Kéž se cesty za nadějí nezmění v cestu ke smrti, vyzývá papež po ztroskotání lodi s migranty
Salvatore Cernuzio – korespondent Vatican News v italském Crotone
„Ať se cesty naděje již neproměňují v cesty smrti. Kéž průzračné vody Středozemního moře již nejsou zkrvaveny takovými tragickými událostmi“.
Tato slova s hlubokým zármutkem vyslovil papež František z okna Apoštolského paláce na závěr modlitby Anděl Páně. Při ztroskotáním lodi plující z Turecka v neděli 26. února u italského pobřeží (v lokalitě Steccato di Cutro) zahynulo 71 lidí. Tento počet se bohužel tento týden každým dnem zvyšoval a těla byla nalezena ve vodách u Cutra nebo na březích nedalekých pláží, jako je například pláž Botricello. Včera byla nalezena dvě těla: obě nezletilá, dvouapůlletý chlapec a dvanácti- až třináctiletý chlapec. Dnes ráno moře navrátilo další mrtvé tělo. Utopilo se nejméně 16 nezletilých. Počet pohřešovaných se odhaduje na 25 až 45 osob; 81 přeživších vyplavalo na břeh.
„Modlím se za mnoho obětí ztroskotání, za jejich rodiny a za ty, kteří přežili“.
ujistil papež František a vyjádřil uznání a vděčnost místnímu obyvatelstvu a institucím „za jejich solidaritu a vstřícnost vůči těmto našim bratrům a sestrám“. Poté zopakoval výzvu adresovanou všem, aby se „takové tragédie neopakovaly“.
„Obchodníci s lidmi musí být zastaveni, nesmí nadále nakládat s životy tolika nevinných lidí. Ať se cesty za nadějí již nikdy nezmění v cesty k smrti! Kéž průzračné vody Středozemního moře už nikdy nezalije krev takovýchto dramatických událostí! Kéž nám Pán dá sílu pochopit a plakat“.
Prosil Svatý otec a na několik okamžiků se odmlčel a setrval v tichu se skloněnou hlavou, viditelně dojatý.
Otázkou, kterou se v současné době zabývají různé strany, je repatriace ostatků obětí. Pro ty, kteří tuto možnost mít nebudou, včera zazněla výzva Yassina Laframa, předsedy Svazu islámských komunit Itálie: „Obracím se na starosty měst, která mají islámský hřbitov, aby vyjádřili ochotu přijmout těla obětí ztroskotání, které jsou většinou muslimové. Je naší povinností zajistit těmto obětem naší lhostejnosti důstojný pohřeb a jméno. Jestliže jsme na ně zapomněli, když byli živí, nezapomínejme na ně, když jsou mrtví“.