EDITORIAL. Nelidská krutost a zázrak odpuštění

Františkovo setkání s oběťmi násilí na východě Konžské demokratické republiky bylo citlivé. Papež byl několikrát dojat, když poslouchal příběhy poznamenané extrémním násilím, bolestí a zlem, které nemá důvod.

ANDREA TORNIELLI - Vatican News 

Od svého prvního projevu v Kinshase papež František žádal svět, aby nezavíral oči, uši a ústa před tím, co se děje v Demokratické republice Kongo a v celé Africe. Odpoledne druhého dne cesty jsme byli v sále apoštolské nunciatury konfrontováni s dramatickým přehledem nelidské krutosti konfliktů a násilí, k nimž dochází na východě této země sužované etnickými a územními boji, konflikty, které souvisejí s vlastnictvím půdy, rouhavou nenávistí těch, kteří zabíjejí ve jménu falešného boha. Země sužovaná válkou "rozpoutanou nenasytnou chamtivostí po surovinách a penězích".

Příběhy, které papež slyšel, jako například příběh mladého sedláka Ladislase, který viděl, jak muži převlečení za vojáky zabili a rozřezali jeho otce a unesli jeho matku, doprovázelo jen ticho a slzy. Stejně jako Bijoux, kterou v roce 2020 ve věku patnácti let unesla skupina povstalců, když šla pro vodu k řece, a 19 měsíců ji znásilňoval jejich velitel. Podařilo se jí utéct, když byla těhotná, a nyní stála tváří v tvář Petrovu nástupci spolu se svými dcerami-dvojčaty. Stejně jako Emelda, která se jedné páteční noci v roce 2005 jako šestnáctiletá ocitla v rukou povstalců a tři měsíce byla držena jako sexuální otrokyně: denně ji zneužívalo pět až deset mužů. Byla nucena jíst maso zabitých lidí, aby sama neskončila na kusy... 

Jen ticho a slzy. František byl ohromen a dojat. Opakoval Ježíšovo jméno, protože "s ním už zlo nemá pro život poslední slovo... S ním se každý hrob může proměnit v kolébku, každá kalvárie ve velikonoční zahradu. S ním se může znovu zrodit naděje "pro ty, kdo trpěli zlem, a dokonce i pro ty, kdo se ho dopustili".

Oběti, které se vydaly na cestu odpuštění a smíření, položily pod velký kříž, který stál vedle papeže, symboly svého utrpení - mačetu, rohož, hřebíky. Je těžké si vůbec představit možnost odpuštění poté, co jsme slyšeli jejich slova a oceán násilí, utrpení a ponížení, kterému byli vystaveni. Pokud se tak stane, je to čistě z milosti. To může umožnit jen zázrak. Takového zázraku, který je možný pro ty, kdo žijí podle Toho, který učinil hrob začátkem nového příběhu, jsme byli svědky při západu slunce nad Kinshasou.

2. února 2023, 11:58