Papež diplomatům ve Vatikánu: "Mír je zodpovědnost nás všech"

Linda Bordoni - Vatican news

"Blahoslavení tvůrci pokoje," připomněl papež František, když ve Vatikánu přivítal rozšířenou "diplomatickou rodinu" a poděkoval velvyslancům za jejich úsilí o pěstování dobrých vztahů mezi Svatým stolcem a jejich zeměmi.

A vzápětí se zaměřil na ústřední téma své promluvy - mír -, který je podle jeho slov především Božím darem, neboť je to On, kdo nám zanechal svůj pokoj. "Je to však také odpovědnost, která leží na nás všech," dodal.

Papež vyjádřil hluboké znepokojení nad eskalací konfliktů ve světě, současný stav označil za "třetí světovou válku vedenou po částech" a otevřeně se věnoval konkrétním geopolitickým krizím.

Izrael a Palestina

Svatý otec připomněl probíhající válku mezi Izraelem a Hamásem a odsoudil útok na Izraelce ze 7. října.

"Obnovuji své odsouzení tohoto činu a každého případu terorismu a extremismu. Tímto způsobem se spory mezi národy neřeší, tyto spory se pouze zhoršují a způsobují utrpení všem," řekl.

A odsuzujíc následnou vojenskou reakci na tento čin, která vedla k plnohodnotné válce v Gaze - kde bylo zabito více než 22 000 lidí a miliony byly zraněny a vysídleny -, papež vyjádřil lítost nad tím, že "vyvolala silnou izraelskou vojenskou reakci v Gaze, která vedla ke smrti desítek tisíc Palestinců, především civilistů, včetně mnoha mladých lidí a dětí, a způsobila mimořádně vážnou humanitární krizi a nepředstavitelné utrpení".

Vyzval proto k okamžitému příměří, propuštění rukojmích a přístupu k humanitární pomoci pro palestinský lid.

Zopakoval také svou podporu řešení "dvou států", jakož i "mezinárodně zaručeného zvláštního statusu pro město Jeruzalém, směřujícího k trvalému míru a bezpečnosti".

Sýrie, Libanon, Myanmar

Papež vyjádřil znepokojení nad destabilizující situací v celém regionu, který je zjevně narušen současným konfliktem v Gaze.

Pozornost obrátil zejména k obyvatelům Sýrie, kteří "žijí v situaci ekonomické a politické nestability, kterou ještě zhoršilo loňské únorové zemětřesení".

Vyzval mezinárodní společenství, aby "podpořilo zúčastněné strany v konstruktivním a seriózním dialogu a v hledání nových řešení, aby syrský lid již nemusel trpět v důsledku mezinárodních sankcí".

Papež vyjádřil "hlubokou lítost nad miliony syrských uprchlíků, kteří se stále nacházejí v sousedních zemích, jako je Jordánsko a Libanon", a neopomněl zmínit ani těžkou situaci Rohingů v Myanmaru, přičemž prosil, aby "bylo vynaloženo veškeré úsilí, které by této zemi poskytlo naději a jejím mladým lidem důstojnou budoucnost (...), přičemž by neměla být opomenuta humanitární nouze, kterou Rohingové nadále prožívají".

Rusko a Ukrajina, Arménie a Ázerbájdžán

Papež zopakoval svůj pohled na třetí světovou válku vedenou po částech a připomněl téměř dva roky trvající rozsáhlou válku vedenou Ruskem proti Ukrajině, která má za následek "velké množství obětí a masivní destrukci", a situaci na jižním Kavkaze mezi Arménií a Ázerbájdžánem s dramatickou situací uprchlíků.

V obou případech vyzval k jednání při respektování mezinárodního práva a náboženské rozmanitosti.

Pozornost věnovaná Africe

Papež František se zabýval humanitárními krizemi v subsaharské Africe, včetně dopadů terorismu, politické nestability a klimatických změn. Vyzval k serióznímu úsilí při provádění dohod, jako je Pretorijská dohoda, o řešení konfliktů v Tigraji a zasazoval se o řešení napětí v Etiopii a v oblasti Afrického rohu.

V jeho zorném poli byla také válka v Súdánu a její dalekosáhlé důsledky pro miliony vysídlených lidí, stejně jako osud uprchlíků v Kamerunu, Mosambiku, Demokratické republice Kongo a Jižním Súdánu.

Výzvy v Amerikách

Papež sice uznal, že v Severní a Jižní Americe neprobíhají otevřené války, nicméně upozornil na vážné napětí mezi několika zeměmi Latinské Ameriky, například Venezuelou a Guyanou, a vyjádřil obavy z politické polarizace, která ovlivňuje demokratické instituce v místech, jako je Peru a Nikaragua.

"Situace v Nikaragui zůstává znepokojivá: vleklé krize s bolestnými důsledky pro celou nikaragujskou společnost a zejména pro katolickou církev," řekl a potvrdil závazek Svatého stolce podporovat "ohleduplný diplomatický dialog ve prospěch katolíků i všech obyvatel".

Rozervaný svět a lidské tváře války

Pokračujíc v vykreslování živého obrazu stále více rozervaného světa, v němž miliony lidí trpí v důsledku válečných konfliktů, a podrobně popisujíc lidské tváře, které se skrývají za statistikami, papež František odsoudil porušování mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že závažná porušení jsou válečnými zločiny, které vyžadují nejen odhalení, ale také prevenci.

