Duchovní služby v církvi: Papež zahajuje dialog s biskupy

Vatican News

Uplynulo padesát let od vydání motu proprio Pavla VI. "Ministeria quaedam", které reformovalo nižší svěcení a zavedlo laické služby. Papež František oslavuje tuto událost poselstvím podepsaným 15. srpna a oznamuje svůj záměr zahájit dialog s biskupskými konferencemi na celém světě, "aby se podělily o bohatství zkušeností se službou, kterou církev za těchto padesát let prožila jak v rámci ustanovených služeb (čtenáři, akolyté a teprve nedávno katecheté), tak v rámci mimořádných a faktických služeb". Cílem, vysvětluje papež ve svém poselství, je "umět naslouchat hlasu Ducha a nezastavit tento proces a dbát na to, abychom ho nechtěli prosazovat vnucováním rozhodnutí, která jsou plodem ideologických vizí". Proto se František domnívá, že "je užitečné sdílet, tím spíše v atmosféře synodální cesty, zkušenosti z těchto let. Mohou nabídnout cenné indicie, jak dospět k harmonickému pohledu na problematiku křestních služeb a pokračovat tak v naší cestě".

Cesta papeže Montiniho a Františkovy dopisy

František v poselství připomíná, že motu proprio Pavla VI. nejen obnovilo disciplínu nižších svěcení a subdiakonátu, ale "nabídlo církvi důležitou perspektivu, která měla sílu inspirovat další vývoj". Nedávno během synody o Amazonii se diskutovalo o možnosti dalšího rozvoje služeb. Následně papež František zasáhl do této záležitosti dvěma apoštolskými listy: první, "Spiritus Domini" z 10. ledna 2021, otevřel přístup žen k ustanovené službě lektorů a akolytů. Druhý "Antiquum ministerium" z 10. května 2021 ustanovil službu katechetů. "Tyto dva zásahy," vysvětlil papež, "by neměly být vykládány jako překonání předchozího učení, ale jako další vývoj, který je možný, protože vychází ze stejných principů - v souladu s reflexí Druhého vatikánského koncilu", který inspiroval Pavla VI. Papež Montini, který přijal žádosti "nemnoha" koncilních otců, před padesáti lety skutečně "uznal možnost biskupských konferencí požádat Apoštolský stolec o zřízení těch služeb, které považují ve svých regionech za nezbytné nebo velmi užitečné. Dokonce i modlitba při biskupském svěcení v části s přímluvami uvádí mezi jeho hlavními úkoly uspořádání služeb".

Základy každé služby

František vysvětluje, že "toto téma má pro život církve zásadní význam: ve skutečnosti neexistuje křesťanské společenství, které by nevyjadřovalo službu", jak ukazují listy svatého Pavla, kde popisuje "široce rozšířenou službu, která je organizována na základě dvou určitých základů: na počátku každé služby je vždy Bůh, který svým Duchem svatým působí všechno ve všech", a "cílem každé služby je vždy společné dobro, budování společenství." Každá služba je tedy "Božím povoláním pro dobro společenství." Díky těmto dvěma základům může křesťanské společenství uspořádat "rozmanité služby, které Duch vzbuzuje v závislosti na konkrétní situaci, v níž žije". Tato organizace, píše papež, "není pouhou funkční skutečností, ale spíše pečlivým rozlišováním společenství, nasloucháním tomu, co Duch naznačuje církvi na konkrétním místě a v přítomném okamžiku jejího života". Proto "každá služebná struktura, která se rodí z tohoto rozlišování, je dynamická, živá, pružná jako působení Ducha: musí v něm být stále hlouběji zakořeněná, aby nehrozilo, že se dynamika změní ve zmatek, živost v mimočasovou improvizaci a pružnost v libovolné a ideologické přizpůsobení".

Skutečnost nadřazená myšlence

František v poselství připomíná, že "ekleziologie společenství, svátostnost církve, komplementarita všeobecného kněžství a služebného kněžství, liturgická viditelnost každé služby jsou doktrinální principy, které podnícené působením Ducha činí rozmanitost služeb harmonickou". Otázka křestních služeb se dotýká různých aspektů, které "je jistě třeba zvážit: terminologie používaná k označení služeb, jejich doktrinální základ, právní aspekty, rozdíly a vztahy mezi jednotlivými službami, jejich profesní hodnota, formační cesty, instituční událost, která opravňuje k výkonu služby, liturgický rozměr každé služby". Jde samozřejmě o složitá témata, která, jak říká papež, "je jistě třeba dále prohlubovat", ale bez toho, abychom "předstírali, že je definujeme a řešíme, abychom pak mohli žít služebně", protože takto jednajíce "bychom nejspíš nebyli schopni dojít příliš daleko". Proto František v poselství opakuje to, co bylo napsáno již v exhortaci Evangelii gaudium, totiž že "realita je nadřazena myšlence" a že "mezi nimi musí být navázán stálý dialog, aby se myšlenka neoddělila od skutečnosti". Papež dále připomíná, že "čas je nadřazen prostoru". Proto "místo abychom byli posedlí okamžitými výsledky při řešení všech napětí a objasňování všech aspektů, a tím ohrožovali krystalizaci procesů a někdy předstírali jejich zastavení, musíme jít s působením Ducha Páně".