František: V řeholním životě se bez modlitby nic nedaří
Alessandro De Carolis - Vatikán
Zdá se, že svět "ztratil své srdce". Pro křesťany, a zejména pro zasvěcené osoby, však existuje způsob, jak ho oživit: modlit se intenzivně, téměř do té míry, aby údery vlastního srdce byly v rytmu úderů srdce Ježíšova, a tak evangelizovat lidstvo. František se setkal s účastníky generální kapituly Kongregace kněží Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, známější jako dehoniáni, pojmenované podle francouzského kněze Léona Gustava Dehona, který tuto kongregaci v posledních desetiletích 19. století založil.
Jednotu netvoříme sami
František rozvinul svůj projev vycházeje z titulní myšlenky 25. generální kapituly, kterou dehoniáni v těchto dnech prožívají: "Povoláni k jednotě v měnícím se světě. Aby svět uvěřil"". K prvnímu bodu, jednotě, papež připomněl, jak mocně o ni Kristus prosil své učedníky při Poslední večeři, ani ne tak jako o "projekt nebo cíl, který má být uskutečněn", ale především jako o "dar" pro ně.
Je důležité si to uvědomit: jednota není naším dílem, nejsme schopni jí dosáhnout sami: můžeme - a musíme - vykonat svůj díl práce, ale potřebujeme Boží pomoc. Je to On, kdo nás shromažďuje a oživuje, a čím více jsme mezi sebou soudržní, tím více jsme s ním sjednoceni.
"Nezapomínejte na klanění"
"Chcete-li, aby mezi vámi rostlo společenství," zní Františkovo doporučení, "vyzývám vás, abyste ve svých kapitulních rozhodnutích brali velký ohled na hodnotu svátostného života, na vytrvalost v naslouchání Božímu slovu a rozjímání o něm, na ústřední postavení osobní a společné modlitby, zejména modlitby klanění - nezapomínejte na klanění!
Kéž je kaple nejnavštěvovanější místností ve vašich řeholních domech, a to každým a všemi, zvláště jako místo pokorného a vnímavého ticha a skryté modlitby, aby údery Kristova Srdce určovaly rytmus vašich dnů, ladily tón vašich rozhovorů a udržovaly horlivost vaší lásky (...) Bez modlitby nelze pokročit, nelze obstát: ani v řeholním životě, ani v apoštolátu! Bez modlitby se nic neuskuteční.
Tajemství věrohodného hlásání
Papež se pak ve spontánním dodatku k připravenému textu věnoval potřebě vymýtit "mor" "tlachání", který "ničí nitro", a naléhavě vyzval řeholníky, aby "nikdy nemluvili špatně o druhých". Poté zdůraznil druhý bod, který vyplývá ze života v jednotě a modlitbě, "schopnost evangelizovat", být "misionáři dnes, ve složité době, poznamenané velkými a mnohonásobnými výzvami". František přitom poukázal na zakladatele dehoniánů, který řekl, že bičování, trní a hřeby "vepsaly do Spasitelova těla jediné slovo: láska".
To je tajemství věrohodného hlásání, účinného hlásání: nechat slovo 'láska' vepsat, stejně jako Ježíš, do našeho těla, tj. do konkrétnosti našeho jednání, s vytrvalostí, bez ustání, tváří v tvář soudům, které bičují, problémům, které trápí, a špatnostem, které zraňují, bez únavy, s nevyčerpatelnou náklonností ke každému bratru a sestře, v solidaritě s Kristem Vykupitelem v jeho touze odčinit hříchy celého lidstva.
