva. Čísla o utrpení Libanonu nenechávají člověka lhostejným, když v zemi panuje 80% chudoba, 30% nezaměstnanost a ceny za posledních deset let vzrostly patnáctkrát. K tomu se přidává skutečnost, že čtvrtinu celkové populace tvoří syrští uprchlíci - což je nejvyšší poměr na obyvatele na světě - a že na jižní hranici eskaluje konflikt s Izraelem. Jak před měsícem potvrdila zpráva Světové banky, od roku 2019 zažívá země jednu z nejhorších světových krizí od poloviny 19. století.

Kraj utrpení, který čeká na naději

Jde o situaci, kterou Svatý stolec, jenž je k této historické zemi míru a pluralismu pozorný, vnímá s vážností. Marwan Sehnaoui, předseda Libanonské asociace maltézských rytířů, vítá v těchto dnech, od 23. do 27. června, návrat státního sekretáře kardinála Pietra Parolina po jeho poslední krátké návštěvě 4. září 2020, po výbuchu v bejrútském přístavu. "Naše země," vysvětluje Sehnaoui, "ztrácí svou identitu a již ztratila velkou část své suverenity. Je důležité, aby Svatý stolec mohl být svědkem působení Maltézského řádu v Libanonu. Kardinálova návštěva této Svaté země, kde je všudypřítomné utrpení, je velmi působivá'.

Potravinová bezpečnost, priorita řádu

Obnovení důstojnosti mnoha Libanonců je posláním Maltézského řádu v Libanonu v oblasti sociální, zdravotní a potravinové. V kontextu všeobecného zchudnutí a devalvace místní měny, libanonské liry, se Maltézský řád prioritně zaměřil na potravinářský sektor. Na konci roku 2020 zahájil Suverénní řád činnost šesti agrohumanitárních center. "Po válce Libanon upřednostňoval dovoz, místo aby restrukturalizoval svůj zemědělský sektor. V důsledku toho mnoho zemědělských rodin opustilo zemědělství, přestože Libanon je v podstatě zemědělskou zemí," vysvětluje Oumayma Farah, rozvojová delegátka místního Maltézského řádu. Libanonské sdružení zahájilo svůj projekt s 350 drobnými zemědělci. Dnes jsou tato střediska, darovaná řeholními kongregacemi v průběhu 20 let, přítomna po celé zemi. "Prostřednictvím našich služeb pokrýváme asi 70 procent libanonské zemědělské půdy," dodává Farah.

Přežití díky darům a mezinárodní podpoře

Zaměření na potravinové a zdravotní problémy - s návštěvou kardinála Parolina ve středu 25. června ve zdravotnických a sociálních centrech provozovaných řádem - je součástí celkového přístupu k lidskému rozvoji, který je nezbytný pro postupnou hospodářskou obnovu, kterou stát není schopen zajistit. Podle Oumayma Faraha je cílem nahradit nedostatky státu, ale nenahrazovat stát samotný. 'Nesnažíme se,' vysvětluje Farah, 'hrát roli státu, ale udržet obyvatelstvo, které většinou pochází ze střední třídy. Dnes už střední třída v Libanonu neexistuje, stát selhal a stále bankrotuje. Díky nevládním organizacím a mezinárodnímu společenství jsme měli podporu německé, francouzské, monacké a maďarské vlády. Žijeme z darů".

Hledání institucionálního řešení

Charitativní činnost řádu, který vychází z Rytířského řádu špitálu svatého Jana Jeruzalémského, jenž kdysi pomáhal poutníkům ve Svaté zemi, je nejen humanitární, ale také náboženská, neboť touto službou nejslabším vzdává slávu Bohu, jak zdůraznil vatikánský státní sekretář v pondělí 24. června při mši svaté na svátek svatého Jana Křtitele, sloužené v kostele svatého Josefa v Bejrútu. V homilii kardinál Parolin, do jehož kalendáře patří setkání s odstupujícím premiérem Nadžíbem Mikátím a s předsedou parlamentu Nabíhem Berrim, upozornil na absenci důležitého křesťanského hlasu v zemi: prezidenta, úřadu, který podle konfesního rozdělení moci v Zemi cedrů tradičně zastává maronita. "Tato nepřítomnost," byla Parolinova slova, "je v této vážné chvíli pro Blízký východ velmi citelná.