Papež: Lidé touží po míru, nikoli po dětinské agresi mocných
Amedeo Lomonaco – Vatican News
Po přistání na mezinárodním letišti v Luqa, kde papeže přivítal prezident Maltské republiky Georg William Vella, se papež odebral do Valletty. Zde v budově, která byla kdysi sídlem velmistrů maltézského řádu, kteří ji postavili v roce 1571, proběhla zdvořilostní návštěva prezidenta Velly a krátká soukromá schůzka s premiérem Robertem Abelou a jeho rodinou. Poté se konalo setkání se státními představiteli a diplomatickým sborem v sále Velké rady, během něhož papež František pronesl svůj první veřejný projev na maltské půdě.
Malta, kterou lze nejen díky její poloze označit za „srdce Středomoří“, je křižovatkou, která „dokázala přijmout a sladit vlivy přicházející z mnoha částí“. Rozmanitost těchto vlivů, podotkl František, připomíná různorodost větrů, které charakterizují tuto zemi. Nikoli náhodou byla na starověkých kartografických vyobrazeních Středomoří větrná růžice často umístěna poblíž ostrova Malta, dodal.
Severní vítr připomíná Evropu, zejména domov Evropské unie, který byl vybudován tak, aby v něm mohla žít velká lidská rodina sjednocená v ochraně míru a stvoření, vysvětloval František s poukazem na maltskou státní hymnu, která vybízí k míru a jednotě. „Připomíná, že je důležité spolupracovat, upřednostňovat soudržnost před rozdělením a posilovat společné kořeny a hodnoty, které utvářely jedinečnost maltské společnosti“. K zajištění dobrého společenského soužití „nestačí jen upevnit pocit sounáležitosti, ale je třeba posílit základy společného života založené na právu a zákonnosti. Čestnost, spravedlnost, smysl pro povinnost a transparentnost jsou základními pilíři občansky vyspělé společnosti“.
Vítr ze severu „se často mísí s větrem ze západu“. Malta, zejména její mládež, sdílí „západní životní styl a způsob myšlení“, pokračoval papež, což s sebou přináší velká dobra, například hodnoty svobody a demokracie, ale také rizika, která je třeba hlídat, aby touha po pokroku nevedla k odtržení od kořenů. Pro zdravý vývoj je důležité zachovat paměť a s úctou spřádat harmonii mezi generacemi, aniž bychom se nechali pohltit umělou homologací a ideologickou kolonizací, nabádal František a vyzdvihl, že solidní růst se zakládá na úctě k životu a důstojnosti každého muže a ženy.
Při pohledu na jih papež zmínil přicházející bratry a sestry, kteří putují za nadějí a poděkoval Malťanům „za přijetí, kterého se jim dostalo ve jménu evangelia, lidskosti a smyslu pro pohostinnost“. Podle fénické etymologie znamená Malta „bezpečný přístav“. Tváří v tvář rostoucímu přílivu migrantů v posledních letech však „obavy a nejistota vyvolávají znechucení a frustraci“. Svatý otec prohlásil, že pro správné řešení „složité otázky migrace je nutné zasadit ji do širší časové a prostorové perspektivy“.
„Není možné, aby některé země převzaly celý problém za lhostejnosti ostatních! Středomoří potřebuje evropskou spoluodpovědnost, aby se opět stalo dějištěm solidarity, a ne výspou tragického ztroskotání civilizace a největším evropským hřbitovem“, zdůraznil papež a dodal: „Druhý člověk není virem, kterému je třeba se bránit, ale osobou, kterou je třeba přijmout. Křesťanský ideál nás bude vždy vybízet k překonání podezíravosti, trvalé nedůvěry, strachu z napadení, obranných postojů, které nám dnešní svět vnucuje. Nedovolme, aby lhostejnost zničila sen o společném životě!“
Východní vítr, zakončil papež, nás zahalil do válečné temnoty: „Mysleli jsme si, že invaze z jiných zemí, brutální pouliční boje a atomová hrozba jsou temnými vzpomínkami na vzdálenou minulost. Zatímco několik mocných lidí, bohužel uvězněných v anachronických nárocích nacionalistických zájmů, opět vyvolává a podněcuje konflikty, obyčejní lidé cítí potřebu budovat budoucnost, která buď bude společná, nebo nebude. Nyní, v noci války, která se snesla na lidstvo, prosím, nedovolme, aby se sen o míru rozplynul“, vyzýval František. „Potřebujeme soucit a péči, nikoli ideologické vize a populismus, které se živí slovy nenávisti a neberou si k srdci konkrétní životy běžných lidí“.
V závěru papež připomněl slova italského politika Giorgia La Piry, který před šedesáti lety prohlásil: „Historická konjunktura, kterou prožíváme, střet zájmů a ideologií, které otřásají lidstvem v zajetí neuvěřitelného infantilismu, vrací Středomoří velkou odpovědnost: nově definovat měřítka, v nichž člověk, ponechaný blouznění a nestřídmosti, může poznat sám sebe“.
Tento „infantilismus“ bohužel nezmizel, komentoval papež. Znovu se mocně objevuje ve svodech autokracie, v nových imperialismech, v rozšířené agresi, v neschopnosti stavět mosty a začít od nejchudších. Zvykli jsme si myslet logikou války, která se připravuje již dlouhou dobu, s velkými investicemi a obchodem se zbraněmi. A je smutné vidět, jak nadšení pro mír, které se zrodilo po druhé světové válce, v posledních desetiletích slábne, stejně jako cesta mezinárodního společenství, kdy si několik mocných lidí jde svou vlastní cestou a hledá prostor a zóny vlivu. A tak nejen mír, ale i mnoho důležitých otázek, jako je boj proti hladu a nerovnosti, byly ve skutečnosti odsunuty z hlavních politických agend. Pomozme si navzájem naslouchat touze lidí po míru, snažme se položit základy pro stále širší dialog, vraťme se k setkávání na mezinárodních mírových konferencích, kde je otázka odzbrojení ústředním tématem, s ohledem na budoucí generace! A nechť jsou obrovské finanční prostředky, které jsou stále vynakládány na zbrojení, převedeny na rozvoj, zdravotnictví a výživu“, naléhal papež ze středomořského ostrova Malta.
(jag)
