Papež bude ve Fatimě prosit o mír na Ukrajině a ve světě
ANDREA TORNIELLI - Vatican News
Papež František se podruhé vrací do svatyně Panny Marie ve Fatimě, kde v květnu 1917 tři pastýřské děti - dvě již svaté, třetí na cestě k oltáři - přijaly od Marie poselství týkající se budoucnosti lidstva. Několikahodinová zastávka ve Fatimě, kam dorazí vrtulníkem v sobotu 5. srpna, byla přidána do programu později, protože papežská pouť původně zahrnovala pouze zastávku v Lisabonu na Světových dnech mládeže. František se do slavné mariánské svatyně vypravil již při příležitosti stého výročí zjevení na kanonizaci dvou malých vizionářů Františka a Jacinty Marto v květnu 2017. Skutečnost, že se rozhodl znovu vydat k Panně Marii Fatimské, je významná a v papežových intencích souvisí s tragédií války, která postihuje "mučednickou Ukrajinu" bombardovanou ruskou armádou, ale také s mnoha zapomenutými válkami, které ve světě probíhají.
Jde o gesto římského biskupa, které lze přímo spojit s dalším, které učinil jen něco málo přes měsíc po vypuknutí války, a to se zasvěcením Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, slaveným ve svatopetrském chrámu 25. března 2022. Zasvěcení Ruska si totiž vyžádalo zjevení v poselství fatimským pastýřům. Před šestnácti měsíci se František modlil takto: "Ztratili jsme cestu k míru. Zapomněli jsme na poučení z tragédií minulého století, na oběti milionů lidí, kteří padli ve světových válkách. Nedbáme na závazky, které jsme přijali jako Společenství národů, a zrazujeme sny národů o míru a naděje mladých... Ty, hvězdo moře, nedovol nám ztroskotat ve válečné bouři... Vysvoboď nás od války, uchraň svět před jadernou hrozbou”.
Fatima a papežové
Portugalská zjevení jsou spojena s dějinami papežů 20. století a prolínají se s jejich osobními životopisy. Benedikt XV. se 5. května 1917, v době vrcholící první světové války, rozhodl přidat k tradiční loretánské litanii odříkávané po růženci zvolání "Královno míru, oroduj za nás". O několik dní později, 13. května, došlo k prvnímu zjevení Panny Marie ve Fatimě. Událost, k níž došlo ve stejný den, kdy papež v Sixtinské kapli vysvětil biskupa Eugenia Pacelliho, který se pak stal jeho druhým nástupcem. Poté, co se stal Piem XII., zasvětil Pacelli 31. října 1942 Neposkvrněnému Srdci Panny Marie "národy rozdělené bludem nebo neshodou". Pavel VI. byl v květnu 1967 prvním papežem, který vykonal pouť do Fatimy v Portugalsku žijícím ještě pod režimem diktátora Salazara, aby oslavil 50. výročí zjevení. Několik dní před odjezdem papež Montini vysvětlil: "Duchovním motivem, který chce dát této cestě vlastní smysl, je znovu, pokorněji a živěji se modlit za mír". A ve své homilii ve Fatimě říká: "Lidé, nemyslete na projekty ničení a smrti, na revoluci... myslete na projekty společné útěchy a solidarity. Lidé, myslete na vážnost a velikost této hodiny, která může být rozhodující pro dějiny současných i budoucích generací". Pavel VI. popisuje vážnost historické situace tóny, které nejsou nijak uklidňující: na jedné straně "velký arzenál strašlivě smrtících zbraní" a morální pokrok, který nejde ruku v ruce s vědeckým a technickým pokrokem, na druhé straně stav chudoby a bídy, v němž se nachází "velká část lidstva". "Z tohoto důvodu říkáme, že svět je v nebezpečí. Právě z tohoto důvodu jsme přišli k nohám královny, abychom ji požádali o mír, dar, který může dát pouze Bůh..... Vidíte, jak je zde obraz světa a jeho osudů nesmírný a dramatický".
Krev papeže Wojtyly a Benediktovo poselství
Ale právě s Karolem Wojtylou se příběh Fatimy a poselství pastýřským dětem, které bylo až do roku 2000 drženo v tajnosti, neoddělitelně spojuje s životem Petrova nástupce. Dne 13. května 1981 v 17.17 hodin byl Jan Pavel II. na Svatopetrském náměstí těžce zraněn při atentátu, který spáchal turecký terorista Ali Agca. Polský papež dorazil krvácející a na pokraji smrti na polikliniku Gemelli: své přežití považoval za zázrak a o devatenáct let později konečně zveřejnil třetí část fatimského tajemství, kde je popsáno, jak "biskup v bílém" prochází zničeným městem a nakonec je zabit, přičemž toto vidění přisuzuje sám sobě. Wojtyla během svého dlouhého pontifikátu navštívil portugalskou svatyni třikrát, v roce 1982, v roce 1991 a nakonec ve velkém jubilejním roce 2000. Také jeho nástupce Benedikt XVI. vykonal pouť do Fatimy během své návštěvy Portugalska v roce 2010 a prohlásil: "Klamal by sám sebe, kdo by si myslel, že prorocké poslání Fatimy skončilo". Při té příležitosti se papež Ratzinger na zpátečním letu v odpovědi na otázku jednoho z novinářů vyjádřil také ke krizi zneužívání: "Pokud jde o nové věci, které dnes můžeme v tomto poselství objevit, je to také skutečnost, že nejen zvenčí přicházejí útoky na papeže a církev, ale utrpení církve pochází právě z jejího nitra, z hříchu, který v církvi existuje. I to bylo vždy známo, ale dnes to vidíme v opravdu děsivém světle: že největší pronásledování církve nepřichází od nepřátel zvenčí, ale pramení z hříchu uvnitř církve, a že církev proto hluboce potřebuje znovu se učit pokání".