S poukazem na to, že moderní válka se již neodehrává pouze na jasně vymezených bojištích, papež vyjádřil politování nad tím, že v "kontextu, kdy se zdá, že se již nerespektuje rozdíl mezi vojenskými a civilními cíli, neexistuje konflikt, který by neskončil nějakým způsobem nerozlišujícím zásahem proti civilnímu obyvatelstvu". 

"Události na Ukrajině a v Gaze jsou toho jasným důkazem," řekl.   

Odzbrojení a globální bezpečnost

Papež František zdůraznil potřebu odzbrojení a tvrdil, že zbraně nemají odstrašující hodnotu, ale spíše podporují jejich používání.

"Kolik životů by se dalo zachránit s prostředky, které jsou dnes nesprávně směřovány do zbrojení?" zeptal se a zároveň zopakoval svůj návrh "investovat tyto prostředky do úsilí o skutečnou globální bezpečnost", neboť lidstvo by mělo usilovat o odstranění hlavních příčin konfliktů.

"Výzvy naší doby přesahují hranice, jak vidíme na různých krizích - potravinové, environmentální, ekonomické a zdravotní -, které poznamenaly začátek století. Zde znovu opakuji svůj návrh, aby byl zřízen globální fond, který by konečně odstranil hlad a podpořil udržitelný rozvoj celé planety," řekl.

Ekologická krize a změna klimatu

Další základní příčinou konfliktů, kterou papež neopomněl zmínit, je klimatická krize, která "vyžaduje stále naléhavější reakci a plné zapojení všech, včetně mezinárodního společenství jako celku".

Vyjádřil naději, že dohoda přijatá v Dubaji na klimatickém summitu OSN může vést k "rozhodujícímu urychlení ekologické transformace".

Migrace a středomořská krize

Projev poskytl papeži příležitost vyzvat k respektu a ochraně těch, kteří jsou nuceni opustit svou zemi.

Tváří v tvář tomu, co je vnímáno jako "invaze", vyjádřil politování nad tím, že "můžeme snadno skončit se zavřeným srdcem".

"Rychle zapomínáme, že máme co do činění s lidmi s tvářemi a jmény, a přehlížíme specifické poslání tohoto 'našeho moře' (mare nostrum) nebýt hrobem, ale místem setkávání a vzájemného obohacování mezi jednotlivci, národy a kulturami," řekl. 

Svatý otec proto apeloval na vyvážený přístup, který by reguloval migraci a zároveň respektoval práva a důstojnost jednotlivců, a vyzval ke změně pohledu na Středozemní moře, které si představuje spíše jako "laboratoř míru", kde budou migranti vítáni, chráněni, podporováni a integrováni, než jako hřbitov.

"Stejně tak musíme trvat na právu lidí zůstat ve své vlasti a na odpovídající potřebě vytvořit podmínky pro účinné uplatňování tohoto práva," řekl.

Vzdělávání, lidská práva, dialog

Na závěr dlouhého a mimořádně výstižného projevu papež František poukázal na vzdělání jako na prostředek investice do budoucnosti, zejména v souvislosti s etickým využíváním nových technologií.

Hovořil o potřebě etického a odpovědného technologického rozvoje a zdůraznil přesažný význam lidských práv.

Odsoudil trendy, které vedou k ideologické kolonizaci a šíření "kultury smrti" v některých částech světa, apeloval na úctu k životu, počínaje nenarozeným dítětem, a kritizoval praktiky, jako je surogátní mateřství, jako porušování lidské důstojnosti.

"Lidský život je třeba chránit a bránit v každém okamžiku jeho existence; přesto s lítostí konstatuji, že zejména na Západě se stále šíří kultura smrti, která ve jménu falešného soucitu odhazuje děti, staré a nemocné lidi."

Nakonec papež František vyzdvihl úlohu dialogu, a to zejména mezináboženského dialogu jako klíčového prvku v úsilí o mír.

"Cesta k míru vede také přes mezináboženský dialog, který přede vším ostatním vyžaduje ochranu náboženské svobody a respekt k menšinám," řekl a vyjádřil politování nad tím, že "stále více zemí přijímá modely centralizované kontroly náboženské svobody, zejména prostřednictvím masivního využívání technologií".

Vyzval k respektování menšinových náboženských společenství, kterým podle něj "v některých případech hrozí zánik v důsledku kombinace terorismu, útoků na jejich kulturní dědictví a rafinovanějších opatření, jako je šíření zákonů proti konverzím, manipulace s volebními pravidly a finanční omezení".

Papež zopakoval, že odsuzuje všechny projevy antisemitismu a rostoucí diskriminaci křesťanů na celém světě.

Svatý rok

Na závěr svého projevu papež přítomným připomněl, že se církev připravuje na Jubileum, Svatý rok, který začne o příštích Vánocích. 

"Dnes, možná více než kdy jindy," řekl, "potřebujeme Svatý rok", období milosti, které nám umožní zakusit Boží milosrdenství a dar jeho pokoje.

Uprostřed mnoha příčin utrpení, které vedou k pocitu beznaděje nejen u přímo postižených, ale v celé naší společnosti, řekl papež, uprostřed těžkostí, které zažívají mladí lidé, "kteří se místo snění o lepší budoucnosti často cítí bezmocní a frustrovaní", a na pozadí sklíčenosti tohoto světa, která jako by se spíše rozšiřovala, než aby ustupovala, "je Jubileum zvěstováním, že Bůh svůj lid nikdy neopouští a neustále nechává otevřené dveře do svého království".