Dialog mezi Čínou a Svatým stolcem a papežův realismus

Gianni Valente *

„S dialogem s Čínou jsem spokojen, výsledek je dobrý, i v otázce jmenování biskupů pracujeme s dobrou vůlí“. Takto se vyjádřil papež František, když hovořil o dialogu mezi čínskou vládou a Svatým stolcem během rozhovoru s médii, který se uskutečnil během letu, jímž se vrátil ze Singapuru do Říma. V mezinárodním tisku se tento dialog a prozatímní dohoda, která je jeho důležitým nástrojem, nevyhnuly kritice. Pokud se však člověk drží faktů, je papežův úsudek aktem prostého křesťanského realismu.

Některá fakta

Abychom správně zhodnotili slova papeže Františka tváří v tvář otázce, kterou položila Stefania Falasca pro čínské internetové noviny Tianou Zhiku, je třeba mít na paměti některé údaje z poslední doby. A také stojí za to nikdy nezapomínat na minulost, která současné historické etapě předcházela. 

- Od 22. září 2018, kdy byla podepsána Prozatímní dohoda, jsou všichni katoličtí biskupové Čínské lidové republiky v plném a veřejném hierarchickém společenství s papežem. Již nedochází k nelegitimním biskupským svěcením, tedy ke svěcením slaveným bez papežského souhlasu, která od konce 50. let minulého století vážně narušovala církevní společenství mezi čínskými katolíky.

- V posledních šesti letech, které byly rovněž poznamenány fází řidších kontaktů ve vztazích mezi stranami v době pandemie, se v Číně uskutečnilo 9 nových katolických biskupských svěcení. Ve stejném období 8 takzvaných „neoficiálních“ biskupů, vysvěcených v minulosti mimo protokoly nařízené čínskými aparáty, požádalo o veřejné uznání své role i politické úřady v Pekingu a dosáhlo ho (jeden z nich, postarší Petr Lin Ťia-šan, biskup ve Fu-čou, později v dubnu 2023 zemřel). Počet neobsazených čínských diecézí se tak postupně snižuje.

- V roce 2018 a poté v roce 2023 se dva biskupové z Čínské lidové republiky zúčastnili shromáždění biskupské synody v Římě. V předchozích desetiletích se žádný biskup z pevninské Číny nemohl zúčastnit II. vatikánského koncilu a generálních shromáždění biskupské synody, tedy shromáždění, na nichž se projevuje společenství celé katolické církve.

- V posledních letech se skupiny katolíků z pevninské Číny účastnily Světového dne mládeže v Lisabonu. Čínští poutníci viděli Petrova nástupce naživo v Římě a během jeho apoštolských návštěv v Thajsku, Mongolsku a Singapuru. Několik čínských biskupů se také mohlo zúčastnit setkání, konferencí a okamžiků církevního společenství v Evropě a Americe.

- Rozšířily se možnosti iniciovat procesy smíření v církevních společenstvích, která byla po desetiletí rozdělena.

Poklad, který kvete

Úsudek papeže Františka přiznává údaje o realitě, které jsou v tolika analýzách na téma „Čína-Vatikán“ obvykle ignorovány. Údaje o realitě, které naopak představují kompas, jímž se římský biskup a Svatý stolec řídí, aby byli nablízku čínským katolíkům a doprovázeli je na jejich cestě v kontextu, v němž žijí a svědčí o své lásce ke Kristu. Biskupové jsou nástupci apoštolů. A dohoda s čínskou vládou o jmenování biskupů souvisí s intimní povahou církve, s jejím apoštolským posláním a s církevními trhlinami, které v Číně v posledních desetiletích rozdělily duchovní i laiky, komunity i samotné rodiny.

Jsou zde biskupové, kteří světí kněze. Dohoda se tedy týká také platnosti a účinnosti svátostí vysluhovaných ve farnostech a kaplích v Čínské lidové republice. Jsou to dobra patřící do jiného řádu, než jsou v poslední době nejrozšířenější politické úvahy.

Záměrem papeže a Apoštolského stolce není prosazovat nadřazenost politického řádu. Jeho úkolem je utvrzovat bratry ve víře, utěšovat je a podporovat na jejich cestě modliteb, hlásání evangelia a skutků lásky v kontextu, v němž se nacházejí.

V pevninské Číně, zdůraznil kardinál Luis Antonio Tagle, proprefekt Dikasteria pro evangelizaci, “existuje celá živá síť tvořená modlitbami, liturgiemi, katechezemi a pastoračními iniciativami, které jsou přímo inspirovány papežovým řádným magisteriem. Je to síť, která je protkána každodenním církevním životem jednotlivých čínských diecézí a katolických společenství. Je to živá a intenzivní realita víry, která žije a vyjadřuje každodenní společenství ve víře s Petrovým nástupcem a celou univerzální církví, i když ji média obvykle ignorují, když mluví o čínském katolicismu“. 
Přes všechny podmíněnosti způsobené politickým a společenským kontextem probíhá církevní život v Číně ve své všednosti také v diecézích, které po dlouhých letech nejistot a rozdělení znovu získávají stabilitu, po změnách, které mohly proběhnout také díky dialogu navázanému mezi Svatým stolcem a vládními orgány. 

Vezmeme-li v úvahu jen několik posledních dní, místní církevní kroniky uvádějí, že na svátek Narození Panny Marie šanghajský biskup Joseph Shen Bin slavil křest 41 katechumenů za přítomnosti více než 2 500 věřících. Biskup Paul Xiao Zejiang z diecéze Guiyang, který slavil stejný mariánský svátek, se svěřil, že za 17 let svého biskupského úřadu „navzdory těžkostem, s ochranou naší nebeské Matky a vedením Pána, často nacházím útěchu ve svém pastoračním životě“.

Během pobytu v diecézi Shantou, s ohledem na „svátek měsíce“ (který připadá na 17. září), navštívilo mnoho dobrovolníků spolu s biskupem Josefem Huang Bingzhangem rehabilitační centrum, kde jsou umístěni také lidé postižení leprou, a přivezli pro pacienty sladkosti typické pro tento svátek a mnoho užitečného materiálu. Biskup Huang, vysvěcený bez papežského mandátu v roce 2011, se mohl v roce 2018 znovu zapojit do plného církevního společenství s papežem v souvislosti s podpisem prozatímní dohody o jmenování čínských biskupů. Tyto skutky a gesta spásy a uzdravení, které jsou jediným smyslem existence veškeré církevní činnosti, mohou i v dnešní Číně, ať už je jakákoli, nadále vzkvétat díky nalezení způsobů legitimizace. To je poklad, který papežovi leží na srdci. V plném a útěšném souladu se sensus fidei většiny čínských katolíků.

* Ředitel agentury Fides