Lidé přecházejí přes hranici z Libanonu do Sýrie na hraničním přechodu Masnaa Lidé přecházejí přes hranici z Libanonu do Sýrie na hraničním přechodu Masnaa  Komentář

Faltas: Nepochopitelný nedostatek slitování. Už dost! Nezabiješ!

Vikář Kustodie Svaté země se zamýšlí nad blízkovýchodním konfliktem: nenávist podněcuje lhostejnost, která je nelidská, „pomsta je opakem odpuštění“.

Ibrahim Faltas

Nezabiješ je páté přikázání, které nás konfrontuje s nelidskou možností, že člověk může vzít život jednomu ze svých bližních. Desatero přikázání nás žádá, abychom zachovávali lásku k Bohu a lásku k bližnímu, a kráčeli tak po cestě spásy. Pro nás křesťany je to tak, že pro celé lidstvo by nezabíjení mělo být morálním zákonem.

Smrt je protikladem života. Zabíjení je opakem života. Dávat život je opakem braní života. Kdo má moc brát život? Kdo má moc zabít nebo způsobit zabití svého bližního? Kdo umožňuje, aby se smrt množila, a když má tu moc, nezastaví ji? Myslím, že to jsou zřejmé otázky, které si mnozí na světě kladou a na které nikdo nemá odpověď. Jsou to otázky svědomí, které cítí nedostatek pravdy a spravedlnosti. Smrt i jediného člověka bolí, smrt nevinných a bezbranných lidských bytostí bolí strašně. Nedostatek lidského soucitu je nepochopitelný, lhostejnost je nelidská. Nenávist je opakem lásky, pomsta je opakem odpuštění.

Co je zdrojem tolika nenávisti? Co vede jednoho člověka k tomu, aby nechal trpět druhého člověka? Nejde zastavit násilí, které nenajdeme ani ve světě zvířat, kde je více solidarity mezi sobě podobnými.

Zabíjení bezbranných civilistů ve Svaté zemi pokračuje. Násilí se šíří a počty mrtvých v Libanonu, Palestině, Sýrii rostou, počty obětí v Gaze se však již nedostávají do zpráv. Tisíce vysídlených lidí žijí ve stanech a v neútěše, tisíce přeživších trpí hladem, žízní, trpí horkem, zimou, která se po roce vrátila. Pomoc stále nedorazila, protože je stále blokována. Tolik lidí nelze zachránit, protože stále chybí léky a nemocnice. Tolik lidí je pohřbeno pod sutinami, tolik lidí ještě nemělo důstojný pohřeb. Zasévá se smrt a zkáza, mizí životy, domy, cesty, místa opory těla i ducha, ničí se zázrak přírody, který Bůh daroval nevděčnému a nezodpovědnému lidstvu. Zabíjí se a ničí pro vlastní zájem a moc. Zabíjí se také s přehlížením základních potřeb bližních, zabíjí se s lhostejností a nedostatkem rozhodných činů, které by zastavily válku, kdyby k tomu byla příležitost. Nezabíjet znamená také nepodporovat válku a snažit se ji zastavit. Už toho bylo dost. Nezabiješ!

 

14. října 2024, 15:16