Tisková konference při návratu z Afriky

VATICAN NEWS

Kompletní přepis tiskové konference

"Celý svět je ve válce, v sebezničení, zastavme to včas!". Papež František spolu s canterburským arcibiskupem Justinem Welbym a moderátorem Valného shromáždění skotské církve Iainem Greenshieldsem hovořili s novináři při zpátečním letu z Jižního Súdánu. Většinou odpovídali na otázky společně. Pro Františka to byla příležitost nejen zopakovat "nespravedlnost" kriminalizace homosexuálů, ale také promluvit o smrti emeritního papeže Benedikta XVI., jehož smrt 31. prosince provázely polemické výpady proti jeho nástupci: "Jeho smrt byla instrumentalizována" lidmi, kteří jsou spíše "straníci, a ne z církve". Papež také vysvětlil, že jeho předchůdce, s nímž se v průběhu let několikrát radil, "nezahořkl nad tím, co jsem dělal". Na začátku František zopakoval, že "jde o ekumenickou cestu", a proto "jsem chtěl, aby na tiskové konferenci byli přítomni oba dva. Zejména arcibiskup z Canterbury, který má za sebou dlouholetou cestu smíření" v Jižním Súdánu.

ARCIBISKUP WELBY

V lednu 2014 jsme s manželkou navštívili Jižní Súdán v rámci cesty do anglikánského společenství a po příjezdu nás arcibiskup požádal, abychom se vydali do města Bor, kde v té době již pět týdnů probíhala občanská válka a byla velmi krutá. Když jsme přijeli do Boru na letiště, u brány byla první těla, v té době bylo v Boru 5 000 nepohřbených těl, byla tam OSN, šli jsme do katedrály, kde byli všichni kněží zabiti a ženy znásilněny a zavražděny. Byla to hrozná situace. Cestou domů jsme oba s manželkou cítili hluboké volání, abychom zjistili, co můžeme udělat pro podporu obyvatel Jižního Súdánu, a od té doby jsme při jednom z pravidelných setkání s papežem Františkem, které mám tu čest mít, hodně mluvili o Jižním Súdánu a rozvíjeli jsme myšlenku rekolekce ve Vatikánu. Můj tým v Lambethu a Vatikán spolupracovali, navštívili Jižní Súdán v roce 2016, pracovali na místě a spolupracovali s vedoucími představiteli, aby se pokusili tuto návštěvu zorganizovat. Moje žena pracovala s vedoucími komunit a manželkami biskupů. Navštívili jsme vedoucí představitele v exilu v Ugandě. V roce 2018 se ukázalo, že existuje možnost návštěvy na začátku roku 2019 a podařilo se to, byl to zázrak, že se to podařilo. Jeden ze dvou viceprezidentů byl v Chartúmu v domácím vězení, vzpomínám si, jak jsem 36 hodin předtím na školním parkovišti v Nottinghamu mluvil s generálním tajemníkem OSN o tom, aby mu vydal vízum, což se mu skvěle podařilo, a podařilo se mu odletět těsně před uzavřením vzdušného prostoru kvůli převratu.Klíčovým momentem setkání v roce 2019 bylo samozřejmě nezapomenutelné gesto papeže, který poklekl a políbil nohy lídrů, aby je poprosil o mír, a oni se mu v tom pokoušeli zabránit. Byl to mimořádně pozoruhodný okamžik. Vedli jsme náročné diskuse, ale nakonec se odhodlali obnovit mírovou dohodu a myslím, že papežův krok byl klíčovým momentem, bodem obratu. Ale jak říkají koučové, jste spokojení až do příštího zápasu. A covid odložil ten další zápas. Myslím, že výsledkem byla ztráta dynamiky. Když jsme přijeli na tuto návštěvu, týmy stále pracovaly, ale měly menší důvěru než v roce 2019. Tuto návštěvu jsem však zakončil s hlubokým pocitem povzbuzení, ani ne tak proto, že došlo k průlomu, ale protože jsem měl pocit, jak říkal papež, že srdce mluví k srdci. Na různých setkáních nedocházelo ke kontaktu na intelektuální úrovni, ale srdce mluvilo k srdci. A na střední a základní úrovni se to rozjíždí a nyní potřebujeme, aby vedení vážně změnilo názor. Musí se dohodnout na procesu, který povede k mírovému přechodu. Veřejně jsme jim řekli, že oproti obrovskému množství zbraní je třeba vyvinout úsilí v boji proti korupci a pašování. To bude vyžadovat další spolupráci s Vatikánem a s Trojkou, aby se tyto otevřené dveře, které nejsou tak otevřené, jak bych si přál, ale jsou otevřené, otevřely dokořán a dosáhlo se pokroku. Za dva roky budou volby, do konce roku 2023 potřebujeme vážný pokrok.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Moje zkušenost je velmi odlišná, v Jižním Súdánu jsem byl poprvé, ale můj předchůdce tam byl a považoval ho za zranitelný. Smíření bylo jádrem setkání, které jsme měli v roce 2015. Jako presbyteriánská církev jsme pomáhali jihosúdánským uprchlíkům. Na této cestě, jak už bylo řečeno, byla pravda vyřčena od srdce. Situace je nyní jasná, činy mluví hlasitěji než slova. Vláda nás pozvala do místnosti a my jsme se zavázali, že uděláme vše pro to, abychom tuto situaci změnili, setkáme se s našimi partnery a nyní žádáme ty, kteří mohou něco změnit, aby urychleně zahájili tento proces.

