Papež přiblížil k beatifikaci svého krajana – argentinského laika Enriqua Shawa

Shaw se narodil na počátku dvacátých let v Paříži v argentinské aristokratické rodině a v útlém věku ztratil matku. Po návratu do Argentiny jej otec svěřil do výchovy v různých řeholních internátech. Nový ctihodný sloužil v argentinském námořnictvu a po skončení druhé světové války pracoval v humanitární organizaci křesťanských podnikatelů, která z podnětu argentinského episkopátu posílala pomoc na rozvoj poválečné Evropy. V padesátých letech se Shaw zasloužil o zrod křesťanských spolků pro podnikatele a obchodníky, přičemž jej podporoval belgický biskup a pozdější kardinál Cardijn, inspirátor křesťanských odborů a hnutí pracující mládeže.

V roce 1957 byl Shawovi diagnostikován zhoubný nádor, což ovšem nijak neumenšilo jeho laické angažmá v rámci rodinné pastorace, argentinské Katolické akce, či ve správě argentinské Katolické univerzity. Založil katolický penzijní a pojišťovací fond, umožnil zachování tisícovky pracovních míst v jedné ze svých firem, která měla být prodána americkému věřiteli. Shaw je znám rovněž jako autor četných knih a zakladatel katolického nakladatelství, jehož práci finančně podporoval, i jako zastánce střídmého životního stylu, který si zvolila celá jeho rodina. Svému onemocnění podlehl v pouhých jedenačtyřiceti letech – 27. srpna 1962, a o necelá čtyři desetiletí později (2001) začal jeho beatifikační proces. V Argentině jej zahájil tehdejší buenosaireský arcibiskup, kard. Jorge Bergoglio, pozdější papež František, hlasatel oné “sociální lásky”, která také v Shawových spisech zaujímá ústřední postavení.

(jag)