Papežův rok 2023

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Byl to rok, v němž František oslavil desáté výročí svého zvolení na papežský stolec. Rok odložených a následně nastoupených cest (Konžská demokratická republika a Jižní Súdán), ale i těch zrušených (Dubaj u příležitosti Cop28); rok zdravotních problémů od hospitalizace po akutní infekční bronchitidu. Rok válek, ať už na Ukrajině, nebo té, která vypukla v souvislosti s teroristickým útokem Hamásu a izraelskou reakcí v Gaze, kdy se množily apely a diplomatické úsilí. Rok první etapy synody o synodalitě s více než 400 účastníky ze všech koutů světa a konzistoře s 21 novými kardinály stejně rozmanitého geografického původu. Byl to také rok procesů: nikdy nekončícího procesu reforem (jednou z nich je nová ústava Městského státu Vatikán); procesů pastorační otevřenosti, jako je dokument Fiducia Supplicans o požehnání „neregulérním" párům, který vzbuzuje protichůdné reakce; i rok soudních procesů, především toho o kontroverzním nákupu nemovitosti v Londýně. Stručně řečeno, tento rok 2023, který se chýlí ke konci, byl pro papeže Františka, který 17. prosince oslavil své osmdesáté sedmé narozeniny, rokem intenzivním a složitým.

Úmrtí Benedikta XVI.

Byl to rok rušný od svých prvních chvil, neboť 31. prosince 2022 zemřel ve věku 95 let emeritní papež Benedikt XVI. Poté, co Jorge Mario Bergoglio upozornil svět na zdravotní stav Josepha Ratzingera a rozloučil se s ním v klášteře Mater Ecclesiae, sloužil 5. ledna pohřební obřady svého předchůdce na Svatopetrském náměstí. Střízlivý obřad za přítomnosti asi 50 000 věřících, kteří vzdali poslední poctu bavorskému papeži, jenž byl poté pohřben v kryptě Vatikánské baziliky.

Cesta do Konžské demokratické republiky a Jižního Súdánu

Jestliže začátek ledna 2023 charakterizoval smutek, konec měsíce naopak poznamenala radost v podobě papežovy cesty do Afriky, kde splnil svůj slib a navštívil Konžskou demokratickou republiku a Jižní Súdán. Cesta byla naplánována na červenec 2022, ale problémy s kolenem papeži cestu do obou zemí znemožnily. Nikdo z místních obyvatel nemluvil o zrušení cesty, ale pouze o jejím odkladu. A skutečně, František se od 31. ledna do 5. února vydal do Kinshasy a poté do Džuby, kde se setkal s tisíci lidmi, kteří aplaudovali jeho výzvám proti korupci, drancování afrického světadílu („Ruce pryč od Afriky, zněla jedna z nejvýznamnějších papežových vět.) a proti válkám, které způsobily smrt, zranění a vysídlení. Dojemné bylo setkání s oběťmi znásilnění a mučení v severním Kiwu na nunciatuře v Kinshase, stejně jako ekumenická modlitba v Džubě, kterou papež sdílel s anglikánským primasem Justinem Welbym a moderátorem Valného shromáždění skotské církve Ianem Greenshieldsem.

Maďarsko

Dodrženým slibem byla také dubnová cesta do Maďarska, které papež navštívil předtím pouze jedno dopoledne na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu v září 2021, než pokračoval na Slovensko. V Budapešti letos strávil František tři dny (28.-30. dubna), setkal se také s několika ukrajinskými uprchlíky. A právě při pohledu na sužovanou Ukrajinu položil z Budapešti mezinárodnímu společenství otázku: Kde je tvůrčí úsilí o mír?

Světové dny mládeže v Lisabonu

Mír jako cíl budoucích generací byl jedním z leitmotivů papežovy cesty do portugalského Lisabonu na 37. Světové dny mládeže, který se konaly od 2. do 6. srpna. Součástí cesty byla i zastávka ve fatimské svatyni. Na tuto velkou světovou akci, která se bude opakovat v roce 2027 v jihokorejském Soulu, přijelo do portugalské metropole jeden a půl milionu mladých lidí. Jednalo se o smršť veřejných i soukromých setkání pro papeže, který při zahájení Světových dnů mládeže pronesl jednu z nejreprezentativnějších vět svého pontifikátu: V církvi je místo pro každého.... Pro každého, pro každého.

Mongolsko 

Ani ne měsíc po Lisabonu byl papež v Mongolsku, asijské zemi sevřené mezi Ruskem a Čínou, zemi Čingischána a domově malého katolického společenství, které se znovu zrodilo uprostřed trosek komunismu a čítá asi 1 700 pokřtěných. Stádce tak malé, že se všichni vešli na jednu fotografii: tu, která byla pořízena před katedrálou svatých Petra a Pavla na konci jednoho z setkání, která cestu zpestřila a učinila ji nezapomenutelnou také díky papežovu gestu, když na konci mše v Ulánbátaru podal ruku emeritnímu a úřadujícímu biskupovi Hongkongu, aby pozdravil čínský lid.