PRVNÍ OTÁZKA

Jean-Baptiste Malenge (RTCE-Radio Catolique Elikya ASBL)

Svatý otče, dlouho jste toužil navštívit KDR... viděl jste, jakou radost... jaký význam má dohoda podepsaná v roce 2016 mezi Svatým stolcem a KDR o vzdělávání a zdravotnictví…

PAPEŽ FRANTIŠEK  

Tuto dohodu neznám, je tu Státní sekretariát, který se k tomu může vyjádřit. Vím jen, že v nedávné době došlo k dohodě. Na to ale nemohu odpovědět. Nevím ani, jak se liší ta nová, která je na cestě, tyto věci dělá Státní sekretariát nebo arcibiskup Gallagher a ti jsou dobří v uzavírání dohod pro dobro všech. V Kongu jsem viděl velkou touhu jít kupředu, velkou kulturu. Před příjezdem sem před několika měsíci jsem se prostřednictvím zoomu setkal s velmi inteligentními africkými univerzitními studenty, máte lidi s vynikající inteligencí, to je jedno z vašich bohatství, inteligentní mladí lidé, a vy jim musíte dát prostor, ne jim zavírat dveře. Máte tolik přírodního bohatství, které láká k tomu, aby lidé přišli do Konga a vykořisťovali ho, promiňte mi to slovo. Existuje tato představa: Afriku je třeba vykořisťovat. Někdo říká - nevím, jestli je pravda -, že země, které měly kolonie, poskytly nezávislost od podlahy nahoru, ne dolů, přicházejí totiž stále za nerostnými surovinami. Ale myšlenku, že Afriku musíme vykořisťovat, musíme odbourat. A když mluvíme o vykořisťování, tak mě to zasáhne. Problém Východu přináší bolest. Měl jsem možnost setkat se s oběťmi té války, zraněnými, lidmi s amputovanými končetinami, s tolika bolestmi, a to vše proto, aby si někdo vzal to bohatství: to nejde, to nejde. Kongo má takový potenciál.

ARCIBISKUP WELBY

Neznám Východ tak dobře, moje žena pracovala se ženami v konfliktu, ale v roce 2018 jsem hodně cestoval, těsně před covidem, a chci z celého srdce souhlasit s tím, co Jeho Svatost řekla: musíme si ujasnit, že Kongo není hřištěm pro hru velmocí, vše kvůli ziskům malých těžebních společností, které se chovají nezodpovědně, když provádějí důlní těžbu, využívají dětské vojáky, unášejí lidi, znásilňují ve velkém měřítku a jednoduše pustoší zemi, která by měla být jednou z nejbohatších na světě a mohla by pomoci zbytku Afriky. Země byla mučena, získala politickou nezávislost, ale žádnou ekonomickou nezávislost. Během eboly jsme školili faráře, jak se vypořádat s ebolou, církev odvádí mimořádnou práci, katolická církev odvádí mimořádnou práci, projekt Velkých jezer je úžasný, ale velmoci musí říci: Afrika a zejména Kongo mají tolik těch zdrojů, které zbytek světa potřebuje, pokud chce zbytek světa provést ekologickou transformaci a zachránit planetu před klimatickými změnami, že jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je nebarvit si ruce krví, usilovat o mír Konga a ne o svou prosperitu.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Moje zkušenosti z rozvojových zemí ukazují, že pro podporu rozvoje je třeba uznat práva žen, a zejména mladých žen.

