PODCAST - Papež: Svatí, svědkové cest světla možných i pro nás
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den a hezký svátek!
Dnes, na slavnost Všech svatých, Ježíš v evangeliu (srov. Mt 5,1-12) zvěstuje průkaz totožnosti křesťana. A co je tímto průkazem totožnosti? Blahoslavenství. Je to naše identita a také cesta ke svatosti (srov. apoštolská exhortace Gaudete et exsultate, 63). Ježíš nám ukazuje cestu, cestu lásky, kterou sám nejprve prošel, když se stal člověkem, a která je pro nás Božím darem i naší odpovědí. Je darem i odpovědí.
Je to Boží dar, protože, jak říká svatý Pavel, je to on, kdo posvěcuje (srov. 1 Kor 6,11). A proto se obracíme především k Bohu s prosbou, aby nás učinil svatými, aby naše srdce bylo podobné jeho srdci (srov. encyklika Dilexit nos, 168). Svou milostí nás uzdravuje a osvobozuje od všeho, co nám brání milovat tak, jak nás miluje On (srov. J 13,34), takže v nás, jak říkával blahoslavený Carlo Acutis, je vždy „méně mého já, aby bylo místo pro Boha“.
A to nás přivádí k druhému bodu: k naší odpovědi. Otec v nebi nám totiž nabízí svou svatost, ale nevnucuje nám ji. Zasévá ji do nás, dává nám ji zakusit a vidět její krásu, ale pak čeká na naši odpověď. Nechává na nás, abychom následovali jeho dobré vnuknutí, abychom se nechali zapojit do jeho projektů, abychom jeho pocity učinili svými (srov. Dilexit nos, 179), abychom se dali, jak nás naučil, do služeb druhých, se stále univerzálnější láskou, otevřenou a adresovanou všem, celému světu.
To vše vidíme v životech svatých, a to i v naší době. Vzpomeňme například na svatého Maxmiliána Kolbeho, který v Osvětimi požádal, aby převzal místo otce rodiny odsouzeného k smrti; nebo na svatou Terezii z Kalkaty, která svou existenci strávila ve službě nejchudším z chudých; nebo na biskupa svatého Oscara Romera, zavražděného u oltáře za to, že hájil práva posledních proti zneužívání ze strany tyranů. A tak můžeme sestavit seznam tolika svatých, tolika: těch, které uctíváme na oltářích, a dalších, které rád nazývám svatými „odvedle“, těmi každodenními, skrytými, kteří vedou svůj každodenní křesťanský život. Bratři a sestry, kolik je v Církvi skryté svatosti! Poznáváme tolik bratří a sester, které ztělesňují blahoslavenství: chudí, pokorní, milosrdní, hladoví a žízniví po spravedlnosti, tvůrci pokoje. Jsou to lidé „naplnění Bohem“, kteří nemohou zůstat lhostejní k potřebám bližních; jsou svědky cest plných světla, které jsou možné i pro nás.
Ptejme se nyní sami sebe: Prosím Boha v modlitbě o dar svatého života? Nechávám se vést dobrými impulsy, které ve mně probouzí jeho Duch? A zavazuji se osobně praktikovat blahoslavenství evangelia v prostředí, ve kterém žiji?
Kéž nám Maria, Královna všech svatých, pomůže, aby se náš život stal cestou svatosti.
