Papež: Kéž věda slouží člověku, nikoliv k jeho zkáze
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
Cesta víry monsignora George Lemaîtra, belgického kněze a kosmologa, "ho vede k poznání, že stvoření a velký třesk jsou dvě odlišné skutečnosti a že Bůh, v něhož věří, nemůže být objektem snadno zařaditelným lidským rozumem, ale je "skrytým Bohem", který vždy zůstává v dimenzi tajemství, ne zcela pochopitelný". Papež František tak znovu potvrdil jádro duchovní cesty a vědeckého bádání vědce, který zemřel v roce 1966, když se dnes dopoledne, ve čtvrtek 20. června, setkal s účastníky druhé konference Vatikánské observatoře pořádané na Lemaîtrovu památku s názvem "Černé díry, gravitační vlny a časoprostorové singularity", která probíhá do 21. června v astronomické observatoři ve městě Albano poblíž Říma.
Věda a víra se spojily v lásce k člověku
Papež ve svém projevu povzbudil ředitele Vatikánské hvězdárny, bratra Guye Consolmagna, ostatní vědce této komunity a účastníky konference, aby se vydali "na periferie lidského poznání", kde "můžeme zakusit Boha Lásku, který sytí a hasí žízeň našeho srdce". Zdůraznil totiž, že mezi vědou a vírou "není žádný rozpor", ale "mohou se spojit v lásce", pokud se "věda dá do služeb mužů a žen naší doby a nebude pokřivena k jejich škodě, nebo dokonce k jejich zničení".
Církev podporuje výzkum počátku vesmíru
František připomněl, že od roku 2018 vědeckou hodnotu kněze a kosmologa monsignora George Lemaîtra "ještě více uznala Mezinárodní astronomická unie", která rozhodla, že známý Hubbleův zákon, který popisuje rychlost rozpínání vesmíru, by se měl správněji nazývat Hubbleův-Lemaîtrův zákon. S odkazem na program konference připomněl probíhající debatu o nejnovějších otázkách, které si klade vědecký výzkum v kosmologii: "různé výsledky získané při měření Hubblovy konstanty, záhadná povaha kosmologických singularit (od velkého třesku po černé díry) a velmi aktuální téma gravitačních vln".
Církev je k takovému výzkumu pozorná a podporuje ho, protože otřásá citlivostí a inteligencí mužů a žen naší doby. Počátek vesmíru, jeho konečný vývoj, hluboká struktura prostoru a času konfrontují lidské bytosti s horečným hledáním smyslu v rozsáhlém scénáři, v němž riskují, že ztratí samy sebe.
Lemaître, vzorem pro kněze a kosmology
Papež, připomínaje slova osmého žalmu o synu člověka, "kterého jsi učinil jen o málo menším než boha, slávou a ctí jsi ho korunoval", připomenul, že tato témata mají "zvláštní význam pro teologii, filozofii, vědu a také pro duchovní život". Poté zdůraznil, že lidská a duchovní cesta George Lemaîtra "představuje životní model, z něhož se můžeme všichni poučit". Připomněl jeho inženýrská studia a účast v první světové válce, po níž v dospělosti následovalo kněžské a vědecké povolání.
Stvoření a velký třesk jsou dvě odlišné skutečnosti
Zpočátku byl přesvědčen, že vědecké pravdy jsou uloženy v Písmu, ale pak pochopil, "že věda a víra jdou dvěma různými a paralelními cestami, mezi nimiž není žádný rozpor". Naopak, mohou spolu souznít, "protože jak věda, tak víra mají pro věřícího stejnou základnu v absolutní Boží pravdě".
Cesta víry ho vede k poznání, že stvoření a velký třesk jsou dvě odlišné skutečnosti a že Bůh, v něhož věří, nemůže být předmětem snadno zařaditelným lidským rozumem, ale je "skrytým Bohem", který vždy zůstává v dimenzi tajemství, ne zcela pochopitelný.
Pokročte v hledání Pravdy a vyzařování Lásky
Papež František na závěr popřál účastníkům konference, aby jim "svoboda a nepodmíněnost", kterou prožívají při své práci, pomohla "pokročit směrem k Pravdě, která je jistě vyzařováním boží Lásky".
Víra a věda se mohou sjednotit v lásce, pokud se věda dá do služeb mužů a žen naší doby, a nebude pokřivena k jejich škodě či dokonce zničení. Povzbuzuji vás, abyste se vydali na periferie lidského poznání: právě zde můžeme zakusit Boha Lásku, který sytí a hasí žízeň našich srdcí.