DRUHÁ OTÁZKA

Jean-Luc Mootosamy (CAPAV)

Jsme svědky toho, že násilí neustává navzdory desetiletím přítomnosti misí OSN. Jak můžete společně pomoci při prosazování nového modelu intervencí vzhledem k rostoucímu pokušení mnoha afrických zemí vybrat si k zajištění své bezpečnosti jiné partnery, kteří nemusí respektovat mezinárodní zákony, jako jsou některé soukromé ruské společnosti nebo jiné organizace, například v oblasti Sahelu?

PAPEŽ FRANTIŠEK 

Problematika násilí je každodenním tématem. Právě jsme to viděli v Jižním Súdánu. Je bolestné vidět, jak je násilí vyvoláváno. Jedním z problémů je prodej zbraní. Arcibiskup Welby k tomu také něco řekl. Prodej zbraní: myslím, že je to největší mor na světě. Obchod... prodej zbraní. Někdo, kdo tomu rozumí, mi řekl, že bez prodeje zbraní po dobu jednoho roku by skončil hlad ve světě. Nevím, jestli je to pravda. Na vrcholu je však dnes prodej zbraní. A to nejen mezi velmocemi. I do těchto chudých lidí... zasévají válku. Je to kruté. Řeknou jim: "Jděte do války!" a dají jim zbraně. Protože za tím stojí ekonomické zájmy na využívání půdy, nerostných surovin a bohatství. Je pravda, že kmenové uspořádání v Africe nepomáhá. Teď opravdu nevím, jak je to v Jižním Súdánu. Myslím, že je tam také. Mezi jednotlivými kmeny je však třeba vést dialog. Vzpomínám si, když jsem byl v Keni na plném stadionu. Všichni povstali a proklamovali “ne tribalismu, ne tribalismu". Každý má svou vlastní historii, existují stará nepřátelství, odlišné kultury. 

Je ale také pravda, že prodejem zbraní vyvoláte boj mezi kmeny a pak válku obou kmenů využijete. To je ďábelské. Jiné slovo mě nenapadá. Je to ničení: ničení stvoření, ničení člověka, ničení společnosti. Nevím, jestli se to děje i v Jižním Súdánu, ale v některých zemích se to děje: děti jsou verbováni do milicí a bojují s dalšími dětmi.

Když to shrnu, myslím, že největším problémem je touha zmocnit se bohatství této země - koltanu, lithia... těchto věcí - a prostřednictvím války, pro kterou prodávají zbraně, také vykořisťují děti.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Jedním z problémů, které vyvstávají, je vysoká míra negramotnosti: lidé nemají jasnou představu o tom, kdo jsou, kde se nacházejí a jak se mohou informovaně rozhodovat. Rozhodně je třeba to překonat a odstranit rozdělení pomocí dialogu. Chci vám říci malý příběh o Skotsku: moje země byla nábožensky hluboce rozdělena, došlo k hroznému násilí, hroznému rozdělení, pak začal proces dialogu mezi námi - skotskou církví a katolíky -, který loni vedl k podepsání deklarace o přátelství, s níž bychom chtěli jít společně v našich rozdílech, ale také se shodnout na tom, na čem se shodneme, a teprve pak můžete zbourat zdi. Vzdělávání z tohoto hlediska pomáhá.

ARCIBISKUP WELBY

Řekl jste OSN nebo něco jiného, ale není to "nebo", je to "a": to, co církev přináší, není jen poskytování sítí, které nejsou zkorumpované, takže pomoc se dostává do zemí a pomáhá překračovat hranice, které rozdělují dvě válčící strany. V sobotu arcibiskup pohřbil dvacet lidí, což mělo velký význam. Je to změna srdce, a to byl smysl této návštěvy. Před 100 lety spolu Nuerové a Dinkové neustále válčili, byla to kultura pomsty, zejména Nuerové byli vždy ... mezi sebou. Nebyla to vláda, která způsobila změnu, ale církve, které přispěly ke změně srdce, když lidé přijali víru v Krista a uvědomili si, že lze žít i jinak. Po této návštěvě se očekává nejen velká aktivita, ale také to, že Duch Boží přinese lidu Jižního Súdánu nového ducha smíření a uzdravení.

