Papež vatikanistům: Říkejte pravdu, ale bez zbytečného křiku

Salvatore Cernuzio - Vatican News

Atmosféra byla důvěrná, jakou se podařilo vytvořit během více než 40 papežských cest. V Klementinském sále jsou jeho "společníci na cestách", novináři, které poznal jménem a kterým děkuje za profesionalitu při práci s typem informací, které by nikdy neměly být deformovány podle politických nebo infozábavních schémat, a kterým také děkuje za jejich "delikátnost" při řešení skandálů, které zasáhly církev. Papež František se setkává s organizací AIGAV (Mezinárodní asociace novinářů akreditovaných ve Vatikánu): pro někoho sdružení, pro jiného jakýsi svaz vatikánských novinářů, jistě užitečný orgán pro ty, kdo sledují činnost Svatého stolce a katolických institucí, zejména pro mnohé zpravodaje, kteří se k tomuto typu informací dostávají poprvé.

Povolání novinářů

V současné době má AIGAV 250 členů, mezi nimiž jsou reportéři, operátoři, fotografové a producenti. Je to "společenství, které spojuje poslání", říká papež 150 přijatým na audienci v čele s předsedou - mladým zpravodajem listu La Croix Loup Besmondem de Senneville - kolem osmé hodiny ranní. "Promiňte, řekli mi, že jsem vás donutil vstát moc brzy!" Papež žertuje a hned vyjadřuje uznání za projevenou "vášeň", "lásku" k tomu, o čem se píše, "únavu", zejména ze strany těch, kteří sledují nejen Vatikán, ale i Itálii, jižní Evropu, Středomoří i země původu.

Být novinářem je povolání, trochu podobné povolání lékaře, který se rozhodl milovat lidstvo tím, že léčí jeho nemoci. Stejně tak se svým způsobem chová novinář, který se rozhodl dotýkat se ran společnosti a světa.

Nepodléhat povrchnosti, stereotypům a politickým názorům

Po vatikanistovi se žádá, aby vyvinul mimořádné úsilí, které, jak zdůrazňuje Jorge Mario Bergoglio, spočívá v tom, aby si zachoval "pohled, který umí vidět za zdání", který se nechce "sklonit před povrchností stereotypů a předpřipravených vzorců informačních show", které "před obtížným hledáním pravdy dávají přednost snadnému katalogizování faktů a myšlenek podle předem daných schémat".

V mediálním prostředí, říká František, musí vatikanista "vzdorovat přirozenému puzení masové komunikace manipulovat obrazem církve, stejně jako a více než jakýmkoli jiným  obrazem lidstva".

Média totiž mají tendenci deformovat náboženské zprávy. Deformují je jak v rejstříku vysokém či ideologickém, tak v rejstříku nízkém či spektakulárním. Celkově tak dochází k dvojí deformaci obrazu církve: první rejstřík má tendenci vnucovat jí politický ráz, druhý má tendenci odsouvat ji do roviny lehkého zpravodajství.

Založení práce na skále pravdy, a ne na tlachání a ideologiích

"Není to snadné, ale v tom spočívá velikost vatikanisty, jemnost duše, která se přidává k novinářské zručnosti," poznamenal papež. "Krása vaší práce kolem Petra spočívá v tom, že ji zakládáte na pevné skále odpovědnosti v pravdě, nikoli na nestabilním písku žvanění a ideologických výkladů; což spočívá v tom, že nezakrýváte skutečnost ani její bídu, neoslazujete napětí, ale zároveň neděláte zbytečný křik, ale snažíte se postihnout to podstatné, a to ve světle podstaty církve." To je něco, co je dobré pro Boží lid, pro prosté lidi, pro církev samotnou.

Rada vatikánského historika

Když se papež ještě pozastavil u nelehkého poslání vatikanisty "budovat mosty poznání a komunikace" namísto "brázd rozdělení a nedůvěry", vypůjčil si slova jednoho děkana a referenčního bodu pro společenství vatikanistů, Luigiho Accattoliho, historika, reportéra a sloupkaře pro "vatikánské záležitosti" listu Corriere della Sera, který se nedávno dožil 80 let, z nichž mnohé strávil na cestách po stopách papežů.

František doslova cituje Accattoliho slova z předmluvy k jedné knize, když jeho práci označil za "práci rychlou až nemilosrdnou, dvojnásob nepříjemnou, je-li aplikována na tak vysoké téma, jako je církev, kterou komerční média nevyhnutelně staví na úroveň svého trhu". Accattoli uvedl, že se za mnoho let vatikanismu "naučil umění vyhledávat a vyprávět životní příběhy" a "naučil se pokoře". Pro papeže je to "krásné povzbuzení: milovat člověka, učit se pokoře".

Slova Pavla VI.

Tato slova v něčem připomínají slova nově zvoleného Pavla VI. který v měsících před pokračováním koncilu vyzval novináře, kteří sledují vatikánské záležitosti, aby se "ponořili do podstaty a ducha skutečností, jimž zasvětili svou službu" a neřídili se "kritérii, která třídí věci církve podle profánních a politických kategorií", ale brali v úvahu "náboženské a morální cíle" a "charakteristické duchovní vlastnosti" církve.

"Delikátnost" ve skandálech

Papež v této souvislosti poděkoval vatikanistům za "delikátnost, s níž tak často hovoří o skandálech církve", přičemž se odvolával na úctu k obětem a "mlčení" plné studu - zdravého studu - o nejskandálnějších detailech.

"Děkuji vám, děkuji vám za tento postoj, když musíte mluvit o skandálech."

Stálost a trpělivost

Papež je podle svých slov také vděčný za "stálost a trpělivost" mnoha novinářů, kteří den za dnem sledují zprávy přicházející od Svatého stolce a z církve, o nichž je někdy třeba informovat - jak je přirozené při této práci - náhle, pozdě v noci nebo o víkendech. V této souvislosti František požádal "o omluvu za chvíle, kdy vás zprávy, které se mě různým způsobem týkají, odváděly od vašich rodin, od hraní si s dětmi" a také "od času, který můžete trávit se svými manžely nebo manželkami".

To je velmi důležité, vždy se ptám rodičů, když se u mě zpovídají: "Hrajete si se svými dětmi?" Je to jedna z věcí, které musí otec a matka dělat, vždy si hrát se svými dětmi.