Papež: Sním o světě, kde by zavržení lidé byli protagonisty změny
Papež František
S potěšením vítám vás, generální ředitele a spolupracovníky významných podniků a bank.
Funkce, které jste povoláni vykonávat, jsou stále více rozhodující nejen v hospodářském, ale i společenském a politickém životě. Velké podniky jsou aktéry dynamiky mezinárodních vztahů. Proto se ocitáte v situaci, kdy přijímáte rozhodnutí, která mají dopad na tisíce a tisíce pracovníků a investorů, a to stále častěji v celosvětovém měřítku. Ekonomická moc se prolíná s mocí politickou. Velké korporace totiž kromě rozhodování o spotřebě, úsporách a výrobě podmiňují také osud vlád, národní a mezinárodní veřejné politiky a udržitelnost rozvoje. Tuto realitu žijete, protože „jste v ní“, je to váš svět. To však nestačí: musíte si ji uvědomit a dívat se na ni kriticky, s rozlišovací schopností, abyste mohli plně uplatňovat odpovědnost za přímé i nepřímé důsledky svých rozhodnutí. V této souvislosti bych se rád krátce zaměřil na tři výzvy, a to na péči o životní prostředí, péči o chudé a péči o mladé lidi.
Podnikatelská inovace v péči o společný domov
Zaprvé vás vyzývám, abyste do centra své pozornosti a odpovědnosti postavili životní prostředí a Zemi. Nacházíme se v době vážné ekologické krize, která závisí na mnoha aktérech a faktorech, včetně včerejších a dnešních ekonomických a obchodních rozhodnutí. Již nestačí dodržovat zákony států, které postupují příliš pomalu: musíme inovovat předvídáním budoucnosti, odvážnými a prozíravými rozhodnutími, která lze napodobit. Podnikatelská inovace dnes musí být především inovací v péči o společný domov.
Nespokojte se s trochou filantropie, je to příliš málo
Za druhé, nezapomínat na ty nejchudší a zavržené. Módním slovem se stalo „oběhové hospodářství“, které vyzývá k opětovnému využití a recyklaci odpadu. Ale zatímco recyklujeme suroviny a odpadní materiál, ještě jsme se nenaučili - dovolte mi ten výraz – „recyklovat“ a neodhazovat lidi, pracovníky, zejména ty nejkřehčí, pro které často platí kultura odpisu. Mějte se na pozoru před určitou „meritokracií“, která slouží k legitimizaci vyřazování chudých, hodnocených jako nezáslužné, a to až do té míry, že chudoba sama o sobě je považována za chybu. A nespokojte se s trochou filantropie, je to příliš málo: výzvou je začlenit chudé do společností, aby se stali zdroji pro společný prospěch. Je to možné. Sním o světě, kde se zavržení mohou stát protagonisty změny, ale myslím, že jistý Ježíš toho už dosáhl, nemyslíte?
Dopřejte mladým lidem předzvěst budoucnosti
Za třetí: mladí lidé. Mladí lidé často patří k chudým naší doby: jsou ochuzeni o zdroje, příležitosti i budoucnost. A to paradoxně jak tam, kde jich je hodně, ale chybí prostředky, tak tam, kde jich je stále méně, jako například v Itálii, protože se zde nerodí - a prostředky by byly. Žádné práci se nelze naučit bez „firemní pohostinnosti“, což znamená velkoryse přijímat mladé lidi, i když jim chybí potřebné zkušenosti a dovednosti, protože každé práci se lze naučit jen prací. Vyzývám vás, abyste byli velkorysí, přijali mladé lidi do svých podniků a dali jim tak předzvěst budoucnosti, aby celá generace neztratila naději.
Chudí, mladí, životní prostředí jako nejplodnější investice
Vážení přátelé, máte velkou a krásnou odpovědnost. Kéž vám Bůh pomůže, abyste ji využívali a činili odvážná rozhodnutí ve prospěch životního prostředí, chudých a mladých lidí. Bude to ta nejplodnější investice, a to i ekonomická. Děkuji vám za to, co již děláte: jste průkopníci, nenechte se odradit, buďte průkopníky i nadále. A prosím, modlete se za mě. A žehnám vám všem, žehnám vám, vašim podnikům, vašim nadějím, vaší práci. Žehnám vám všem. Děkuji vám.
