Papež: hypotéza nového světového konfliktu je znepokojivá, národy si přejí mír

Michele Raviart - Vatikán

Pro papeže Františka jsou právě tisíce hrobů vojáků seřazených na obrovských hřbitovech v Normandii nejhmatatelnější připomínkou „kolosálního a impozantního kolektivního a vojenského úsilí vynaloženého k dosažení návratu ke svobodě“, kterým bylo vylodění Spojenců. Osmdesát let poté zaslal papež poselství monsignorovi Jacquesovi Habertovi, biskupovi z Bayeux, v jehož katedrále se sešly občanské, církevní a vojenské autority, aby si připomněly historickou událost, která 6. června 1944 rozhodujícím způsobem přispěla k ukončení druhé světové války a obnovení míru.

„Už nikdy válku!“

Kromě vojáků „z velké části velmi mladých a mnoha těch, kteří přišli z daleka a hrdinně položili své životy“, František připomíná nespočet nevinných civilních obětí a všechny lidi, kteří trpěli strašlivým bombardováním, jež zasáhlo mnoho měst jako Caen, La Havre a Rouen. Vylodění v Normandii, dodává, evokuje „katastrofu, kterou představuje tento strašný světový konflikt, v němž trpělo tolik mužů, žen a dětí, bylo rozvráceno tolik rodin a zaviněno tolik zkázy“, a „bylo by zbytečné a pokrytecké si ji připomínat, aniž bychom ji odsoudili a definitivně odmítli“ ve jménu onoho „Už nikdy válku!“, které pronesl svatý Pavel VI. v OSN v roce 1965.

Národy si přejí mír

„Jestliže po několik desetiletí vzpomínka na chyby minulosti podporovala pevnou vůli udělat vše pro to, aby nevypukl nový otevřený světový konflikt,“ zdůrazňuje papež, „dnes už tomu tak není.“ Lidé, píše, „mají krátkou paměť“ a „je znepokojující, že se někdy opět vážně uvažuje o hypotéze všeobecného konfliktu“ a „že si národy na tuto nepřijatelnou eventualitu pomalu zvykají“. „Národy,“ pokračuje, „chtějí mír! Chtějí podmínky stability, bezpečnosti a prosperity, v nichž každý může klidně naplňovat své povinnosti a svůj osud,“ říká papež, ‚ničit tento ušlechtilý řád věcí kvůli ideologickým, nacionalistickým a ekonomickým ambicím je těžkou vinou před lidmi a před dějinami, hříchem před Bohem‘.

Ať Bůh osvítí srdce těch, kdo chtějí válku

Františkova modlitba proto směřuje „k lidem, kteří chtějí války, k těm, kteří je rozpoutávají, nesmyslně podněcují, zbytečně prodlužují a cynicky z nich těží“, aby „Bůh osvítil jejich srdce“ a „postavil jim před oči průvod neštěstí, která vyvolávají“. „Chtít mír není zbabělost“, ale vyžaduje odvahu umět se něčeho zříci, říká dále papež a modlí se za tvůrce míru s nadějí, že „tím, že se postaví proti neúprosné a tvrdohlavé logice konfrontace, budou umět otevřít mírové cesty setkání a dialogu“. Nakonec připojuje modlitbu za všechny oběti minulých i současných válek: chudí, slabí, staří lidé, ženy a děti, jak zdůraznil, jsou vždy prvními oběťmi těchto tragédií.