Papežův rozhovor pro Associated Press
Salvatore Cernuzio - Vatican News
Smrt Benedikta XVI., kritika, která se objevila v některých nedávných knihách, homosexualita, která "není zločinem", "dobré" zdraví navzdory jeho věku, vztahy s Čínou, německá synodní cesta, aféra zneužívání jezuity Marka Rupnika. Papež František se v novém rozhovoru, který včera zveřejnila americká tisková agentura Associated Press (AP), zabývá mnoha aktuálními tématy. Jedná se o první rozhovor papeže po smrti jeho předchůdce Josepha Ratzingera 31. prosince 2022, jehož postavu František v Domě svaté Marty přiblížil v rozhovoru s korespondentkou Nicole Winfieldovou.
V případě pochybností jsem se obrátil na Benedikta XVI.
Papež označuje Benedikta XVI. za "gentlemana" a ujišťuje, že s jeho smrtí "jsem ztratil otce": "Pro mě byl jistotou. Když jsem měl pochybnosti, požádal jsem o auto, zajel do kláštera a zeptal se." Jorge Mario Bergoglio, opětovně dotázán na svou případnou rezignaci, říká, že pokud by se někdy vzdal petrovské služby, stal by se "emeritním římským biskupem" a odešel by "žít do Domu kléru v Římě". "Benediktova zkušenost," dodává, "už dává možnost novým papežům, kteří rezignují, aby se svobodněji zařadili". František vysvětluje, že jeho předchůdce byl stále svázán s jednou koncepcí papežství: "V tom nebyl zcela svobodný, protože se mohl chtít vrátit do rodného Německa a pokračovat ve studiu teologie tam. Dělal však vše pro to, aby byl co nejblíže. A to byl dobrý kompromis, dobré řešení".
Kritika pomáhá růst
Od papeže zazněla také reflexe jeho pontifikátu, od kterého uplyne 13. března deset let. Zpočátku, jak vysvětluje, byla zpráva o jihoamerickém papeži mnohými uvnitř i vně církve přijata s překvapením, pak, jak říká, "začali vidět mé chyby a nelíbily se jim". Ohledně kritiky, které se mu dostalo, a která se shodou okolností objevila v posledním období prostřednictvím knih nebo dokumentů šířených mezi kardinály pod pseudonymy, František říká, že pro něj stejně jako pro všechny by bylo vždy lepší, kdyby kritika nebyla "pro klid duše": "Jsou jako kopřivka, jsou trochu nepříjemné, ale mám je raději, protože to znamená, že existuje svoboda slova." Důležité je, že se říkají "do očí, protože tak přece všichni rosteme, ne?". Podle papeže je horší, "když je to pokoutně". S některými zastánci této kritiky papež Bergoglio podle svých slov osobně diskutoval: "Někteří z nich sem přišli a ano, diskutoval jsme o tom. Běžně, tak tako se mluví mezi dospělými lidmi. S nikým jsem se nehádal, ale vyjádřil jsem svůj názor a i oni ho vyjádřili. Jinak vytvoříte diktaturu odstupu, jak tomu říkám, kde je císař a nikdo mu nemůže nic říct. Ne, ať řeknou, protože společenství a kritika pomáhají k růstu a k tomu, aby se věci dařily.
Rozlišování mezi hříchem a zločinem
V rozhovoru je pak papež František dotázán na homosexualitu, která, jak zdůrazňuje, "není zločinem", ale " lidskou situací", a k právům komunity LGBT pak říká: "Všichni jsme Boží děti a Bůh nás chce takové, jací jsme, a se silou, s jakou každý z nás bojuje za svou důstojnost. Být homosexuálem není zločin". Pak, jako vždy ve svých kázáních nebo v rozhovorech, napodobuje rozhovor mezi dvěma lidmi a říká, že někteří mohou namítat, že "je to hřích". "Nejprve rozlišujme mezi hříchem a zločinem," vysvětluje František. "Hříchem je také nedostatek vzájemné lásky." To je podnět k tomu, aby se papež vyjádřil ke kritice zákonů, které označuje za "nespravedlivé" a které kriminalizují homosexualitu: "Myslím, že existuje více než 50 zemí, které mají právní odsouzení, a z nich myslím asi deset, o něco více či méně, má trest smrti. Nezmiňují se o tom přímo, ale říkají "ti, kdo mají nepřirozené postoje". Výzva k odlišnému přístupu je určena také biskupům, kteří diskriminují homosexuály a LGBT komunitu. Papež v této souvislosti připomíná Katechismus katolické církve, který uvádí, že "lidé s homosexuálními sklony musí být přijímáni, nikoliv odsouváni, a doprovázeni, pokud je jim dána nějaká pozice". Nikdo by neměl být diskriminován, zdůrazňuje římský biskup. A netýká se to jen homosexuality: "Ani největší vrah, největší hříšník by neměl být diskriminován. Každý muž a každá žena musí mít ve svém životě okno, kam může obrátit svou naději a kde může vidět Boží důstojnost".
