Budovat společenství, proměňovat životy: posláním sestry Luke je pomáhat druhým ke službě
Sestra Florina Joseph, SCN
Sestra Luke Boiarski, milovnice umění a lidí, se vždy snažila být majákem Božího hlasu a se zápalem využívala své dary a vlohy k pomoci druhým.
Sestra Luka se narodila v americkém městě Bellaire ve státě Ohio a vyrůstala v mezigenerační rodině, do níž patřili prarodiče, strýcové a bratranci.
Je hrdá na svůj italský a polský původ a přemýšlí o tom takto: „Na počátku svého života jsem dostala příležitost navázat vztah s různými epochami a kulturami, což pro mě bylo úžasnou výhodou“.
Povolání
„Povolání se přebírají,“ říká sestra Luke, kterou ke vstupu k Milosrdným sestrám inspirovala láska a obětavost, kterou pozorovala u řeholních sester během svých školních let.
„Pokud ve svém srdci slyšíte něco, co hovoří o cestě, kterou se chcete vydat, naslouchejte tomu; Bůh mluví skrze vaše srdce. Je to velmi jednoduché,“ dodává.
Sestra Luke je nyní již 54 let sestrou milosrdné lásky z Nazareta.
Dobrovolnická služba
Když byla řeholnicí odpovědnou za povolání, psaly sestře Luke ženy, které vyjadřovaly svou touhu sloužit, ne však nutně zasvěceným životním stylem. S ohledem na tyto touhy pomohla založit dobrovolnickou práci, která přijímala ženy i muže při podpoře potřebných, poskytování pomoci s bydlením a základními prostředky.
S využitím svého přirozeného nadání „propojovat lidi“ zve tato řeholnice ostatní ke konkrétním projektům služby v různých zemích a státech Spojených států, včetně Belize, Botswany, Indie, Nepálu, Appalačska, Mississippi, Montany a New Orleansu.
„Dobrovolníci nejsou bohatí, sami si platí letenky, šetří peníze z vlastní dovolené a vzdávají se dalšího luxusu ve prospěch služby,“ vysvětluje s. Luke. „Jsou naplněni Boží milostí a prostě chtějí pomáhat.“
Pomocné práce při katastrofách
Pod vedením s. Luke se dobrovolnický program výrazně rozšířil a jeho týmy postavily více než 27 domů pro obyvatele Belize.
V jednom případě, kdy povodně zrušily plánovanou cestu do rezervace Blackfoot v Montaně, se s. Luke rychle přizpůsobila a vzala dobrovolníky do Joplinu ve státě Missouri, aby pomohli přeživším tornáda.
Na tuto změnu plánů vzpomíná jako na okamžik Božího zásahu. Před odjezdem jí jedna přítelkyně vyjádřila obavy z nejistoty, na což se sestra Luke zmohla jen na odpověď: „Nevím, cítím se povolána změnit směr, kterým by se dobrovolníci měli vydat. Přítelkyně znepokojeně poznamenala: „Luke, ty mě děsíš,“ na což ona odpověděla: „Děsím se sama sebe.“
Stejně jako Maria se i s. Luke cítila nejistě, ale byla ochotná na volání odpovědět.
Tato zkušenost vedla ke vzniku služby na pomoc při katastrofách, prostřednictvím které od té doby vedla pomocné týmy do oblastí postižených katastrofami v Nepálu, Indianě, Arkansasu, Tennessee, Mississippi, Západní Virginii, Kentucky, Texasu a jinde.
Sestra Luke, která je stále kreativní, reagovala na výzvu Elaine Rhodesové a založila v Nazaretu v Kentucky šicí dílnu, v níž nyní 23 žen šije dětské a outdoorové oblečení, které si dobrovolníci berou s sebou na cesty za pomocí.
Její vize přívětivého prostoru pro dobrovolníky v areálu Nazarethu v Kentucky vedla k vytvoření Domu dobrovolníků svatého Josefa Tesaře.
Dnes je s kongregací Milosrdných sester z Nazaretu spojeno více než 500 dobrovolníků, a to především díky inspirativnímu vedení s. Luke. „Je to velmi obohacující; někdy jste fyzicky unaveni, ale duch se nikdy nevyčerpá,“ poznamenala.
Živá láska
Mnoho spolupracovníků Sester nazaretských se k jejich kongregaci poprvé připojilo jako dobrovolníci. Sestra Luke ráda sdružuje lidi a často říká: „Všechno je to o vztazích. Prostřednictvím modlitby, služby a smysluplných rozhovorů vznikají pouta, která mění život“.
Sestry Luke a Nancy Gerth si uvědomují důležitost zapojení mladých dospělých, a proto založily skupinu „Charita žije“, která propojuje mladé dospělé s posláním kongregace. Mezi čtyři složky tohoto sdružení patří služba, prohlubování spirituality, nabídka vzájemné podpory a hledání smyslu.
Poselství světu
Evangelijní volání vybízí všechny řeholnice, aby četly znamení doby a odpovídaly na ně. Odpověď s. Luke vedla k hledání inovativních způsobů, jak spojovat lidi, aby sloužili jiným lidem a jejich konkrétní potřebě lásky.
„Lidé jsou stejní,“ poznamenala. „To, co sdílíme, je naše lidství a všichni hledáme Boha a něco, čeho bychom se mohli v tomto životě držet.“
Sr. Luke si přeje, aby každý člověk prožíval štěstí: „Nejradostnější lidé, které jsem potkala, jsou ti, kteří se rozdávají pro dobro všech.“
