Papež o radosti v nové knize
Eugenio Bonanata a Giovanni Orsenigo - Vatican News
"Radostí věřícího není naivita nebo neschopnost vidět problémy dějin." Mons. Dario Edoardo Viganò, vicekancléř Papežské akademie věd a společenských věd, tak ilustruje knihu s názvem Radost, pod níž je podepsán jako autor úvodu. Jde o papežem chtěný text, který shromažďuje jeho promluvy na toto téma převzaté z encyklik, homilií, projevů a poselství s cílem dát čtenáři možnost vydat se na vlastní osobní cestu. "Není to kniha, kterou je nutné číst od první do poslední stránky, ale lze ji číst i namátkou," vysvětluje Viganò. "Ve skutečnosti," pokračuje, "jsou to texty, které zvláště v této době plné výkřiků, strašných zpráv a úmrtí umožňují rozšířit srdce, pozvednout pohled a znovu získat zkušenost věřícího člověka."
Radost vína
"Církev je zkušeností lidí, kteří prožívají radost," upřesňuje Viganò a vybízí nás, abychom se zamysleli nad zkušeností svatby v Káně. Příběh o Ježíšově prvním zázraku má v centru svatbu, v níž však chybí důležitý prvek, totiž víno, které je znamením radosti. "Nádoby na vodu k očišťování jsou prázdné," upozorňuje. A to je symbol vztahu lásky mezi Bohem a jeho lidem, který je nyní dovršen. Ani zákon a očištění nemohou obnovit vášeň tohoto vztahu. "Proto Ježíš není přítomen, ale je pozván," pokračuje. "Ve skutečnosti je to Kristus, kdo přináší nové víno, a tím schvaluje novou, věčnou, konečnou a definitivní smlouvu." Smlouvu, která se zrodila při tomto prvním velkém zázraku vína, tedy radosti. Proto je pro otce Daria "církev lidem mužů a žen, kteří nežijí podle Zákona, ale žijí v radosti z toho, že jsou Božími syny a dcerami".
Radost ze života na Boží způsob
Dar křtu nám umožňuje přijmout Boží život a stát se tak dětmi v jeho synu Ježíši. A to nás činí schopnými žít vztahy, ve vztahu ke světu nebo ke stvoření, na Pánův způsob. "Prioritou," říká Viganò, "tedy není naše já, ale především druhý člověk, jako je tomu u Boha, jehož prioritou byl vždy syn. Na rozdíl od lotra ukřižovaného na Kalvárii, který při té příležitosti Ježíšovi říká: "Jsi-li opravdu Boží Syn, zachraň sebe a pak zachraň i mě. "Pokud člověk nežije synovství v Bohu," pokračuje Viganò, "vztahy budou pouze instrumentální a funkční, zatímco žít radost znamená cítit naléhavost žít Božím způsobem."
Struktura a přístup
Pro usnadnění četby byla kniha rozdělena do tří tematických okruhů, respektive do "tří cest přístupu k radosti", které jsou naznačeny třemi slovesy: "být", tj. identifikace radosti chápané jako osobní a duchovní postoj; "sdílet", což je radost ze společenské angažovanosti a přátelství; "svědčit", tj. radost ze života na Boží způsob. "Číst tuto knihu," zdůrazňuje Viganò, "je jako procházet se po stránkách tak, jako učedníci z Emauz. V tomto úryvku evangelia učedníci poznávají Ježíše až při lámání chleba, ale ptají se sami sebe: "Copak nám nehoří srdce, když s námi rozmlouvá?". "Duch svatý," uzavírá, "připravuje muže a ženu, aby poznali Pána v úkonu sdílení chleba, ale působí už předem, když jsme na cestě s neznámým člověkem."