Papež o umělé inteligenci: Prospívá, když se neužívá jako smrtící nástroj
Jana Gruberová – Vatican News
Jak papež František poznamenal v úvodu audience, nevelké italské obce, zejména ty, které jsou součástí tzv. vnitrozemských oblastí, jichž je většina, jsou často opomíjeny a nacházejí se ve stavu marginality. Občané, kteří je obývají, tedy značná část obyvatelstva, trpí velkými rozdíly v možnostech, a to zůstává zdrojem nerovnosti. Příčinou těchto rozdílů je skutečnost, že je příliš nákladné nabídnout těmto územím stejnou dotaci zdrojů jako ostatním oblastem země.
Vylidňování okrajových území je příkladem kultury odpisu
„Vidíme zde konkrétní příklad kultury odpisu: vyřazuje se vše, co není užitečné pro zisk. To vyvolává začarovaný kruh: nedostatek příležitostí často nutí nejpodnikavější část obyvatelstva k odchodu, a tím se okrajová území stávají stále méně zajímavá, stále více opuštěná sama pro sebe. Ti, kteří zůstávají, jsou především starší lidé a ti, kteří nejhůře hledají alternativy. V důsledku toho v těchto územích roste potřeba zásahů sociálního státu, zatímco zdrojů, které by na ni mohly reagovat, ubývá“.
Tato dynamika má ještě jeden aspekt, pokračoval papež. Právě ve vnitrozemských, okrajových oblastech se nachází většina přírodního dědictví: mají tedy strategický význam z hlediska životního prostředí. Postupující vylidňování však ztěžuje péči o půdu, kterou obyvatelé těchto oblastí vždy vykonávali.
„Opuštěná území se tak oslabují a jejich narušení se stává příčinou katastrof a mimořádných událostí, zejména dnes při stále častějších extrémních jevech: například přívalových deštích, povodních a sesuvech půdy, suchu a požárech, větrných smrštích a podobně. Při pohledu na tato území se nám potvrzuje skutečnost, že naslouchat volání země znamená naslouchat volání chudých a zavržených a naopak: v křehkosti lidí a životního prostředí poznáváme, že všechno spolu souvisí, všechno je propojeno, a že hledání řešení vyžaduje společné čtení jevů, které jsou často považovány za oddělené. Vše je propojeno“.
Obnovit formy vzájemnosti a vztah k životnímu prostředí z hlediska péče
V sázce je něco většího než kvalita života a péče o území, vyzdvihl papež.
„Od nepaměti, a dokonce i dnes, jsou to právě okrajové oblasti, které se mohou stát laboratořemi sociálních inovací, přičemž vycházíme z perspektivy, která nám umožňuje vidět dynamiku společnosti jiným způsobem a objevovat příležitosti tam, kde jiní vidí pouze omezení, nebo zdroje v tom, co jiní považují za plýtvání. Inovativní sociální postupy, které znovu objevují formy vzájemnosti a reciprocity a přetvářejí vztah k životnímu prostředí v klíči péče, od nových forem zemědělství až po zkušenosti s komunitním blahobytem, si žádají uznání a podporu, aby bylo možné rozvíjet alternativní paradigma ve prospěch všech“.
Využívat umělou inteligenci v logice péče
Nedostatek zdrojů v okrajových oblastech zvyšuje ochotu lidí spolupracovat na tom, co se jeví jako společné dobro; vzniká tak příležitost otevřít místa participace a podpořit obnovu demokracie v jejím podstatném smyslu.
„Dalším slibným směrem jsou nové technologie, zejména využívání různých forem umělé inteligence. Zjišťujeme, jak mocně se mohou ukázat jako nástroje smrti. Můžeme si představit, jak prospěšná by tato moc mohla být, kdyby se nevyužívala k ničení, ale v logice péče: péče o osoby, péče o komunity, péče o území a péče o společný domov“.
V závěru se papež František zmínil o problému nízké porodnosti, který vede k již zmíněné „kultuře vylidňování“. Označil jej za vážnou otázku, na které závisí budoucí přežití.