Překvapen a zraněn aférou Rupnik
Rozhovor se dlouze věnuje problematice zneužívání duchovními. Bezprostředně se jedná o kauzu jezuity Marka Rupnika, známého mozaikáře, který je nyní v centru obvinění řeholnic ze sexuálního a psychického zneužívání a zneužívání svědomí, k němuž mělo dojít před 30 lety ve Slovinsku a později v Itálii. Papež František k tomu řekl: "Pro mě to bylo opravdu překvapení. Tento člověk, umělec takové úrovně, byl pro mě velkým překvapením a ranou". Celou záležitostí se zabývalo Tovaryšstvo Ježíšovo, zatímco vedení procesu bylo svěřeno úředníkovi dominikánů pro právní záležitosti, vysvětluje papež. Poté zdůrazňuje, že se na řešení případu nijak nepodílel, ale pouze procesně zasáhl "do malého procesu, který se v minulosti dostal na Kongregaci pro nauku víry". František vysvětluje, že dal pokyn, aby se oběma skupinami obvinění zabýval stejný tribunál, který prověřoval ty první: "Ať to pokračuje normálním tribunálem... Jinak se procesní cesty rozdělí a všechno se zamotá". Pokud jde o skutečnost, že se Vatikán v tomto případě nevzdal promlčení, papež souhlasí s tím, že je správné "vždy" upustit od promlčení v případech týkajících se nezletilých a "zranitelných dospělých", a naopak zachovat tradiční právní záruky v případech týkajících se ostatních dospělých, jako tomu bylo v případě Rupnika.
Dialog s Čínou a německá synodální cesta
Papež dále věnuje pozornost práci Komise pro ochranu nezletilých a neopomene zmínit diplomatickou činnost Svatého stolce. V této souvislosti se věnuje otázce vztahů s Čínou a opakuje: "Musíme jít cestou trpělivosti". Pokud jde o možné otevření, "podnikáme kroky": čínské úřady "jsou někdy trochu uzavřené, jindy ne". "Podstatné je, aby dialog nebyl přerušen," uzavírá papež. O kardinálu Josephu Zenovi, kterého přijal 6. ledna ve Vatikánu, říká, že je "fascinující": nyní, jak poznamenává, vykonává svou pastorační činnost ve vězení "a je ve vězení celý den. Přátelí se s komunistickými dozorci a vězni. Všichni ho přijímají. Je to člověk, který má velké sympatie". Je statečný, říká, ale je to také "jemná duše" a plakal jako dítě před sochou Panny Marie Šešanské, kterou viděl ve svém bytě v Santa Martě.
Ohledně německé synodální cesty, která přináší požadavky jako zrušení kněžského celibátu, ženské kněžství a další možné liberalizační reformy, František varuje, že hrozí nebezpečí, že se stane škodlivě "ideologickou". Dialog je dobrý, ale "německá zkušenost nepomáhá", poznamenává papež a poukazuje na to, že dosavadní proces v Německu vedla "elita" a nezapojil se do něj "celý Boží lid". "Nebezpečí spočívá v tom, že se objeví něco velmi, velmi ideologického. Když se do církevních procesů zapojí ideologie, Duch svatý odchází, protože ideologie vítězí nad Duchem svatým."
Zdraví a "milost humoru"
V rozhovoru nechybí ani zmínka o jeho zdraví. Zdraví, které Jorge Mario Bergoglio označuje za "dobré", vzhledem k tomu, že je mu 86 let, a přestože se mu "vrátil" divertikulitický zánět, kvůli kterému loni v červenci podstoupil operaci tlustého střeva: "Ale je pod kontrolou." Papež také prozradil podrobnosti o malé zlomenině v koleni, kterou si způsobil při pádu a která se vyléčila bez operace: "Koleno se díky dobré terapii a magnetoterapii a laserovému ošetření zlepšilo... Už chodím, pomáhám si vozíkem, ale chodím". Na jeho věk je všechno "normální": "Zítra můžu taky umřít, ale jinak je všechno pod kontrolou. Můj zdravotní stav je dobrý. A vždycky prosím o milost, aby mi Pán dal smysl pro humor".