TŘETÍ OTÁZKA

Claudio Lavanga (NBC NEWS)

Svatý otče, Vás jsem se chtěl zeptat, protože arcibiskup Welby připomněl onen neuvěřitelný okamžik v roce 2019, kdy jste poklekl před představiteli Jižního Súdánu, aby je požádal o mír, bohužel za čtrnáct dní bude první výročí jiného strašného konfliktu, toho na Ukrajině, a moje otázka zní: Byl byste připraven učinit stejné gesto vůči Vladimiru Putinovi, kdybyste měl možnost se s ním setkat, protože jeho výzvy k míru zatím narážejí na hluché uši? A chtěl jsem se vás všech tří zeptat, zda byste nechtěli společně apelovat na mír na Ukrajině, protože je to vzácný okamžik, kdy jste spolu všichni tři?

PAPEŽ FRANTIŠEK 

Jsem otevřen setkání s oběma prezidenty, jak s ukrajinským, tak s ruským, jsem otevřen setkání. Pokud jsem nejel do Kijeva, bylo to proto, že v té době nebylo možné jet do Moskvy, ale vedl jsem dialog, skutečně jsem druhý den války šel na ruské velvyslanectví, abych řekl, že chci jet do Moskvy a mluvit s Putinem, pokud bude existovat alespoň malý prostor pro jednání. Ministr Lavrov odpověděl, že si toho váží, ale že "uvidíme později". To gesto bylo něco, o čem jsem si myslel, že "to dělám pro něj" (pro Putina, pozn. red.). Ale gesto setkání v roce 2019 nevím, jak se stalo, nebylo promyšlené, a věci, které nebyly promyšlené, nemůžete opakovat, je to Duch, který vás tam vede, nemůžete to vysvětlit, tečka. A také jsem na to už zapomněl. Byla to služba, byl jsem nástrojem nějakého vnitřního impulsu, ne plánovaná věc. Dnes jsme v této situaci, ale není to jediná válka, chtěl bych učinit zadost spravedlnosti: dvanáct až třináct let se válčí v Sýrii, více než deset let se válčí v Jemenu; vzpomeňte si na Myanmar, na ubohé Rohingy, kteří cestují po celém světě, protože byli vyhnáni ze své vlasti. Všude v Latinské Americe je tolik válečných ohnisek! Ano, jsou důležitější války kvůli hluku, který dělají, ale nevím, celý svět je ve válce a v sebedestrukci. Musíme se vážně zamyslet: je v sebedestrukci. Zastavme se včas, protože jedna bomba vám přivolá další, větší a ještě větší, a v té eskalaci nevíte, kde skončíte. Musíte mít chladnou hlavu. Jeho Milost i biskup Greenshields pak mluvili o ženách, ale ženy, viděl jsem je v Jižním Súdánu: rodí děti, někdy jsou samy, ale mají sílu vytvořit zemi, ženy jsou silné. Muži jdou bojovat, jdou do války, a tyhle dámy se dvěma, třemi, čtyřmi, pěti dětmi jdou dál, viděl jsem je v Jižním Súdánu. A když už mluvíme o ženách, chtěl bych říct slovo řeholnicím, řeholnicím, které se do věcí vkládají, některé z nich jsem viděl tady v Jižním Súdánu, a pak při dnešní mši jste slyšeli jména tolika řeholnic, které byly zabity..... Vraťme se k síle ženy, musíme ji brát vážně a nepoužívat ji jako reklamu na make-up: prosím, to je urážka ženy, žena je pro větší věci! Co se týče druhého bodu, který jsem vám již řekl, podívejme se na války, které jsou ve světě.

ARCIBISKUP WELBY

Pokud jde o Rusko, Putina a Ukrajinu, kde jsem byl na přelomu listopadu a prosince, nemám k tomu opravdu co dodat, snad jen to, že tato válka je v rukou pana Putina, mohl by ji zastavit stažením a příměřím a následně jednáním o dlouhodobých dohodách. Je to strašná a děsivá válka, ale chci říci, že souhlasím s papežem Františkem, je mnoho jiných válek, každých několik týdnů mluvím s hlavou naší církve v Myanmaru, mluvil jsem s představiteli naší církve v Nigérii, kde bylo včera zabito 40 lidí, mluvil jsem s mnoha lidmi po celém světě. Naprosto souhlasím se Svatým otcem, že válka skončí se zapojením žen a mladých lidí, a to z důvodů, které uvedl.

