Ilustrační foto Ilustrační foto 

Bez celistvého odzbrojení nelze nastolit mír, vzkazuje papež na Pařížské mírové fórum

Vatikán/Paříž. Ve Francii dnes začal čtvrtý ročník Pařížského mírového fóra, které v roce 2018 zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem oživit multilateralismus. Letošní téma se týká „globálních zlomů“, vysvětlil Elysejský palác. Akce se účastní přibližně třicet hlav států a vlád: kromě francouzského prezidenta na ní vystoupí také viceprezidentka Spojených států Kamala Harrisová, nigerijský prezident Muhammadu Buhari či bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová.

Papež František pozdravil účastníky Pařížského mírového fóra obsáhlým písemným poselstvím, v němž se zamýšlí nad budoucím, postpandemickým směřováním našeho světa. První možností je takzvaný „návrat do normálu“, podotýká František, tedy do reality, „v níž bohatství a hospodářský růst byly vyhrazeny menšině, zatímco miliony lidí nebyly schopny uspokojit své nejzákladnější potřeby a vést důstojný život“. Takovýto „návrat k normálu“ by rovněž znamenal obnovení původních společenských struktur, založených na soběstačnosti, nacionalismu, protekcionismu, individualismu a izolaci“, které vyřazují chudší bratry a sestry, doplňuje papež a navrhuje jiné východisko, založené na spolupráci. „Často totiž ztrácíme ze zřetele, že jsme globální společenství a že se nikdo nezachrání sám; zachránit se můžeme jedině společně“ (Fratelli tutti, 32), připomíná papež.

Za nejnaléhavější otázku současnosti František považuje celistvé odzbrojení, k němuž by se státy měly kolektivně zavázat. Bez tohoto kroku totiž nelze spolupracovat na nastolení a udržení míru. Vojenské výdaje dnes po celém světě překročily úroveň z konce studené války a každoročně se systematicky zvyšují; na zbraně se navíc pohlíží jako na všechny ostatní průmyslové výrobky, a proto se s nimi jako takovými zcela volně obchoduje. Nikoli náhodou se trh se zbraněmi celosvětově rozšiřuje, popisuje František a doporučuje jako řešení zásadu vzájemné důvěry (Pacem in terris, 61) namísto vojenského zastrašování či použití síly.  

Pandemie nicméně odhalila rovněž společenská omezení a nedostatky v oblasti životního stylu, pokračuje František. Po této velké bouři, která otřásla světem, proto papež apeluje na svědomí státníků, aby tuto krizi pojala jako „konkrétní příležitost k obrácení, proměně, přehodnocení našeho způsobu života a našich ekonomických a sociálních systémů“. Mohou se přitom inspirovat křesťanskou tradicí, zejména sociálním učením katolické církve, stejně jako dalšími náboženskými tradicemi, které dosvědčují, že nespravedlnost a násilí nejsou nevyhnutelné, nejsou naším osudem.

„Nepromarněme tuto příležitost ke zlepšení našeho světa“, naléhá papež, „snažme se vytvářet takové ekonomické modely, které by sloužily potřebám všech lidí a současně zachovávaly dary přírody, a také vzorce perspektivní politiky, které by podporovaly všestranný rozvoj lidské rodiny. Snažme se vyléčit hluboké rány lidstva“, povzbuzuje František v závěru poselství na Pařížské mírové fórum a cituje proroka Jeremiáše: „Která cesta je dobrá? Po té choďte, a najdete odpočinek pro své duše (Jer 6,16).

(jag)

11. listopadu 2021, 14:59