Papež: Vzdělávání je setbou naděje
Papež František dnes v obsáhlé promluvě načrtnul zásady globálního výchovně-vzdělávacího spojenectví, k jehož uzavření vyzval loni v září (viz ZDE). Takzvaný Global Compact on Education se měl v Římě původně konat letos 14. května. Mezinárodní setkání určené všem lidem i institucím především z oblasti školství bylo však vzhledem k nynější globální situaci přeloženo na dnešek a uskutečněno pouze na digitální platformě, kterou zajistila Papežská lateránská univerzita. V hlavní aule této římské univerzity probíhá za určitých omezujících sanitárních opatření také reálné setkání, kterého se účastní studenti a profesoři z Věčného města.
Papež František v zahajovacím videoposelství nabízí analýzu současné „edukativní katastrofy“, kterou ještě více prohloubila sanitární krize:
„Vzhledem k této dramatické skutečnosti si uvědomujeme, že nezbytná sanitární opatření budou nepostačující, nebudou-li doprovázena novým kulturním modelem. Tato situace posílila vědomí, že je zapotřebí změny rozvojového modelu, který – aby byla respektována a chráněna důstojnost člověka a národů – musí vycházet z příležitostí, jež nabízí komunitám a národům planetární provázanost v péči o náš společný dům a při obraně míru. Krize, kterou procházíme, je komplexní a nelze ji redukovat nebo omezovat pouze na jednu oblast či jeden sektror; je to komplexní krize. Covid umožnil globálně rozpoznat, že tato krize se týká způsobu, jakým chápeme realitu a jakým navazujeme vzájemné vztahy. Známe proměňující moc vzdělání: vzdělávat znamená volit a zpřítomňovat naději, která boří determinismus a fatalismus, jimiž se nezřídka chce egoismus silnějšího, konformismus slabého a ideologie utopisty prosadit jako jediná možná cesta (srov. Michel De Certeau, Lo straniero o l´unione nella differenza, Vita e Pensiero, Milano 2010, str. 30 - pozn. pod čarou).
Vzdělávání je vždycky úkonem naděje, která zve k součinné transformaci neplodné a ochromující logiky lhostejnosti na jinou, odlišnou logiku, která bude s to zahrnout naši společnou přináležitost. Pokud se prostory vzdělávání dnes přizpůsobují logice, založené na substituci a repetici, a neumějí generovat a ukazovat nové obzory, v nichž budou přívětivost, mezigenerační solidarita a hodnota transcendence tvořit základ nové kultury, nezmeškáme setkání s touto historickou chvílí?“
Potom s odkazem na svoji novou encykliku Fratelli tutti pokračoval:
„Apelujeme v každé části světa zejména na muže a ženy kultury, vědy, sportu i na umělce a pracovníky médií, aby také oni podepsali tento pakt a svým svědectvím a svojí prací prosazovali postoj péče, pokoje, spravedlnosti, dobra, krásy, přijímání druhého a bratrství. »Nemusíme čekat všechno od těch, kteří nám vládnou. To by bylo infantilní. Máme prostor spoluzodpovědnosti schopný nastartovat nové procesy a nové transformace. Máme být aktivní součástí obnovy a podpory raněných společností. Máme dnes obrovskou příležitost vyjádřit svoje bratrství, být milosrdnými Samaritány, kteří na sebe berou bolesti nezdarů, místo aby podněcovali nevraživost a zášť« (Fratelli tutti, 77). Pluralitní a polyedrický proces dokáže zapojit všechny do smysluplné odpovědi, v níž rozdíly a koncepce nacházejí harmonii skrze hledání společného dobra.
Z těchto důvodů se osobně a společně zavazujeme:
Za prvé klást do středu každého formálního i neformálního vzdělávacího procesu člověka, jeho hodnotu a jeho důstojnost, aby vyšly najevo jeho specifické vlastnosti, krása, jedinečnost a současně také jeho schopnost vztahovat se k druhým a k realitě, jež ho obklopuje, a odmítat takový životní styl, který napomáhá šíření skartační kultury.
Za druhé naslouchat hlasu dětí a mládeže, kterým předáváme hodnoty a poznatky, abychom společně vytvářeli budoucnost spravedlnosti a pokoje, život hodný každého člověka.
Za třetí usnadňovat plnou účast holčiček a děvčat na vzdělávání.
Za čtvrté spatřovat v rodině primární a nepostradatelný pedagogický subjekt.
Za páté vychovávat druhé i sebe v přijímání a otevírání se těm nejvíce zranitelným a marginalizovaným.
Za šesté snažit se studiem nalézat jiné způsoby chápání ekonomie, chápání politiky, chápání růstu a pokroku, aby opravdu sloužily člověku a celé lidské rodině v perspektivě integrální ekologie.
Za sedmé opatrovat a kultivovat náš společný domov, chránit jej před vykořisťováním jeho zdrojů přijetím nového střídmějšího životního stylu, zaměřením se na plné využití obnovitelných energií respektujících lidské a přírodní prostředí podle principů subsidiarity, solidarity a oběhového hospodářství.
Drazí bratři a sestry, chceme se nakonec v zemích svého původu odvážně snažit zavádět do života edukativní projekt investováním svých nejlepších energií, jakož i spouštěním kreativních a transformačních procesů ve spolupráci s občanskou společností. V tomto procesu je opěrným bodem sociální učení, inspirované [Božím] Zjevením a křesťanským humanismem a nabízejícím se jako pevný základ a živý zdroj pro nalezení cest v nynější krizi.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežova VIDEOPOSELSTVÍ ke Global Compact on Education je ZDE
