Arcibiskup Peta: Papežova návštěva Kazachstánu je "velkým požehnáním"
Deborah Castellano Lubov
Arcibiskup z Astany Tomasz Peta hovořil s Vatican News před nadcházející apoštolskou cestou papeže Františka do Kazachstánu, která se uskuteční 13.-15. září.
V obsáhlém rozhovoru se arcibiskup Peta zamýšlel nad papežovou návštěvou a nad realitou praktikujících katolíků v Kazachstánu.
Papež František uskuteční svou 38. zahraniční apoštolskou cestu do kazašského hlavního města Nur-Sultan, aby se zúčastnil 7. kongresu představitelů světových a tradičních náboženství a vyjádřil svou blízkost malé katolické komunitě středoasijské země.
Katolíci tvoří asi 1 % z 19 milionů obyvatel země, která je ze 70 % muslimská a z 25 % křesťanská, především ruská pravoslavná.
Kromě toho se arcibiskup Peta, původem z Polska, který byl vysvěcen na kněze zesnulým kardinálem Stefanem Wyszyńským a poté na biskupa papežem svatým Janem Pavlem II, podělil také o osobní anekdotu.
Jaký význam má z vašeho pohledu návštěva papeže Františka v Kazachstánu?
Návštěva papeže Františka je vždy historickou událostí, tím spíše v zemi, kde katolíci tvoří "malé stádo". Tuto skutečnost potvrdila návštěva papeže Jana Pavla II. v roce 2001, která poukázala na přítomnost katolické církve v zemi "Velké stepi" a posílila ji ve víře.
Jsem proto přesvědčen, že návštěva papeže Františka je velkým požehnáním pro nás katolíky i pro celý Kazachstán. S ohledem na dramatickou mezinárodní situaci nese současná návštěva naději na mír a smíření v celosvětovém měřítku.
Jsme velmi vděční, že Svatý otec požehná v katedrále Nur-Sultan novou ikonu - triptych "Matky Velké stepi". Tato ikona je určena pro naši národní svatyni Královny míru v Ozyornoje. Bude nám připomínat papežskou návštěvu. Takto se budeme v Ozyornoje modlit v duchovním spojení s papežem za mír a na papežovy úmysly.
Jaký význam má tento mezináboženský kongres a papežova přítomnost a účast v jeho rámci?
Kongres představitelů světových a tradičních náboženství (již sedmý v hlavním městě Kazachstánu) není platformou teologických diskusí. Podle mého názoru může být znamením, které ukazuje na Boha jako na zdroj míru.
Úsilí politiků je sice nutné, ale nedostatečné. Je nutná intenzivní modlitba věřících za mír. Účast Svatého otce Františka na kongresu zvyšuje úroveň této události a poukazuje na péči církve o mír a blaho celého lidstva.
Jak je papež František vnímán v Kazachstánu?
Pro katolíky v Kazachstánu je papež František hlavou církve - Petrovým nástupcem. S radostí a nadějí papeže očekáváme.
Je pozoruhodné, že pro kazašské úřady představuje Svatý otec autoritu. Svědčí o tom i to, jak usilovně vláda papežovu návštěvu připravuje.
Co vás od vašeho příjezdu do Kazachstánu nejvíce zaujalo? Můžete se s námi podělit o to, co jste viděl?
Do Kazachstánu jsem přijel v roce 1990, ještě v době Sovětského svazu. V té době tam nebyly žádné církevní struktury. Na území pěti republik Sovětského svazu sloužilo asi 15 místních kněží, občanů Sovětského svazu. V mnoha městech a vesnicích existovala společenství věřících.
Tam, kde se v době komunismu lidé zvláštním způsobem modlili růženec, se zachovala víra a pocit sounáležitosti s církví. To pak přineslo své ovoce v podmínkách svobody vyznání a svědomí po získání nezávislosti Kazachstánu (v roce 1991). Rychle byly zakládány farnosti a stavěny kostely a kaple.
Jaké je to být praktikujícím katolíkem v Kazachstánu?
V Kazachstánu se těšíme náboženské svobodě. Přesto není snadné být katolíkem v naší zemi. Proč? Katolíků je méně než jedno procento. Devatenáct milionů občanů Kazachstánu je mozaikou 130 národností /70 % tvoří původní obyvatelstvo - Kazaši/ a příslušnosti k 18 oficiálně registrovaným náboženstvím.
Být katolíkem znamená učinit zralé rozhodnutí. V letech nezávislosti naší země odešlo několik milionů jejích občanů do své historické vlasti. Mezi nimi bylo i několik tisíc katolíků. V této době se katolická komunita stala více mezinárodní. Kazašští katolíci patří k deseti různým národnostem, mezi nimiž jsou i zástupci kazašského národa. Nelze nás již nazývat jako dříve "německou" nebo "polskou" církví.
Jak jste ve Střední Asii vnímali papežovy výzvy k míru v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Válka na Ukrajině je velkou tragédií. Dá se říci, že je to rána na těle celého lidstva. Věříme, že návštěva Svatého otce Františka silně přispěje k ukončení války na Ukrajině a k dosažení dlouho očekávaného míru.
Jste Polák a byl jste vysvěcen na kněze slavným kardinálem Stefanem Wyszyńským, blízkým přítelem papeže svatého Jana Pavla II, Karola Wojtyly... Řekněte nám, prosím, více o něm a o jeho vlivu na vaše povolání a práci?
Jsem šťastný, že jsem byl vysvěcen svatými biskupy: na kněze kardinálem Wyszyńským [v roce 1976] a na biskupa papežem Janem Pavlem II [v roce 2001]. Je to velká milost mít možnost komunikovat ve svém životě s dobrými - svatými osobami.
Myslím v tu chvíli například na svou babičku Viktorii a na svou maminku Helenu. Kardinál Wyszynski byl vždy hluboký, ale zároveň prostý a radostný člověk. Uměl naslouchat. Byl velmi pozorný a uctivý k druhým lidem. Jeden malý příklad. Seminaristé, kteří sloužili mši svatou u pana kardinála v jeho rezidenci, se poté zúčastnili společné snídaně. Často se jí účastnili biskupové a pozvaní hosté. Rozhovory byly velmi vážné a důležité a my seminaristé jsme mohli být přítomni.
To pro nás bylo znamením velké úcty k nám ze strany pana kardinála.
Jednou, po mši svaté, přišel pan kardinál osobně za námi, dvěma seminaristy, a jako by se nám "omlouval", že dnes nebudeme společně snídat. Přijel arcibiskup Luigi Poggi a my se musíme připravit na setkání s úřady. Ale vy budete jíst v jiné místnosti. Kardinál nás po mši svaté neposlal do semináře, ale osobně se postaral, o snídani pro nás, a navíc nám přidělil další osobu.
