Rozhovor s kardinálem Boem před papežovou cestou do Asie

Deborah Castellano Lubov - Vatikán

„Stačí se podívat, že mnoho našich kostelů je při nedělních mších plných. Všimněte si, že mnozí z Asiatů, kteří se stěhují do jiných zemí, udržují svou víru živou...“.

Kardinál Charles Maung Bo, arcibiskup z Rangúnu v Myanmaru a předseda Federace asijských biskupských konferencí (FABC), v obsáhlém rozhovoru pro vatikánská média popsal Asii a Oceánii, které papež František navštíví během své apoštolské cesty do Indonésie, Papuy-Nové Guineje, Východního Timoru a Singapuru ve dnech 2.-13. září, která je jeho 45. zahraniční apoštolskou cestou a jednou z jeho několika cest do Asie.

Kardinál Bo v rozhovoru podrobně popisuje živou a rozmanitou církev, která navzdory politickým, ekonomickým, sociálním, environmentálním a kulturním výzvám a skutečnosti, že „v některých částech Asie není vždy snadné žít křesťanskou víru“, „je nadále nejen živá, ale různými způsoby dynamická“.

***

Vaše Eminence, papež František se vydává na svou 45. apoštolskou cestu do Asie a Oceánie poté, co jeho poslední zahraniční cesta proběhla v září 2023. Jak hodnotíte význam této cesty?

Mnoho asijských národů o papeži pouze slyší a dnes se s ním více než dříve setkávají s pomocí digitálních médií. Pro běžnou populaci je však papež poněkud „vzdálený“. Příjezd papeže do Asie vyvolává nejen nadšení, ale také obnovený zápal pro víru a dává asijským lidem nový smysl pro víru, protože ukazuje, že asijské národy nejsou daleko od papežovy mysli a srdce. Ještě povzbudivější je, že papež František se při této návštěvě Asie rozhodl navštívit menší, světu méně známé země, jako je Papua-Nová Guinea a Východní Timor, čímž světu vytváří příležitost poznat církve v těchto zemích. Mezi lidmi panuje vzrušení nejen proto, že mohou osobně vidět papeže, ale jsem si jist, že dojde k obnově života a víry místních církví.

Jaký význam má pro vás jako předsedu Federace asijských biskupských konferencí tato cesta díky rozmanitosti asijských zemí? Například když si představíme bohatství Singapuru, chudobu Papuy-Nové Guineje, převážně muslimskou Indonésii a převážně katolickou většinu bývalé portugalské kolonie Východního Timoru. Co je zde zajímavé?

Jedinečnost Asie spočívá v její rozmanitosti, pokud jde o kultury, náboženství a tradice. Zatímco ve většině asijských zemí, s výjimkou Filipín a Východního Timoru, jsou křesťané v menšině, zde vidíme rostoucí počet věřících. Církve v Asii jsou sice malé, ale živé a energické. Svatý otec se z první ruky seznámí s dynamickou rozmanitostí církví v Asii a také s vírou jejich obyvatel. Ať už jsou bohatí nebo chudí, většina nebo menšina, víra lidí zůstává pevná navzdory různorodým výzvám, kterým v jednotlivých zemích čelí.

Co se může univerzální církev naučit od církve v Asii?

Napadají mě tři slova: mír a harmonie a to, co mír a harmonii uskutečňuje, tedy dialog. I přes četné výzvy, kterým církve v Asii čelí, je naším cílem usilovat o mír a harmonii. Každý člověk usiluje o mír a harmonii, a proto když čelí politickému útlaku, chudobě, klimatické devastaci a mnoha dalším problémům, musí církev spolupracovat s ostatními, aby obnovila mír a harmonii v životech těch, kterých se to přímo dotýká. V Asii se učíme spolupracovat, vést dialog a vzájemně se respektovat. Ale především jsme se naučili, jak navzdory těžkostem koexistovat jako bratři a sestry. Věřím, že cesty míru a harmonie prostřednictvím dialogu jsou tím, co může Asie nabídnout univerzální církvi.

Povězte mi něco o svědectví církve v Asii.

Církve v Asii jsou živé a energické. Stačí se přesvědčit, že mnohé naše kostely jsou při nedělních mších svatých plné. Všimněte si, že mnoho Asiatů, kteří se stěhují do jiných zemí, si udržuje svou víru živou. Jsou to naši misionáři v těchto starobylých církvích. Přinášejí do těchto svých „nových domovů“ obnovenou naději a horlivost. Jsme také svědky mnoha pronásledovaných církví po celé Asii. V některých částech Asie není vždy snadné žít křesťanskou víru. Navzdory těmto výzvám, které jsou politické, ekonomické, sociální a kulturní, je víra nadále nejen živá, ale různými způsoby dynamická.

A co církev v Asii, respektive v každé z těchto čtyř jednotlivých církví, potřebuje od církve? Nebo jejich společnosti...?

Je pro mě těžké uvést, co jednotlivé církve potřebují od [univerzální] církve, ale modlím se, aby návštěva Svatého otce přinesla obnovení horlivosti pro víru a větší vzájemnou otevřenost, abychom žili v míru a starali se o sebe navzájem jako sestry a bratři, přičemž každý by se staral o toho druhého bez ohledu na případné rozdíly.

Papež vás navštívil v Myanmaru, než se vydal do Bangladéše, a stejně tak si vzpomínám na jeho dojetí, když se před pandemií vrátil do Asie na svou Cestu do Japonska a Thajska. Jak se tato cesta do Asie promítne do nových vzpomínek?

Každá návštěva Svatého otce je jedinečná a osvěžující. Jsem si jistý, že papež má při této návštěvě pro Asii poselství, stejně jako při předchozích návštěvách, a jsem si jistý, že vzpomínky přijdou přirozeně a v pravý čas zažijeme jejich účinky. Já sám však doufám, že papežova návštěva přinese obnovu života a víry církví v Asii, aby byly živým svědectvím světu o naší vzkvétající církvi.

A jak velkou roli bude podle vás hrát téma klimatu a péče o životní prostředí vzhledem k tomu, že tento region je stále více sužován přírodními katastrofami vyvolanými klimatickou krizí?

Dopady klimatických změn jsou v Asii ničivě pociťovány. Vzhledem k tomu, že téma péče o klima je Svatému otci blízké, jsem si jistý, že se touto problematikou bude zabývat. Už nemůžeme být jen přihlížejícími, ale musíme se aktivně zapojit do podpory péče o klima pro společné dobro všech. Církev v Asii musí být také protagonisty při uskutečňování této změny v regionu i ve světě.