Hospitální sestry rozšiřují své poslání u lidí s mentálním postižením
Sestra Isabel Santamaría Benito, HSC
Sr. Isabel Martinsová z Kongregace hospitálních sester Nejsvětějšího Srdce Ježíšova již od mládí snila o tom, že se stane misionářkou. Být misionářkou pro ni znamenalo „odejít daleko, vzdálit se od těch, které jsem měla nejraději, abych se mohla více věnovat druhým“.
Časem si Isabel uvědomila, že být misionářkou v srdci nevyžaduje nutně velké fyzické vzdálenosti, ale být nablízku těm, kteří to nejvíce potřebují. „Vždycky jsem měla touhu být blízko jiným kulturám, jiným lidem, kterým bych mohla skrze svou ubohost dát trochu víc ze sebe a zároveň od druhých víc přijímat, ne proto, abych hromadila vnější bohatství, ale abych obohatila ducha a vnitřně se osvobodila,“ vzpomíná, když mluví o svém povolání.
Výzva k vytvoření něčeho nového
Její sen se splnil ještě téhož roku, kdy dostala od své představené zprávu: „Ano, tato sestra může jet do Východního Timoru, myslíme si, že může být jednou z prvních...“. Isabel poděkovala Bohu za jeho přítomnost, za kongregaci, za mnoho lidí, které znala z blízkého i vzdáleného okolí. A začala se připravovat.
Neustálé vycházení
Od svého příjezdu do Timoru se sestra Isabel pustila do práce s dalšími dvěma vyslanými sestrami. Prvním krokem bylo založit hospicovou komunitu, vyjít do ulic, setkat se se sousedními lidmi a vytvořit vztahovou strukturu mezi všemi zúčastněnými.
„A věřte mi, tady ustavičně vycházíme!“ říká sestra Isabel. Každý den řeholnice vycházejí ven, aby navštívily blízké lidi, poznaly příbuzné pacientů a navštívily ostatní, kteří žijí daleko. Prošly si těžkými časy, ale aniž by se nechaly odradit, mohou být znamením naděje v životě mnoha lidí na okraji společnosti.
Čtyři roky po příjezdu do Východního Timoru, v srpnu 2023, sestry otevřely Centrum duševního zdraví svatého Benita Menniho, podpůrný prostor pro včasnou diagnostiku, kde provádějí screening a konzultace k léčbě, monitorují diagnostikované pacienty, snižují stigma rodiny spojené s duševním onemocněním a školí nové odborníky.
Zázrak Božího působení
S pokorou Boží blízkosti rozpoznává sestra Isabel bohatství jeho přítomnosti ve Východním Timoru. „Vidíme ji ve tvářích mnoha pacientů. Když stojíme vedle nich a objímáme je, potvrzujeme jejich příbuzným a sousedům, že jejich život má stále stejnou hodnotu a důstojnost, navzdory nemoci, která je postihla,“ komentuje své zkušenosti z této asijské země.
Naštěstí, i když jsou někteří pacienti dosud nestabilní, většina z nich se dobře začlenila do rodiny. Jakmile léčba začne účinkovat, dochází k „malým zázrakům“. Rodiny se více zapojují, což je pro zotavení pacientů klíčové.
Úspěchy a nové výzvy
Od otevření centra sestry ošetřily 72 lidí v psychiatrické oblasti a přinesly svaté přijímání dalším 26 starším nebo nemocným lidem ve Východním Timoru. Jednou z velkých výzev je, jak pomoci většímu počtu uživatelů dostat se do ergoterapeutické služby, protože přístup do centra je obtížný a většina rodin si nemůže dovolit dopravu.
„Chceme věřit, že výzvy jsou pro misii typické a že většina z nich není nepřekonatelná. Bůh nás bezpochyby nenechává na holičkách. Je tu, když vycházíme, je tu, když se zastavujeme a přemýšlíme... On je tu vždycky!“ zamýšlí se řeholnice nad výzvami této misie.