Marseille a zrušená cesta do Dubaje

František měl právě tolik času, aby se zotavil z námahy v Mongolsku, když 22. září nastoupil do dalšího letadla, aby se dostal do Marseille a zúčastnil se Rencontres Méditerranéennes, Středomořské konference na téma migrace. Před občanskými a církevními představiteli zemí omývaných Středozemním mořem přednesl papež Bergoglio dlouhý a výstižný projev, v němž vyzval k účinným řešením, která by zabránila tomu, aby se z Mare Nostrum stalo Mare Mortuum. Silná slova měl a mohl papež pronést i v jiném kontextu (Dubaj) a k jinému aktuálnímu tématu (klimatická krize) během konference Cop28. Let byl připraven, program dokončen a zahrnoval řadu soukromých setkání s hlavami států a vlád. Akutní zánět průdušek však Františka donutil na radu lékařů cestu zrušit.

Zdravotní problémy

V roce 2023 byl papež František dvakrát hospitalizován v nemocnici Gemelli: poprvé v březnu kvůli infekčnímu zánětu průdušek, který vyžadoval léčbu antibiotiky, podruhé v květnu až červnu kvůli laparotomii a plastické operaci břišní stěny s protézou. První pobyt trval krátce, druhý trval asi deset dní. Papež byl propuštěn 16. června a téměř okamžitě se vrátil k plné aktivitě. Další zkouškou byla akutní bronchitida, která papeže postihla na konci listopadu a donutila ho zrušit a pozměnit veřejný i soukromý program.

Zármutek nad válkami a diplomatické poslání kardinála Zuppiho

Válka, všechny války, počínaje tou na Ukrajině a konče tou, která vypukla ve Svaté zemi, byly křížem tohoto roku. Roku, který si budeme pamatovat také díky misi kardinála Mattea Zuppiho, předsedy Italské biskupské konference, papežova vyslance pro zmírnění napětí na Ukrajině. Mise byla rozdělena do čtyř etap (Kyjev, 5.-6. června; Moskva, 28.-29. června; Washington, 17.-19. července; Peking, 13.-15. září) a Zuppi vedl dialog s politickými a církevními představiteli těchto čtyř zemí, zejména o otázce ukrajinských dětí násilně odvlečených do Ruska. Byla to jediná otázka, v níž Svatý stolec požádal o pomoc sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého 13. května po několika telefonických rozhovorech (poslední se uskutečnil 28. prosince) papež přijal na 40 minut ve Vatikánu. Na ukrajinské frontě papežova přítomnost působila také díky zasílání léků, potravin a pomoci a četným cestám kardinála Konrada Krajewského do oblastí zraněných konfliktem. Krajewski byl o letošních Vánocích také papežovým zástupcem v Jeruzalémě, kam byl vyslán, aby přinesl duchovní i materiální povzbuzení římského biskupa křesťanům v Betlémě a na dálku i zmasakrovanému obyvatelstvu Gazy.

Výzvy k mírovému řešení v Izraeli a Palestině

Vypuknutí konfliktu na Blízkém východě po brutálním útoku teroristů Hamásu na Izrael dne 7. října si vynutilo přehodnocení nových způsobů intervence za mírové řešení. Papež ze své strany od prvního okamžiku opakoval, jaké by byly cesty ze spirály násilí: propuštění izraelských rukojmích a okamžité příměří. Sám František se po telefonátech s Bidenem, Abbásem a Erdoganem setkal 22. listopadu s rodinami rukojmích a také s příbuznými lidí trpících následky bombardování v Pásmu Gazy, kde je obětí zatím více než 20 tisíc. Toto gesto, stejně jako papežova slova o tom, že to, co nyní ve Svaté zemi zažíváme, je terorismus, vyvolalo kritiku a polemiku zejména ze strany představitelů židovského světa. Stejně jako v případě Ruska a Ukrajiny papež František zachovává onen princip rovnocenné blízkosti, který byl vždy stylem vatikánské diplomacie, jak nedávno řekl kardinál Parolin, a který nespadá do politických kategorií, ale do hlavního poslání Petrova nástupce: být nablízku těm, kdo trpí, a to bez rozdílu.

