Apoštolská konstituce „Pascite Gregem Dei“ mění sankce v církvi

„K příslušné reakci na potřeby církve po celém světě,“ vysvětluje papež František, „se ukázalo jako zřejmé, že je nutné revidovat také její trestní disciplínu, kterou 25. ledna 1983 vyhlásil svatý Jan Pavel II. v Kodexu kanonického práva, a je nezbytné upravit ji tak, aby ji pastýři mohli upotřebit jako pohotový spásný a nápravný nástroj, kterého se má užívat bezprostředně a s pastorační láskou, aby se zabránilo vážnějšímu zlu a zmírnily se rány způsobené lidskou slabostí.

Papež František připomíná, že Benedikt XVI. zahájil práci na této revizi již v roce 2007 a zapojil do ní „v duchu kolegiality a spolupráce“ odborníky na kanonické právo z celého světa, biskupské konference, generální představené řeholních institutů a úřady římské kurie. Výsledky této intenzivní a složité práce byly papeži Františkovi předány v únoru loňského roku.

Papež František dále upozorňuje, že si církev v průběhu staletí stanovila pravidla chování, „která činí Boží lid jednotným a za jejichž dodržování jsou odpovědní biskupové“, a zdůrazňuje, že „láska a milosrdenství vyžadují, aby se jakýkoli Otec zasadil o narovnání toho, co se někdy zkřivilo“.

Tento úkol, popisuje František, je třeba naplnit „jako konkrétní a nezadatelný nárok, který si klade láska nejenom vůči církvi, křesťanskému společenství a případným obětem, ale také vůči těm, kdo se dopustili zločinu a potřebují milosrdenství i nápravu ze strany církve. V minulosti způsobilo mnoho škod nedostatečné vnímání niterného vztahu mezi projevováním lásky a použitím trestů, pokud to okolnosti a spravedlnost vyžadují.“. Takovýto způsob myšlení ztěžoval nápravu a „v mnoha případech vyvolal pohoršení a zmatek mezi věřícími“. Pokud tedy pastýř v oprávěných situacích nesáhne k trestnímu systému, projevuje touto nedbalostí, že nedostál „správně a věrně“ své úloze. Ve skutečnosti totiž „láska vyžaduje, aby se pastýři dovolávali trestního systému tak často, jak je to nutné, se zřetelem ke trojici cílů, kdy je to v církevním společenství nezbytné, a sice vzhledem k nárokům spravedlnosti, nápravě pachatele a nápravě pohoršení“.

„Nové znění šesté knihy Kodexu kanonického práva“, uzavírá papež František v apoštolské konstituci datované o letošních Letnicích (23.5.2021), „zavádí různé změny v platném právu a sankcionuje některé nové skutkové podstaty trestných činů“, kupříkladu v hospodářské (ekonomicko – finanční) oblasti. Přináší rovněž zdokonalení „z odborného hlediska, zejména pokud jde o základní aspekty trestního práva, jako je právo na obhajobu, promlčení trestného činu, či přesnější stanovení trestů“, nabízí „objektivní měřítka při určování nejvhodnějšího trestu, který má být v konkrétním případě uplatněn“, a omezuje volnost při rozhodování zmocněného úřadu, aby byla podpořena církevní jednota při uplatňování trestů, „zejména u takových trestných činů, které způsobují větší škody a pohoršení ve společnosti“.

(jag)