Papež vyjádřil "hlubokou lítost" původním obyvatelům Kanady

Papež František při své první veřejné akci v Kanadě promluvil k zástupcům původních obyvatel z řad Prvních národů, Métisů a Inuitů, kteří se sešli v parku Maskwacis nedaleko Edmontonu. Ve svém procítěném projevu znovu prosil o odpuštění za zlo, kterého se mnozí křesťané dopustili na původních obyvatelích Kanady v systému rezidenčních škol.

Lisa Zengarini – Vatican News

Slova lítost, hanba, bolest a rozhořčení silně zazněla v prvním veřejném projevu papeže Františka na jeho kající pouti do Kanady. V pondělí v parku Maskwacis ("Medvědí kopce", v jazyce Cree), kde papež promluvil k přibližně dvěma tisícům původních obyvatel, kteří zažili rezidenční školy, náčelníkům, vůdcům, starším, strážcům vědomostí a mládeži z komunit Prvních národů, Métisů a Inuitů, zopakoval svůj hluboký pocit "bolesti a lítosti" nad utrpením způsobeným původním obyvatelům Kanady, a to konkrétně nad násilím nucené asimilace, které zažívali v systému rezidenčních škol.

Prosil Boha o odpuštění, uzdravení a smíření

Řekl, že přijel do jejich rodných zemí, aby jim osobně sdělil svůj "zármutek", "prosil Boha o odpuštění, uzdravení a smíření", vyjádřil jim svou blízkost a modlil se s nimi a za ně.

Papež připomněl setkání s delegacemi kanadských původních obyvatel, která se uskutečnila v Římě mezi 28. březnem a 1. dubnem a při nichž vyslechl jejich příběhy o životě v indiánských rezidenčních školách. Při té příležitosti dostal dva páry mokasínů na znamení utrpení, které tam domorodé děti prožívaly, a byl požádán, aby je po příjezdu do Kanady vrátil. Svatý otec poznamenal, že tyto mokasíny vypovídají o cestě "uzdravení a smíření", po které je třeba jít "společně".

"Chceme jít společně, společně se modlit a společně pracovat, aby utrpení minulosti vedlo k budoucnosti spravedlnosti, uzdravení a smíření."

Je třeba vzpomínat

Papež František dále zdůraznil, že je důležité připomínat si tuto temnou minulost rozvratu a ničení kultur předků. Jakkoli je podle něj bolestné připomínat si "zničující zkušenosti", které se odehrály v rezidenčních školách, je nezbytné, protože "zapomínání vede k lhostejnosti", a také s ohledem na trvalý dopad tohoto systému na komunity původních obyvatel až do dnešních dnů.

"Vzpomínám si na příběhy, které jste vyprávěli: jak politika asimilace skončila systematickou marginalizací původních obyvatel; jak i prostřednictvím systému rezidenčních škol byly vaše jazyky a kultury očerňovány a potlačovány; jak děti trpěly fyzickým, slovním, psychickým a duchovním zneužíváním; jak byly v útlém věku odebírány ze svých domovů a jak to nesmazatelně ovlivnilo vztahy mezi rodiči a dětmi, prarodiči a vnoučaty."

Katastrofální omyl, který je neslučitelný s evangeliem

Papež František poděkoval původním obyvatelům Kanady za to, že se s ním podělili o tyto hořké vzpomínky, a zároveň řekl, že je mu "hluboce líto" způsobů, jakými "bohužel mnozí křesťané podporovali kolonizační mentalitu mocností, které utlačovaly původní obyvatelstvo". "S hanbou a jednoznačně" znovu prosil o odpuštění "za způsoby, jimiž mnozí členové církve a náboženských společenství spolupracovali na projektech kulturní destrukce a násilné asimilace".

"Přestože nechyběla křesťanská láska a existovalo mnoho vynikajících případů obětavosti a péče o děti, papež zdůraznil, že "celkové dopady politiky spojené s rezidenčními školami byly katastrofální", a poznamenal, že tento systém byl "katastrofálním omylem, neslučitelným s evangeliem Ježíše Krista".

Prosba o odpuštění je jen prvním krokem

Papež František nicméně uznal, že prosba o odpuštění nestačí a je pouze prvním krokem k uzdravení. Řekl, že je třeba učinit další krok "k vytvoření kultury, která bude schopna podobným situacím předcházet".

Důležitou součástí tohoto procesu "bude seriózní vyšetřování skutečností, které se odehrály v minulosti, a pomoc těm, kdo prožili pobyt v rezidenčních školách", při jejich uzdravování z traumat, která utrpěli.

Závazek vytrvat na cestě k uzdravení

Papež dále vyjádřil naději, že křesťané a občanská společnost v Kanadě "rostou ve schopnosti přijímat a respektovat identitu a zkušenosti původních obyvatel", a zároveň zopakoval závazek katolické církve v této otázce.

"Hovoříme o procesech, které musí proniknout do srdcí. Moje přítomnost zde a závazek kanadských biskupů jsou svědectvím naší vůle vytrvat na této cestě."

Papež František upřesnil, že ačkoli nemohl přijmout četná pozvání, která obdržel k návštěvě dalších částí Kanady, jeho slova během této kající cesty "jsou určena každému původnímu společenství a člověku".

Ticho a modlitba

Na závěr papež vyzval k tiché modlitbě, která "pomůže zvnitřnit bolest, neboť naše vlastní úsilí nestačí k dosažení uzdravení a smíření" a "potřebujeme Boží milost": "Kéž On vede naše kroky a umožní nám společně postupovat na naší cestě," uzavřel papež.

Promluva náčelníka Wiltona Littlechilda

Na začátku setkání papeže Františka přivítal náčelník kmene Cree Wilton Littlechild, který jménem komunit Prvních národů, Métisů a Inuitů vyjádřil hluboké uznání za "velké osobní úsilí", které vynaložil na setkání s původními obyvateli v jejich domovině. Usow-Kihew ("Zlatý orel"), jak je znám ve své komunitě Cree, je bývalým studentem místní indiánské rezidenční školy Ermineskin a byl členem Komise pro pravdu a usmíření, která v roce 2015 zveřejnila zprávu o historii a dědictví kanadského systému rezidenčních škol.

Papeže Františka přivítal náčelník kmene Cree Wilton Littlechild
Papeže Františka přivítal náčelník kmene Cree Wilton Littlechild

Ve svém projevu vřele uvítal, že se papež František připojil k původním obyvatelům Kanady na jejich cestě za uzdravením a usmířením, a řekl, že slova, která pronesl po setkání s delegacemi původních obyvatel v Římě a po vyslechnutí jejich příběhů, jsou "zdrojem hluboké útěchy a velkého povzbuzení".

 

25. července 2022, 20:59