ČTVRTÁ OTÁZKA

Bruce De Galzain (Radio France)

Svatý otče, před odjezdem na svou apoštolskou cestu jste odsoudil kriminalizaci homosexuality. V Jižním Súdánu a Kongu ji rodiny nepřijímají. Tento týden jsem se v Kinshase setkal s pěti homosexuály, z nichž každý byl odmítnut, a dokonce vyhnán ze své rodiny - vysvětlili mi, že jejich odmítnutí pramení z náboženské výchovy jejich rodičů - někteří z nich jsou odváděni ke kněžím exorcistům, protože jejich rodiny věří, že jsou posedlí nečistými duchy. Moje otázka Svatý otče: co řeknete rodinám v Kongu a Jižním Súdánu, které stále odmítají své děti, a co řeknete kněžím, biskupům?

PAPEŽ FRANTIŠEK 

Mluvil jsem na toto téma na dvou cestách, nejprve (po návratu, pozn. red.) z Brazílie: pokud je člověk s homosexuálními sklony věřící, hledá Boha, kdo jsem já, abych ho soudil? To jsem řekl na této cestě. Za druhé, když jsem se vracel z Irska, byla to trochu problematická cesta, protože ten den vyšel dopis toho chlapce... ale tam jsem rodičům jasně řekl: děti s touto orientací mají právo zůstat doma, nemůžete je vyhodit z domu. A nedávno jsem něco řekl, už si nepamatuji přesně, v rozhovoru pro Associated Press. Kriminalizace homosexuality je problém, který nesmí být tolerován. Odhad je takový, že víceméně padesát zemí tak či onak zavádí tuto kriminalizaci - říkají mi že i víc, ale řekněme, že nejméně padesát - a dokonce některé z nich - myslím, že je to deset, mají trest smrti (pro homosexuály, pozn. red.) - to není správné, lidé s homosexuálními sklony jsou Boží děti, Bůh je miluje, Bůh je doprovází. Je pravda, že někteří jsou v takovém stavu kvůli různým nežádoucím situacím, ale odsuzovat takového člověka je hřích, kriminalizovat lidi s homosexuálními sklony je nespravedlnost. Nemluvím o skupinách, ale o lidech. Někteří říkají: dělají skupiny, které dělají hluk - já mluvím o lidech, lobby jsou něco jiného, já mluvím o lidech.A myslím, že Katechismus katolické církve říká: neměli by být odsouváni na okraj. Myslím, že v tomto bodě je věc jasná.

ARCIBISKUP WELBY

Nemohlo vám uniknout, že v anglikánské církvi se o tomto tématu v poslední době docela dost mluví... včetně poměrně rozsáhlé debaty v parlamentu. Chci říci, že bych si přál, abych mluvil s takovou elegancí a jasností jako papež. Naprosto souhlasím s každým jeho slovem, a pokud jde o její kriminalizaci, anglikánská církev, anglikánské společenství, přijalo dvě rezoluce proti kriminalizaci, ale to ve skutečnosti nezměnilo smýšlení velkého počtu lidí. V příštích čtyřech dnech na generální synodě to bude hlavní téma diskuse a já určitě budu citovat to, co Svatý otec nádherně a přesně řekl.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Chci jen říci, že při čtení čtyř evangelií: Kde vidím, jak Ježíš někoho vyhání? Nenacházím ve čtyřech evangeliích nic jiného než Ježíšovo vyjádření lásky ke všem lidem, a tu můžeme jako křesťané dát každému člověku v jakékoli situaci.

PÁTÁ OTÁZKA

Alexander Hecht (ORF TV)

Otázka na papeže: v posledních dnech se hodně mluví o jednotě, došlo i k demonstraci jednoty křesťanstva, v Jižním Súdánu, dokonce i jednoty samotné katolické církve, chtěl bych se vás zeptat, zda máte pocit, že po smrti Benedikta XVI. je to pro vás ve vaší práci a ve vašem poslání těžší, protože se zvýšilo napětí mezi jednotlivými křídly katolické církve?

