Papežův projev k bahrajnským autoritám

Vatican News

Papež svůj projev rozvíjel od symbolu „Sromu života“ s jeho kořeny sahajícími do hloubek k pramenům vláhy.

Předkládáme několik částí z papežova projevu.

PAPEŽ FRANTIŠEK

Vaše veličenstvo, Vaše královské výsosti, vážení členové vlády a diplomatického sboru, vážené náboženské a občanské autority, Dámy a pánové,

As-salamu alaikum!

Upřímně děkuji Jeho Veličenstvu za laskavé pozvání k návštěvě Bahrajnského království. (...)

       Zde, kde mořské vody obklopují písek pouště a kde se podél tradičních orientálních trhů tyčí impozantní mrakodrapy, se setkávají vzdálené skutečnosti: snoubí se zde starověk s modernou, historie s pokrokem, a především lidé různého původu tvoří originální mozaiku života. Při přípravě na tuto cestu jsem se seznámil s "emblémem vitality", který tuto zemi charakterizuje. Mám na mysli takzvaný "strom života" (Šadžarát-al-Haját), nad kterým bych se rád podělil o několik myšlenek. Je to majestátní akácie, která po staletí přežívá v pouštní oblasti, kde je velmi málo srážek. (...)

To je životodárná voda, z níž stále čerpají kořeny Bahrajnu, jehož největší bohatství spočívá v etnické a kulturní rozmanitosti, mírovém soužití a tradiční pohostinnosti jeho obyvatel. Rozmanitost, která není homogenizující, ale inkluzivní, je pokladem každé skutečně vyspělé země. A na těchto ostrovech lze obdivovat smíšenou, multietnickou a multináboženskou společnost, která je schopna překonat nebezpečí izolace. To je tak důležité v dnešní době, kdy výlučné uzavírání se do sebe a svých zájmů brání pochopení nezastupitelného významu celku. Naopak, mnoho národnostních, etnických a náboženských skupin, které zde vedle sebe žijí, svědčí o tom, že v našem světě, který se již po desetiletí stává globální vesnicí, je možné a nutné koexistovat, přičemž globalizace je samozřejmostí a "duch vesnice" – pohostinnost, hledání druhého a bratrství – je stále v mnoha ohledech neznámý. Naopak jsme se znepokojením svědky rozsáhlého nárůstu lhostejnosti a vzájemné podezíravosti, růstu rivality a protikladů, které měly být překonány, a populismu, extremismu a imperialismu, které ohrožují bezpečnost všech. Navzdory pokroku a mnoha občanským a vědeckým úspěchům se kulturní vzdálenost mezi jednotlivými částmi světa zvětšuje a prospěšné příležitosti k setkávání jsou nahrazovány nedobrými konfrontačními postoji.

       Místo toho mysleme na strom života – váš symbol – a ve vyprahlých pouštích lidského soužití rozdávejme vodu bratrství: nedopusťme, aby se vypařila možnost setkávání civilizací, náboženství a kultur, nedopusťme, aby kořeny lidství uschly! Pracujme společně, pracujme na sounáležitosti, na naději! Jsem zde, v zemi stromu života, jako rozsévač míru, abych prožil dny setkání a zúčastnil se Fóra dialogu mezi Východem a Západem za mírové lidské soužití. Od této chvíle děkuji svým spolupoutníkům, zejména představitelům různých náboženství. Tyto dny představují vzácnou etapu na cestě přátelství, které se v posledních letech zintenzivnilo s různými islámskými náboženskými představiteli: bratrskou cestu, která si pod pohledem nebes přeje posílit mír na Zemi.(...)

Strom života, který stojí osamoceně v pouštní krajině, mi znovu připomíná dvě oblasti, které jsou pro všechny rozhodující a které se týkají především těch, kteří mají svou vládou odpovědnost sloužit společnému dobru. Za prvé, otázka životního prostředí: kolik stromů je vykáceno, kolik ekosystémů zdevastováno, kolik moří znečištěno nenasytnou chamtivostí člověka, která se mu pak vymstí! Neustávejme v úsilí o tuto dramatickou naléhavost a přijímejme konkrétní a prozíravá rozhodnutí s ohledem na mladé generace, než bude pozdě a jejich budoucnost bude ohrožena! Nechť je konference OSN o změně klimatu (COP27), která se za několik dní uskuteční v Egyptě, v tomto ohledu krokem vpřed!

Deklarace Bahrajnského království v této souvislosti uznává, že víra, náboženská víra je "požehnáním pro celé lidstvo", základem "světového míru". Jsem zde jako věřící, jako křesťan, jako člověk a poutník míru, protože dnes jsme jako nikdy předtím všude vyzýváni, abychom se vážně zavázali k míru. Vaše Veličenstvo, královské Výsosti, představitelé úřadů, přátelé, proto si dovoluji připojit a sdílet s vámi jako přání pro tyto vytoužené dny mé návštěvy Bahrajnského království krásnou pasáž z téže deklarace: "Zavazujeme se pracovat pro svět, v němž se lidé upřímného přesvědčení spojí, aby odmítli to, co nás rozděluje, a naopak sblížili to, co nás spojuje." Ať se tak stane s požehnáním Nejvyššího!

Shukran! [Děkuji!]