Papež katolickým univerzitám: Vaší identitou není konfesionalita, ale humanismus
Jana Gruberová – Vatican News
„Chtěl bych vám poděkovat za toto setkání, za dobro, které naše katolické univerzity konají“, pokračoval František ještě spatra a poznamenal, že specifickou identitu katolickým univerzitám nepropůjčuje konfesionalita, což je jeden aspekt, ale nikoli jediným nýbrž zcela zřejmý humanismu. „Humanismus, který dává pochopit, že člověk má hodnoty a že je třeba je respektovat: to je možná to nejkrásnější a největší na vašich univerzitách. Děkuji vám mnohokrát“.
Namísto lhostejnosti, polarizace a konfliktů globalizovat naději, jednotu a soulad
V době velké roztříštěnosti musíme mít odvahu jít proti proudu a místo lhostejnosti, polarizace a konfliktů globalizovat naději, jednotu a soulad, píše papež František v předaném textu. Dnes jsou na světě téměř dva tisíce katolických univerzit, připomíná František a vybízí přítomné ke spolupráci: „Představte si, jaký potenciál by mohla rozvinout účinnější a operativnější spolupráce, která by posílila systém katolických univerzit“.
Podle papeže je nezbytné, aby katolické univerzity hrály vedoucí úlohu při budování kultury míru, a to v mnoha jejích rozměrech, které je třeba řešit interdisciplinárně. „V době, kdy se i ze vzdělání bohužel stává byznys a velké ekonomické fondy bez tváře investují do škol a univerzit jako někdo do burzy, musí církevní instituce ukázat, že mají jinou povahu a pohybují se podle jiné logiky“, varuje František: „Vzdělávací projekt není založen jen na dokonalém programu, na efektivním vybavení nebo na dobrém obchodním managementu. Na univerzitě musí pulzovat větší vášeň, je třeba vidět společné hledání pravdy, horizont smyslu, a to vše prožívané ve společenství poznání, kde se velkorysosti lásky dotýkáme takříkajíc vlastní rukou“.
Nutno myslet na umělou inteligenci, ale také na inteligenci duchovní
„Zachovejte si intenzitu první lásky! Ať katolické univerzity nenahrazují touhu funkcionalismem nebo byrokracií“. Papež dále ve svém projevu připraveném na audienci pro delegaci Mezinárodní federace katolických univerzit cituje Hannah Arendtovou, která se podrobně zabývala pojmem lásky u svatého Augustina, definovaným slovem appetitus, chápaným jako sklon, touha, tíhnutí k něčemu. „Nestačí udělovat akademické tituly: je třeba v každém člověku probudit a uchovat touhu být“, vyvozuje František a pokračuje: „Nestačí modelovat konkurenční kariéry: je třeba podporovat objevování plodných povolání, inspirovat cesty autentického života a integrovat přínos každého člověka do tvůrčí dynamiky společenství. Jistě je třeba myslet na umělou inteligenci, ale také na inteligenci duchovní, bez níž člověk zůstává sám sobě cizí. Univerzita je příliš důležitým zdrojem, než abychom žili pouze 'v souladu s dobou' a odkládali odpovědnost, kterou představují velké lidské potřeby a sny mladých lidí“.
Neutralita je iluzí: katolická univerzita činí evangelijní rozhodnutí
Řízení našich univerzit nemůžeme svěřit strachu; a ten je bohužel častější, než si myslíme, poznamenává dále papež František v předaném poselství a cituje „Malou bajku“ Franze Kafky, aby upozornil na pokušení uzavřenosti za těsnými zdmi, v bezpečné sociální bublině, či snaze vyhýbat se rizikům nebo kulturním výzvám, obracet se zády ke složitosti reality. Může se to zdát jako nejspolehlivější cesta, ale je to pouhá iluze, vysvětluje papež: „Strach pohlcuje duši. Nikdy neobklopujte univerzitu zdmi strachu. Nedovolte, aby katolická univerzita kopírovala typické zdi společností, v nichž žijeme: zdi nerovnosti, odlidštění, nesnášenlivosti a lhostejnosti, tolika modelů, které se snaží posilovat individualismus a neinvestují do bratrství“. Univerzita, která se chrání zdmi strachu, může dosáhnout prestižní, uznávané a oceňované úrovně a obsadit první místa v žebříčcích akademické produkce, připouští papež, avšak dodává: „Ale jak řekl myslitel Miguel de Unamuno, 'vědění pro vědění: to je nelidské'. Musíme se ustavičně ptát sami sebe: k čemu je naše věda? Jaký transformační potenciál mají znalosti, které produkujeme? Čemu a komu sloužíme?“. Jinými slovy, pro papeže Františka je neutralita iluzí: katolická univerzita musí činit rozhodnutí, která zrcadlí evangelium. Má zaujmout evangelijní postoj a dát ho najevo svými činy, špinit si ruce evangelijním způsobem při proměně světa a ve službě člověku.