PAPEŽ FRANTIŠEK

K tomu bych rád řekl, že jsem s papežem Benediktem mohl mluvit o všem. (Dokonce i proto, aby, pozn. red.) změnil svůj názor. Vždycky mi stál po boku, podporoval mě, a když měl nějaké potíže, řekl mi to a promluvili jsme si. Nebyly žádné problémy. Jednou jsem mluvil o manželství homosexuálních osob, o tom, že manželství je svátost a že nemůžeme udělit svátost, ale že existuje možnost zajištění majetku prostřednictvím občanského práva, což začalo ve Francii... každá osoba může uzavřít občanský svazek, ne nutně pár. Například staré dámy v důchodu... protože vám to umožní spoustu věcí. Jeden člověk, který si o sobě myslí, že je velký teolog, zašel prostřednictvím přítele papeže Benedikta za ním a podal na mě stížnost. Benedikt se nezalekl, zavolal si čtyři špičkové kardinály teology a řekl: "Vysvětlete mi to!" A oni mu to vysvětlili. A tak příběh skončil. Je to anekdota, která ukazuje, jak se Benedikt choval, když se objevila stížnost. Některé příběhy, které se vyprávějí, že Benedikt byl rozhořčen tím, co nový papež udělal, jsou příběhy z "tiché pošty" (papež pro to používá výraz "čínské příběhy", pozn. red.).Naopak, Benedikta jsem konzultoval, když jsem chtěl učinit některá rozhodnutí. A on souhlasil. Souhlasil. Domnívám se, že Benediktova smrt byla instrumentalizována lidmi, kteří chtějí přivést vodu na svůj mlýn. A ti, kteří instrumentalizují člověka tak dobrého, tak Božího, skoro bych řekl svatého otce Církve, bych řekl, že jsou to lidé neetičtí, jsou to spíše partajníci, ne lidé církve... všude vidíte tendenci dělat z teologických pozic partaje. Tyto věci se zhroutí samy, nebo pokud nepadnou, půjdou dál, jako se to stalo už mnohokrát v dějinách církve. Chtěl jsem jasně říci, kdo byl papež Benedikt, že to nebyl zahořklý člověk. 

ŠESTÁ OTÁZKA

Jorge Barcia Antelo (RNE)

Dobrý den, Vaše Svatosti. Dnes se vracíme ze dvou zemí, které jsou obětí toho, co jste nazval globalizací lhostejnosti. Mluvíte o tom od začátku svého pontifikátu a od své cesty na Lampedusu. Tento týden se svým způsobem kruh uzavírá. Stále přemýšlíte o rozšíření tohoto okruhu, o cestě jinam, o návštěvě dalších zapomenutých zemí? Která místa máte v plánu navštívit? A jak se po této dlouhé a náročné cestě cítíte vy? Cítí se stále silný? Máte pocit, že máte potřebné (dostatečné) zdraví k tomu, abyste se na všechna tato místa vydal?

PAPEŽ FRANTIŠEK

Globalizace lhostejnosti je všude. V zemi se několik lidí zapomnělo podívat na své krajany, spoluobčany, a zahnali je do kouta, aby na ně nemuseli myslet. Uvědomme si, že většina bohatství světa je v rukou menšiny. A tito lidé se nedívají na bídu, jejich srdce se neotevírají, aby pomáhali.  Ohledně cestování: Myslím, že příští rok bude Indie. 23. září letím do Marseille a je možné, že z Marseille poletím do Mongolska, ale zatím to není jisté, je to možné. Další letošní cesty si nevybavuji. Ještě Lisabon. Kritérium: rozhodl jsem se navštívit ty menší země v Evropě. Řeknou: "Ale jel do Francie." Ne, jel jsem do Štrasburku, pojedu do Marseille, ne do Francie. Ty nejmenší, nejmenší. Poznat trochu skryté Evropy, Evropy, která má tolik kultury, ale není známá. Doprovázet země, například Albánii, která byla první, která je zemí, jež trpěla nejkrutější diktaturou v dějinách. Moje volba je tedy následující: pokusit se nepropadnout globalizaci lhostejnosti. (O zdraví, pozn. red.): Víte, že plevel nikdy neumírá. Už to není jako na začátku pontifikátu, to koleno je nepříjemné, ale pomalu se to posouvá, pak se uvidí. Děkuji.

Pro další dva: přidali byste se k dalšímu výletu s papežem?

ARCIBISKUP WELBY

Určitě je to nejlepší letecká společnost, se kterou jsem kdy cestoval! Žertuji, ale byl bych rád, kdyby Svatý otec cítil, že v budoucnu můžeme být přínosem a pomocí, je to vždy obrovská čest.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Rád bych, jediné omezení je, že mi 20. května končí mandát a po mně nastoupí žena, velmi schopná, a jsem si jistý, že by ráda udělala totéž.

(překlad pracovního přepisu)