František: Maria není nehybná socha, ale sestra, která jde na cestě před námi
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnes slavíme slavnost Nanebevzetí Panny Marie a v evangeliu liturgie se zamýšlíme nad mladou dívkou z Nazareta, která se po andělském zvěstování vydává navštívit svou sestřenici.
Tento výraz z evangelia je krásný: „vydává se na cestu“ (Lk 1,39). Znamená to, že Maria nepovažuje zprávu, kterou obdržela od anděla, za privilegium, ale naopak opouští domov a vydává se na cestu s chvatem člověka, který chce tuto radost oznámit druhým, a s horlivostí se dát do služeb své sestřenice. Tato první cesta je ve skutečnosti metaforou celého jejího života, protože od té chvíle bude Maria vždy na cestě: vždy za Ježíšem, jako učednice Království. A nakonec její pozemská pouť končí nanebevzetím, kde se spolu se svým Synem navždy těší z radosti věčného života.
Bratři a sestry, nesmíme si Marii představovat „jako nehybnou voskovou figurínu“, nýbrž v ní můžeme vidět „sestru... s obnošenými sandály... a s tolikerou únavou“ (C. Carretto, Beata te che hai creduto, Roma 1983, s. 13), neboť kráčela za Kristem a vstříc svým bratřím a sestrám a svou pouť zakončila v nebeské slávě. Tímto způsobem je Panna Maria tou, která jde před námi na cestě a připomíná nám všem, že i náš život je cestou, neustálým putováním k horizontu definitivního setkání. Prosme Pannu Marii, aby nám na této cestě k setkání s Hospodinem pomáhala.
