Papež: Ve stále virtuálnějším světě pečujme o druhé konkrétními činy
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní evangelium nám představuje uzdravení malomocného (srov. Mk 1,40-45). Nemocnému, který ho o to prosí, Ježíš odpovídá: "Chci, buď očištěn!" (v. 41). Vyslovuje velmi jednoduchou větu, kterou ihned uvádí do praxe. A skutečně, "okamžitě malomocenství zmizelo a on byl uzdraven" (v. 42). To je Ježíšův styl jednání s trpícími: málo slov a konkrétní skutky.
Mnohokrát v evangeliu vidíme, že se takto chová k těm, kdo trpí: k hluchoněmým (srov. Mk 7,31-37), ochrnutým (srov. Mk 2,1-12) a mnoha dalším potřebným (srov. Mk 5). Dělá to tak vždy. Mluví málo a po slovech ihned následují činy: sklání se, bere za ruce, uzdravuje. Nezdržuje se řečmi ani výslechy, tím méně pietismem a sentimentalitou. Spíše projevuje jemnou skromnost toho, kdo pozorně naslouchá a starostlivě jedná, pokud možno bez toho, aby byl nápadný.
Je to nádherný způsob lásky a jak je dobré, abychom si jej představovali a osvojili! Zamysleme se také nad tím, kdy potkáváme lidi, kteří se takto chovají: střízliví ve slovech, ale velkorysí v jednání; ne ochotní se předvádět, ale připravení být nápomocní; účinně pomáhající, protože jsou ochotní naslouchat. Přátele, kterým člověk může říci: "Můžeš mě vyslechnout?" "Můžeš mi pomoci?", s jistotou, že uslyší odpověď, téměř ve smyslu Ježíšových slov: "Ano, chci, jsem tu pro tebe, abych ti pomohl!". Tato konkrétnost je o to důležitější ve světě, jako je ten náš, v němž se zdá, že se prosazuje prchavá virtualita vztahů.
Naslouchejme raději tomu, jak nás provokuje Boží slovo: "Je-li bratr nebo sestra nahý a nemá dostatek denního pokrmu a někdo z vás mu řekne: 'Jdi v pokoji, zahřej se a nasyť', ale nedá mu to, co potřebuje k tělu, k čemu je to dobré?" (Jk 2,15-16). To říká apoštol Jakub. Láska potřebuje konkrétnost, láska potřebuje přítomnost, láska potřebuje setkání, láska potřebuje darovaný čas a prostor: nelze ji redukovat na hezká slova, obrázky na displeji, selfie momentky nebo uspěchané zprávy. Jsou to užitečné nástroje, které mohou pomoci, ale k lásce nestačí, nemohou nahradit konkrétní přítomnost.
Ptejme se dnes sami sebe: Umím naslouchat lidem, jsem k dispozici jejich dobrým prosbám? Nebo se vymlouvám, otálím, schovávám se za abstraktní a zbytečná slova? Konkrétně: kdy jsem naposledy šel navštívit osamělého nebo nemocného člověka - každý ať si odpoví ve svém srdci - nebo kdy jsem naposledy změnil své plány, abych vyhověl potřebám těch, kteří mě žádají o pomoc?
Maria, starostlivá v péči, pomoz nám být v lásce ochotní a konkrétní.