Synoda o synodalitě

Válka na Blízkém východě vypukla v době, kdy se ve Vatikánu po celý říjen konala synoda o synodalitě, která byla vyvrcholením tříleté cesty, jež začala zdola, z diecézí pěti kontinentů, a byla prvním zasedáním shromáždění, v němž chce František pokračovat v roce 2024. Synoda, které předcházelo zveřejnění papežových odpovědí na dubia pěti kardinálů k doktrinálním otázkám, byla zahájena 4. října a zúčastnilo se jí 464 kardinálů, biskupů, řeholníků a řeholnic, misionářů, laiků a laiček. Synodní otcové a matky, usazení u kruhových stolů, nabízeli podněty k zamyšlení a odpovědi na potřeby a přání církví po celém světě v tématech, jako je role laiků a žen, služba biskupů, kněžství, digitální misie, ekumenismus, zneužívání. Vše se spojilo v závěrečné zprávě, o níž se hlasovalo a která byla zveřejněna 28. října.

Laudate Deum a další dokumenty

V roce, který se vyznačoval novými jmenováními kardinálů a v římské kurii, obnovou Rady kardinálů, tzv. C9, povýšením či přerozdělením funkcí, je třeba si povšimnout také několika dokumentů. Především zmiňme apoštolskou exhortaci Laudate Deum, pokračování Laudato si', kterou papež znovu pozvedl hlas proti ekologické krizi (4. října); dále apoštolskou exhortaci C'est la confiance ke 150. výročí narození svaté Terezie z Lisieux (15. října); a konečně apoštolský list Sublimitas et miseria hominis věnovaný dílu filozofa a teologa Blaise Pascala ke čtyřstému výročí jeho narození (19. června).

Několik dalších dokumentů zveřejněných v roce 2023 zpečetilo důležité milníky reformního procesu zahájeného od počátku pontifikátu. Mezi nimi vyniká Základní zákon vydaný 13. května, kterým papež reformoval ústavu Vatikánského městského státu, jež nahradila ústavu z roku 2000, aby se mezinárodní závazky přijaté Svatým stolcem staly funkčními. Dne 6. ledna papež vydal apoštolskou konstituci In Ecclesiarum Communione, která reorganizuje římský vikariát. V průběhu roku následovaly dekrety, reskripty a Motu propria, včetně novely vatikánské trestní legislativy a soudního systému (12. dubna).

Fiducia Supplicans

Pokud jde o dokumenty, samostatnou zmínku si zaslouží ty, které v listopadu a prosinci vydalo Dikasterium pro nauku víry, nyní vedené argentinským kardinálem Victorem Manuelem Fernándezem, v reakci na dotazy biskupů či kardinálů. Jedná se o několik témat: možnost přijmout křest pro transsexuály stejně jako pro děti homosexuálních párů, i když se narodí z náhradní dělohy; zákaz vstupu katolíků do svobodného zednářství; ukládání popela zemřelých; podpora svobodných matek v přístupu ke svátostem. Na druhé straně dokumentem vysoké doktrinální hodnoty, zveřejněným 18. prosince, je Fiducia supplicans, který otevírá možnost žehnat neregulérním párům, avšak mimo jakoukoli ritualizaci a napodobování manželství. Ačkoli byl dokument v různých diecézích široce přijat, vyvolal záporné reakce některých episkopátů.

Procesy

Rok 2023 si budeme pamatovat také jako rok, v němž byl uzavřen dlouhý a složitý soudní proces o hospodaření s prostředky Svatého stolce, který skončil po 86 jednáních 16. prosince rozsudkem prvního stupně v délce 37 let pro devět obžalovaných. V lednu, respektive v květnu, pak byl u vatikánského soudu zahájen občanskoprávní proces s bývalým generálním auditorem Liberem Milonem a proces týkající se hospodaření s financemi sboru Sixtinské kaple. Co se týče soudních procesů, 27. října František rozhodl o zrušení promlčecí lhůty a umožnil tak soudní proces s bývalým jezuitou a známým umělcem Markem Rupnikem, obviněným několika řeholnicemi z psychického a sexuálního zneužívání.

Výhled do roku 2024

Pokud jde o rok 2024, budoucí závazky odhalil sám papež v některých z mnoha rozhovorů, které letos poskytl. Několikrát papež Bergoglio hovořil o možnosti cesty do rodné Argentiny, od listopadu pod vedením nového prezidenta Javiera Milei. Zopakoval to také v nedávném rozhovoru pro mexickou televizi N+, kde hovořil o možných cestách do Belgie a Polynésie. Již dříve naznačil cestu do Kosova. Zatímco se čeká na potvrzení mezinárodních přesunů, bude se papež příští rok nadále pohybovat v rámci Říma a pokračovat v setkáních s kněžími v různých farnostech, počínaje těmi na předměstích, jak již učinil v minulých měsících ve čtvrtích Primavalle, Villa Verde a Acilia. Na rok 2024 je rovněž naplánována návštěva Verony 18. května a Jubileum 2025, na které probíhají přípravy. Již se uskutečnila dvě bilaterální setkání mezi Svatým stolcem a italskou vládou.